Proč mají lidé zrzavé vlasy? Vědci našli osm zatím neznámých genů

Vědci jsou o krok blíž k rozluštění toho, co způsobuje, že se někteří lidé rodí s ryšavými vlasy. Rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications, zjistila, že DNA zrzků a zrzek obsahuje osm dosud neidentifikovaných genů, které by jejich nevšední barvu vlasů mohly způsobovat.

Lidé se zrzavými vlasy tvoří přibližně jedno až dvě procenta světové populace. To, co jejich nevšední zbarvení způsobuje, je už dlouho předmětem spekulací i zájmu vědců. 

Během rozsáhlé genetické studie zabývající se zbarvením lidských vlasů se vědci z Edinburské univerzity opírali o data z britské biobanky. Celkem analyzovali DNA téměř 350 tisíc lidí a porovnávali genetické  informace zrzků a zrzek s lidmi s blond, hnědými nebo černými vlasy. Do studie přitom zahrnuli pouze lidi evropského původu, a to z důvodu velké rozmanitosti barev vlasů mezi nimi.

Už dříve přitom vědci zjistili, že to, jestli bude mít člověk ryšavou barvu vlasů, má na svědomí takzvaná „zrzavá mutace“ genu MC1R zděděná od obou rodičů. Snížená funkce tohoto genu totiž může vést k zrzavým vlasům a světlé pleti s pihami.

Ovšem ne každý, kdo má obě „zrzavé mutace“ MC1R, je rusovlasý. Z toho důvodu bylo zřejmé, že do tohoto procesu musí být zapojené ještě další geny. Doposud ale nebylo jasné, o které geny se jedná.

Osm genetických rozdílů

Během nové studie se vědcům podařilo identifikovat osm genů, které jsou s výskytem zrzavých vlasů spojené. Autoři výzkumu se také zaměřili na to, jak tyto geny fungují, a zjistili, že některé z nich mohou ovládat „zapnutí“, nebo naopak „vypnutí“ MC1R. 

Kromě zmiňovaných osmi genetických rozdílů autoři výzkumu odhalili také téměř dvě stovky genů, které jsou zase naopak spojené s blonďatými a hnědými vlasy. Jedním z nejméně očekávaných zjištění pak bylo, že mnoho genetických rozdílů ovlivňovalo daleko spíš vlasovou texturu než barvu.   

  • Zrzavé vlasy jsou rozšířené především v severní a západní Evropě u keltských a germánských národů – v Irsku je má desetina obyvatel. Nápadně vysoký podíl rusovlasých osob v populaci vykazují i Udmurti, Kabylové nebo Tádžici. 
  • Rezavé vlasy mají také tarimské mumie, nalezené v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rudé vlasy jsou rozšířeny rovněž mezi aškenázskými Židy. 
  • V Polynésii byla tato barva vlasů spojována s náčelnickou vrstvou, proto byly sochy moai na Velikonočním ostrově opatřeny parukami z načervenalého tufu, zvanými pukao. 

„Velmi nás těší, že tato práce odhalila většinu genetických variací, které přispívají k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ vyjádřil se k výsledkům studie BBC jeden z jejích autorů profesor Albert Tenesa z Edinburské univerzity.   

Pronásledování rusovlasých lidí v historii

Rusovlasí lidé to v minulosti mnohdy neměli jednoduché. S jejich barvou vlasů se totiž pojila celá řada předsudků. 

Věřilo se například, že zrzci mají „ostré jazyky“ a „ohnivé povahy“. Ve středověku byly ryšavé vlasy považované za znamení zvířecí sexuální touhy a morální degenerace. Někdy byly červené vlasy vnímané také jako znamení čarodějnic, vlkodlaků nebo upírů.  

Během španělské inkvizice byli rusovlasí lidé vystaveni podobnému útlaku jako Židé. Ve středověké Itálii a Španělsku byla totiž tato barva vlasů spjatá s  „kacířskou povahou Židů“ a jejich odmítnutím Ježíše; z toho důvodu byl Jidáš v dobových uměleckých dílech často ztvárňovaný  jako zrzek. Řada slavných spisovatelů od Shakespeara až po Dickense pak přisuzovala židovským postavám právě ryšavé vlasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 27 mminutami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 1 hhodinou

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 4 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 19 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 23 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
včera v 07:02

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026
Načítání...