Za jediný rok zřejmě vymřelo 89 procent motýlů monarchů. Jejich populace je na hraně přežití

Každý rok na začátku prosince se na pobřeží Kalifornie shromažďují dobrovolníci. Pracují pro neziskovou organizaci Western Monarch Thanksgiving a mají tam jediný úkol: počítat motýly monarchy stěhovavé. Letos jsou jejich výsledky znepokojivé: do Kalifornie totiž téměř žádní motýli nedorazili.

Sčítání motýlů sice ještě není dokončené, ale organizace už zveřejnila předběžné výsledky, které ukazují, že došlo k nebývalé environmentální katastrofě. Vypadá to, že počet monarchů stěhovavých poklesl na přibližně půl procenta jejich historického počtu.

Letošní rok byl pro tyto velké motýly tragický – za jediný rok se jejich počet snížil o 89 procent. Ještě dramatičtěji se jejich úbytek jeví při pohledu na jejich stav před dvaceti lety – to jich ještě bylo dokonce o 97 procent víc než letos.

Výsledky jsou podle biologů z neziskové organizace děsivé. Občanští vědci sledovali výskyt monarchů na 98 kalifornských lokalitách. Motýli se na ně stěhují během podzimu ze států, jako je Washington, Idaho, Nebraska nebo Utah. Právě ve slunné Kalifornii totiž tito motýli přečkávají chladnější zimní měsíce. V roce 2017 na těchto lokalitách napočítali 148 tisíc motýlů, letos jich bylo kolem 20 tisíc.

Jen pro srovnání, podle ekologické organizace Xerces Society se ještě v 80. letech minulého století nad Spojenými státy prohánělo kolem 10 milionů těchto tvorů. Protože se jedná o klíčová místa, kde monarchové zimu přečkávají, předpovídají biologové, že letos zimu v Kalifornii stráví asi 30 tisíc motýlů. A to je tak málo, že by celá populace monarchů stěhovavých mohla zkolabovat.

Příčina je záhadná

Pro experty, kteří se monarchům a jejich výzkumu věnují, je nejhorší, že netuší, proč tato situace vlastně nastala. Příčiny náhlého úbytku, který se projevil během jediného roku, jsou totiž zatím stále neznámé.

Předpokládají ale, že příčinou mohla být například nějaká náhlá událost na začátku jara, kdy jsou motýli nejzranitelnější. Velký dopad mohlo mít také počasí: Kalifornii zasáhlo letos v létě extrémní sucho, na podzim následované silnými bouřkami, a navíc zde došlo k nejhorším lesním požárům v dějinách tohoto státu.

Právě požáry jsou hlavním podezřelým. Nejenže způsobily rozsáhlé poškození ploch, kde motýli sídlí, ale navíc výrazně přispěly ke znečištění vzduchu.

K podobným závěrům jako nezisková organizace dospěli také profesionální biologové. Ti zveřejnili v odborném časopise Biological Conservation práci, která konstatovala, že v Severní Americe dochází k prudkému poklesu počtu monarchů stěhovavých a existuje značné nebezpečí, že vyhynou. Vědci uvádí, že do dvaceti let monarchové vyhynou s pravděpodobností 72 procent, do padesáti let dokonce s pravděpodobností 86 procent.

„Tato práce nám nejen ukazuje, že nyní žije méně monarchů než před 35 lety. Ale také nám říká, že pokud se věci budou vyvíjet podobně jako doposud, tak tady za dalších 35 let už nebudou vůbec,“ uvedla bioložka Cheryl Schultzová. Dodala, že pokud neproběhnou zásadní změny v ochraně životního prostředí, vypadá budoucnost monarchů opravdu bledě.

Ekologové už přitom navrhli několik relativně levných opatření, která by mohla zafungovat – jde například o vysazování některých rostlin, které mají monarchové v oblibě, nebo omezení používání pesticidů ve vybraných oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.