Proč mají lidé zrzavé vlasy? Vědci našli osm zatím neznámých genů

Vědci jsou o krok blíž k rozluštění toho, co způsobuje, že se někteří lidé rodí s ryšavými vlasy. Rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications, zjistila, že DNA zrzků a zrzek obsahuje osm dosud neidentifikovaných genů, které by jejich nevšední barvu vlasů mohly způsobovat.

Lidé se zrzavými vlasy tvoří přibližně jedno až dvě procenta světové populace. To, co jejich nevšední zbarvení způsobuje, je už dlouho předmětem spekulací i zájmu vědců. 

Během rozsáhlé genetické studie zabývající se zbarvením lidských vlasů se vědci z Edinburské univerzity opírali o data z britské biobanky. Celkem analyzovali DNA téměř 350 tisíc lidí a porovnávali genetické  informace zrzků a zrzek s lidmi s blond, hnědými nebo černými vlasy. Do studie přitom zahrnuli pouze lidi evropského původu, a to z důvodu velké rozmanitosti barev vlasů mezi nimi.

Už dříve přitom vědci zjistili, že to, jestli bude mít člověk ryšavou barvu vlasů, má na svědomí takzvaná „zrzavá mutace“ genu MC1R zděděná od obou rodičů. Snížená funkce tohoto genu totiž může vést k zrzavým vlasům a světlé pleti s pihami.

Ovšem ne každý, kdo má obě „zrzavé mutace“ MC1R, je rusovlasý. Z toho důvodu bylo zřejmé, že do tohoto procesu musí být zapojené ještě další geny. Doposud ale nebylo jasné, o které geny se jedná.

Osm genetických rozdílů

Během nové studie se vědcům podařilo identifikovat osm genů, které jsou s výskytem zrzavých vlasů spojené. Autoři výzkumu se také zaměřili na to, jak tyto geny fungují, a zjistili, že některé z nich mohou ovládat „zapnutí“, nebo naopak „vypnutí“ MC1R. 

Kromě zmiňovaných osmi genetických rozdílů autoři výzkumu odhalili také téměř dvě stovky genů, které jsou zase naopak spojené s blonďatými a hnědými vlasy. Jedním z nejméně očekávaných zjištění pak bylo, že mnoho genetických rozdílů ovlivňovalo daleko spíš vlasovou texturu než barvu.   

  • Zrzavé vlasy jsou rozšířené především v severní a západní Evropě u keltských a germánských národů – v Irsku je má desetina obyvatel. Nápadně vysoký podíl rusovlasých osob v populaci vykazují i Udmurti, Kabylové nebo Tádžici. 
  • Rezavé vlasy mají také tarimské mumie, nalezené v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rudé vlasy jsou rozšířeny rovněž mezi aškenázskými Židy. 
  • V Polynésii byla tato barva vlasů spojována s náčelnickou vrstvou, proto byly sochy moai na Velikonočním ostrově opatřeny parukami z načervenalého tufu, zvanými pukao. 

„Velmi nás těší, že tato práce odhalila většinu genetických variací, které přispívají k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ vyjádřil se k výsledkům studie BBC jeden z jejích autorů profesor Albert Tenesa z Edinburské univerzity.   

Pronásledování rusovlasých lidí v historii

Rusovlasí lidé to v minulosti mnohdy neměli jednoduché. S jejich barvou vlasů se totiž pojila celá řada předsudků. 

Věřilo se například, že zrzci mají „ostré jazyky“ a „ohnivé povahy“. Ve středověku byly ryšavé vlasy považované za znamení zvířecí sexuální touhy a morální degenerace. Někdy byly červené vlasy vnímané také jako znamení čarodějnic, vlkodlaků nebo upírů.  

Během španělské inkvizice byli rusovlasí lidé vystaveni podobnému útlaku jako Židé. Ve středověké Itálii a Španělsku byla totiž tato barva vlasů spjatá s  „kacířskou povahou Židů“ a jejich odmítnutím Ježíše; z toho důvodu byl Jidáš v dobových uměleckých dílech často ztvárňovaný  jako zrzek. Řada slavných spisovatelů od Shakespeara až po Dickense pak přisuzovala židovským postavám právě ryšavé vlasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 1 hhodinou

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.