Za jediný rok zřejmě vymřelo 89 procent motýlů monarchů. Jejich populace je na hraně přežití

Každý rok na začátku prosince se na pobřeží Kalifornie shromažďují dobrovolníci. Pracují pro neziskovou organizaci Western Monarch Thanksgiving a mají tam jediný úkol: počítat motýly monarchy stěhovavé. Letos jsou jejich výsledky znepokojivé: do Kalifornie totiž téměř žádní motýli nedorazili.

Sčítání motýlů sice ještě není dokončené, ale organizace už zveřejnila předběžné výsledky, které ukazují, že došlo k nebývalé environmentální katastrofě. Vypadá to, že počet monarchů stěhovavých poklesl na přibližně půl procenta jejich historického počtu.

Letošní rok byl pro tyto velké motýly tragický – za jediný rok se jejich počet snížil o 89 procent. Ještě dramatičtěji se jejich úbytek jeví při pohledu na jejich stav před dvaceti lety – to jich ještě bylo dokonce o 97 procent víc než letos.

Výsledky jsou podle biologů z neziskové organizace děsivé. Občanští vědci sledovali výskyt monarchů na 98 kalifornských lokalitách. Motýli se na ně stěhují během podzimu ze států, jako je Washington, Idaho, Nebraska nebo Utah. Právě ve slunné Kalifornii totiž tito motýli přečkávají chladnější zimní měsíce. V roce 2017 na těchto lokalitách napočítali 148 tisíc motýlů, letos jich bylo kolem 20 tisíc.

Jen pro srovnání, podle ekologické organizace Xerces Society se ještě v 80. letech minulého století nad Spojenými státy prohánělo kolem 10 milionů těchto tvorů. Protože se jedná o klíčová místa, kde monarchové zimu přečkávají, předpovídají biologové, že letos zimu v Kalifornii stráví asi 30 tisíc motýlů. A to je tak málo, že by celá populace monarchů stěhovavých mohla zkolabovat.

Příčina je záhadná

Pro experty, kteří se monarchům a jejich výzkumu věnují, je nejhorší, že netuší, proč tato situace vlastně nastala. Příčiny náhlého úbytku, který se projevil během jediného roku, jsou totiž zatím stále neznámé.

Předpokládají ale, že příčinou mohla být například nějaká náhlá událost na začátku jara, kdy jsou motýli nejzranitelnější. Velký dopad mohlo mít také počasí: Kalifornii zasáhlo letos v létě extrémní sucho, na podzim následované silnými bouřkami, a navíc zde došlo k nejhorším lesním požárům v dějinách tohoto státu.

Právě požáry jsou hlavním podezřelým. Nejenže způsobily rozsáhlé poškození ploch, kde motýli sídlí, ale navíc výrazně přispěly ke znečištění vzduchu.

K podobným závěrům jako nezisková organizace dospěli také profesionální biologové. Ti zveřejnili v odborném časopise Biological Conservation práci, která konstatovala, že v Severní Americe dochází k prudkému poklesu počtu monarchů stěhovavých a existuje značné nebezpečí, že vyhynou. Vědci uvádí, že do dvaceti let monarchové vyhynou s pravděpodobností 72 procent, do padesáti let dokonce s pravděpodobností 86 procent.

„Tato práce nám nejen ukazuje, že nyní žije méně monarchů než před 35 lety. Ale také nám říká, že pokud se věci budou vyvíjet podobně jako doposud, tak tady za dalších 35 let už nebudou vůbec,“ uvedla bioložka Cheryl Schultzová. Dodala, že pokud neproběhnou zásadní změny v ochraně životního prostředí, vypadá budoucnost monarchů opravdu bledě.

Ekologové už přitom navrhli několik relativně levných opatření, která by mohla zafungovat – jde například o vysazování některých rostlin, které mají monarchové v oblibě, nebo omezení používání pesticidů ve vybraných oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 3 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...