Za jediný rok zřejmě vymřelo 89 procent motýlů monarchů. Jejich populace je na hraně přežití

Každý rok na začátku prosince se na pobřeží Kalifornie shromažďují dobrovolníci. Pracují pro neziskovou organizaci Western Monarch Thanksgiving a mají tam jediný úkol: počítat motýly monarchy stěhovavé. Letos jsou jejich výsledky znepokojivé: do Kalifornie totiž téměř žádní motýli nedorazili.

Sčítání motýlů sice ještě není dokončené, ale organizace už zveřejnila předběžné výsledky, které ukazují, že došlo k nebývalé environmentální katastrofě. Vypadá to, že počet monarchů stěhovavých poklesl na přibližně půl procenta jejich historického počtu.

Letošní rok byl pro tyto velké motýly tragický – za jediný rok se jejich počet snížil o 89 procent. Ještě dramatičtěji se jejich úbytek jeví při pohledu na jejich stav před dvaceti lety – to jich ještě bylo dokonce o 97 procent víc než letos.

Výsledky jsou podle biologů z neziskové organizace děsivé. Občanští vědci sledovali výskyt monarchů na 98 kalifornských lokalitách. Motýli se na ně stěhují během podzimu ze států, jako je Washington, Idaho, Nebraska nebo Utah. Právě ve slunné Kalifornii totiž tito motýli přečkávají chladnější zimní měsíce. V roce 2017 na těchto lokalitách napočítali 148 tisíc motýlů, letos jich bylo kolem 20 tisíc.

Jen pro srovnání, podle ekologické organizace Xerces Society se ještě v 80. letech minulého století nad Spojenými státy prohánělo kolem 10 milionů těchto tvorů. Protože se jedná o klíčová místa, kde monarchové zimu přečkávají, předpovídají biologové, že letos zimu v Kalifornii stráví asi 30 tisíc motýlů. A to je tak málo, že by celá populace monarchů stěhovavých mohla zkolabovat.

Příčina je záhadná

Pro experty, kteří se monarchům a jejich výzkumu věnují, je nejhorší, že netuší, proč tato situace vlastně nastala. Příčiny náhlého úbytku, který se projevil během jediného roku, jsou totiž zatím stále neznámé.

Předpokládají ale, že příčinou mohla být například nějaká náhlá událost na začátku jara, kdy jsou motýli nejzranitelnější. Velký dopad mohlo mít také počasí: Kalifornii zasáhlo letos v létě extrémní sucho, na podzim následované silnými bouřkami, a navíc zde došlo k nejhorším lesním požárům v dějinách tohoto státu.

Právě požáry jsou hlavním podezřelým. Nejenže způsobily rozsáhlé poškození ploch, kde motýli sídlí, ale navíc výrazně přispěly ke znečištění vzduchu.

K podobným závěrům jako nezisková organizace dospěli také profesionální biologové. Ti zveřejnili v odborném časopise Biological Conservation práci, která konstatovala, že v Severní Americe dochází k prudkému poklesu počtu monarchů stěhovavých a existuje značné nebezpečí, že vyhynou. Vědci uvádí, že do dvaceti let monarchové vyhynou s pravděpodobností 72 procent, do padesáti let dokonce s pravděpodobností 86 procent.

„Tato práce nám nejen ukazuje, že nyní žije méně monarchů než před 35 lety. Ale také nám říká, že pokud se věci budou vyvíjet podobně jako doposud, tak tady za dalších 35 let už nebudou vůbec,“ uvedla bioložka Cheryl Schultzová. Dodala, že pokud neproběhnou zásadní změny v ochraně životního prostředí, vypadá budoucnost monarchů opravdu bledě.

Ekologové už přitom navrhli několik relativně levných opatření, která by mohla zafungovat – jde například o vysazování některých rostlin, které mají monarchové v oblibě, nebo omezení používání pesticidů ve vybraných oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 21 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...