Proč mají lidé zrzavé vlasy? Vědci našli osm zatím neznámých genů

Vědci jsou o krok blíž k rozluštění toho, co způsobuje, že se někteří lidé rodí s ryšavými vlasy. Rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications, zjistila, že DNA zrzků a zrzek obsahuje osm dosud neidentifikovaných genů, které by jejich nevšední barvu vlasů mohly způsobovat.

Lidé se zrzavými vlasy tvoří přibližně jedno až dvě procenta světové populace. To, co jejich nevšední zbarvení způsobuje, je už dlouho předmětem spekulací i zájmu vědců. 

Během rozsáhlé genetické studie zabývající se zbarvením lidských vlasů se vědci z Edinburské univerzity opírali o data z britské biobanky. Celkem analyzovali DNA téměř 350 tisíc lidí a porovnávali genetické  informace zrzků a zrzek s lidmi s blond, hnědými nebo černými vlasy. Do studie přitom zahrnuli pouze lidi evropského původu, a to z důvodu velké rozmanitosti barev vlasů mezi nimi.

Už dříve přitom vědci zjistili, že to, jestli bude mít člověk ryšavou barvu vlasů, má na svědomí takzvaná „zrzavá mutace“ genu MC1R zděděná od obou rodičů. Snížená funkce tohoto genu totiž může vést k zrzavým vlasům a světlé pleti s pihami.

Ovšem ne každý, kdo má obě „zrzavé mutace“ MC1R, je rusovlasý. Z toho důvodu bylo zřejmé, že do tohoto procesu musí být zapojené ještě další geny. Doposud ale nebylo jasné, o které geny se jedná.

Osm genetických rozdílů

Během nové studie se vědcům podařilo identifikovat osm genů, které jsou s výskytem zrzavých vlasů spojené. Autoři výzkumu se také zaměřili na to, jak tyto geny fungují, a zjistili, že některé z nich mohou ovládat „zapnutí“, nebo naopak „vypnutí“ MC1R. 

Kromě zmiňovaných osmi genetických rozdílů autoři výzkumu odhalili také téměř dvě stovky genů, které jsou zase naopak spojené s blonďatými a hnědými vlasy. Jedním z nejméně očekávaných zjištění pak bylo, že mnoho genetických rozdílů ovlivňovalo daleko spíš vlasovou texturu než barvu.   

  • Zrzavé vlasy jsou rozšířené především v severní a západní Evropě u keltských a germánských národů – v Irsku je má desetina obyvatel. Nápadně vysoký podíl rusovlasých osob v populaci vykazují i Udmurti, Kabylové nebo Tádžici. 
  • Rezavé vlasy mají také tarimské mumie, nalezené v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rudé vlasy jsou rozšířeny rovněž mezi aškenázskými Židy. 
  • V Polynésii byla tato barva vlasů spojována s náčelnickou vrstvou, proto byly sochy moai na Velikonočním ostrově opatřeny parukami z načervenalého tufu, zvanými pukao. 

„Velmi nás těší, že tato práce odhalila většinu genetických variací, které přispívají k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ vyjádřil se k výsledkům studie BBC jeden z jejích autorů profesor Albert Tenesa z Edinburské univerzity.   

Pronásledování rusovlasých lidí v historii

Rusovlasí lidé to v minulosti mnohdy neměli jednoduché. S jejich barvou vlasů se totiž pojila celá řada předsudků. 

Věřilo se například, že zrzci mají „ostré jazyky“ a „ohnivé povahy“. Ve středověku byly ryšavé vlasy považované za znamení zvířecí sexuální touhy a morální degenerace. Někdy byly červené vlasy vnímané také jako znamení čarodějnic, vlkodlaků nebo upírů.  

Během španělské inkvizice byli rusovlasí lidé vystaveni podobnému útlaku jako Židé. Ve středověké Itálii a Španělsku byla totiž tato barva vlasů spjatá s  „kacířskou povahou Židů“ a jejich odmítnutím Ježíše; z toho důvodu byl Jidáš v dobových uměleckých dílech často ztvárňovaný  jako zrzek. Řada slavných spisovatelů od Shakespeara až po Dickense pak přisuzovala židovským postavám právě ryšavé vlasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 10 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 12 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 13 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 19 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...