Za jediný rok zřejmě vymřelo 89 procent motýlů monarchů. Jejich populace je na hraně přežití

Každý rok na začátku prosince se na pobřeží Kalifornie shromažďují dobrovolníci. Pracují pro neziskovou organizaci Western Monarch Thanksgiving a mají tam jediný úkol: počítat motýly monarchy stěhovavé. Letos jsou jejich výsledky znepokojivé: do Kalifornie totiž téměř žádní motýli nedorazili.

Sčítání motýlů sice ještě není dokončené, ale organizace už zveřejnila předběžné výsledky, které ukazují, že došlo k nebývalé environmentální katastrofě. Vypadá to, že počet monarchů stěhovavých poklesl na přibližně půl procenta jejich historického počtu.

Letošní rok byl pro tyto velké motýly tragický – za jediný rok se jejich počet snížil o 89 procent. Ještě dramatičtěji se jejich úbytek jeví při pohledu na jejich stav před dvaceti lety – to jich ještě bylo dokonce o 97 procent víc než letos.

Výsledky jsou podle biologů z neziskové organizace děsivé. Občanští vědci sledovali výskyt monarchů na 98 kalifornských lokalitách. Motýli se na ně stěhují během podzimu ze států, jako je Washington, Idaho, Nebraska nebo Utah. Právě ve slunné Kalifornii totiž tito motýli přečkávají chladnější zimní měsíce. V roce 2017 na těchto lokalitách napočítali 148 tisíc motýlů, letos jich bylo kolem 20 tisíc.

Jen pro srovnání, podle ekologické organizace Xerces Society se ještě v 80. letech minulého století nad Spojenými státy prohánělo kolem 10 milionů těchto tvorů. Protože se jedná o klíčová místa, kde monarchové zimu přečkávají, předpovídají biologové, že letos zimu v Kalifornii stráví asi 30 tisíc motýlů. A to je tak málo, že by celá populace monarchů stěhovavých mohla zkolabovat.

Příčina je záhadná

Pro experty, kteří se monarchům a jejich výzkumu věnují, je nejhorší, že netuší, proč tato situace vlastně nastala. Příčiny náhlého úbytku, který se projevil během jediného roku, jsou totiž zatím stále neznámé.

Předpokládají ale, že příčinou mohla být například nějaká náhlá událost na začátku jara, kdy jsou motýli nejzranitelnější. Velký dopad mohlo mít také počasí: Kalifornii zasáhlo letos v létě extrémní sucho, na podzim následované silnými bouřkami, a navíc zde došlo k nejhorším lesním požárům v dějinách tohoto státu.

Právě požáry jsou hlavním podezřelým. Nejenže způsobily rozsáhlé poškození ploch, kde motýli sídlí, ale navíc výrazně přispěly ke znečištění vzduchu.

K podobným závěrům jako nezisková organizace dospěli také profesionální biologové. Ti zveřejnili v odborném časopise Biological Conservation práci, která konstatovala, že v Severní Americe dochází k prudkému poklesu počtu monarchů stěhovavých a existuje značné nebezpečí, že vyhynou. Vědci uvádí, že do dvaceti let monarchové vyhynou s pravděpodobností 72 procent, do padesáti let dokonce s pravděpodobností 86 procent.

„Tato práce nám nejen ukazuje, že nyní žije méně monarchů než před 35 lety. Ale také nám říká, že pokud se věci budou vyvíjet podobně jako doposud, tak tady za dalších 35 let už nebudou vůbec,“ uvedla bioložka Cheryl Schultzová. Dodala, že pokud neproběhnou zásadní změny v ochraně životního prostředí, vypadá budoucnost monarchů opravdu bledě.

Ekologové už přitom navrhli několik relativně levných opatření, která by mohla zafungovat – jde například o vysazování některých rostlin, které mají monarchové v oblibě, nebo omezení používání pesticidů ve vybraných oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 37 mminutami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 5 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 6 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 8 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 9 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
včera v 10:00

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
včera v 07:30

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
včera v 07:00
Načítání...