Proč mají lidé zrzavé vlasy? Vědci našli osm zatím neznámých genů

Vědci jsou o krok blíž k rozluštění toho, co způsobuje, že se někteří lidé rodí s ryšavými vlasy. Rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications, zjistila, že DNA zrzků a zrzek obsahuje osm dosud neidentifikovaných genů, které by jejich nevšední barvu vlasů mohly způsobovat.

Lidé se zrzavými vlasy tvoří přibližně jedno až dvě procenta světové populace. To, co jejich nevšední zbarvení způsobuje, je už dlouho předmětem spekulací i zájmu vědců. 

Během rozsáhlé genetické studie zabývající se zbarvením lidských vlasů se vědci z Edinburské univerzity opírali o data z britské biobanky. Celkem analyzovali DNA téměř 350 tisíc lidí a porovnávali genetické  informace zrzků a zrzek s lidmi s blond, hnědými nebo černými vlasy. Do studie přitom zahrnuli pouze lidi evropského původu, a to z důvodu velké rozmanitosti barev vlasů mezi nimi.

Už dříve přitom vědci zjistili, že to, jestli bude mít člověk ryšavou barvu vlasů, má na svědomí takzvaná „zrzavá mutace“ genu MC1R zděděná od obou rodičů. Snížená funkce tohoto genu totiž může vést k zrzavým vlasům a světlé pleti s pihami.

Ovšem ne každý, kdo má obě „zrzavé mutace“ MC1R, je rusovlasý. Z toho důvodu bylo zřejmé, že do tohoto procesu musí být zapojené ještě další geny. Doposud ale nebylo jasné, o které geny se jedná.

Osm genetických rozdílů

Během nové studie se vědcům podařilo identifikovat osm genů, které jsou s výskytem zrzavých vlasů spojené. Autoři výzkumu se také zaměřili na to, jak tyto geny fungují, a zjistili, že některé z nich mohou ovládat „zapnutí“, nebo naopak „vypnutí“ MC1R. 

Kromě zmiňovaných osmi genetických rozdílů autoři výzkumu odhalili také téměř dvě stovky genů, které jsou zase naopak spojené s blonďatými a hnědými vlasy. Jedním z nejméně očekávaných zjištění pak bylo, že mnoho genetických rozdílů ovlivňovalo daleko spíš vlasovou texturu než barvu.   

  • Zrzavé vlasy jsou rozšířené především v severní a západní Evropě u keltských a germánských národů – v Irsku je má desetina obyvatel. Nápadně vysoký podíl rusovlasých osob v populaci vykazují i Udmurti, Kabylové nebo Tádžici. 
  • Rezavé vlasy mají také tarimské mumie, nalezené v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rudé vlasy jsou rozšířeny rovněž mezi aškenázskými Židy. 
  • V Polynésii byla tato barva vlasů spojována s náčelnickou vrstvou, proto byly sochy moai na Velikonočním ostrově opatřeny parukami z načervenalého tufu, zvanými pukao. 

„Velmi nás těší, že tato práce odhalila většinu genetických variací, které přispívají k rozdílům v barvě vlasů mezi lidmi,“ vyjádřil se k výsledkům studie BBC jeden z jejích autorů profesor Albert Tenesa z Edinburské univerzity.   

Pronásledování rusovlasých lidí v historii

Rusovlasí lidé to v minulosti mnohdy neměli jednoduché. S jejich barvou vlasů se totiž pojila celá řada předsudků. 

Věřilo se například, že zrzci mají „ostré jazyky“ a „ohnivé povahy“. Ve středověku byly ryšavé vlasy považované za znamení zvířecí sexuální touhy a morální degenerace. Někdy byly červené vlasy vnímané také jako znamení čarodějnic, vlkodlaků nebo upírů.  

Během španělské inkvizice byli rusovlasí lidé vystaveni podobnému útlaku jako Židé. Ve středověké Itálii a Španělsku byla totiž tato barva vlasů spjatá s  „kacířskou povahou Židů“ a jejich odmítnutím Ježíše; z toho důvodu byl Jidáš v dobových uměleckých dílech často ztvárňovaný  jako zrzek. Řada slavných spisovatelů od Shakespeara až po Dickense pak přisuzovala židovským postavám právě ryšavé vlasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 36 mminutami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
před 17 hhodinami

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
před 19 hhodinami

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 22 hhodinami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 22 hhodinami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
10. 12. 2025

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
10. 12. 2025

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
10. 12. 2025
Načítání...