Naše doba je plná rozporů. Víc než kdy dřív se obáváme, že budeme vystaveni působení některých látek (například pesticidů), aniž by byl jejich dopad přesně známý, ale banalizujeme činnost, o níž už desítky let víme, že je mimořádně škodlivá. To je případ alkoholu, ale také tabáku. Proč nadále konzumujeme, vědomě a masivně, smrtelný produkt? Píše o tom francouzský deník Le Figaro.
Proč je pro kuřáky tak těžké přestat kouřit? Nikotin přepadne mozek jako pirát, popisují vědci
Odpověď tkví v jediném slově: nikotin. Tato látka je schopná aktivovat centrum odměny. „Většina obratlovců má ve svém centrálním nervovém systému mechanismus, který odhaluje, učí se a zhodnocuje chování, které zvyšuje šance na přežití. Drogy, jako je nikotin, dokážou zmást mozek tím, že pirátsky zaútočí na tento systém odměny,“ vysvětluje profesor Henri-Jean Aubin.
Někteří lidé jsou znevýhodněni svými geny a jsou k tomu náchylnější. „Musí konzumovat víc nikotinu, aby dokázali aktivovat svůj systém odměny, a znovu nikotinu propadají poté, co jej nějaký čas nekonzumovali,“ uvádí Uwe Maskos z Pasteurova institutu.
„Mezi dvěma cigaretami mají kuřáci sníženou náladu a kognitivní funkce. Pokaždé, když si zapálí, uleví se jim a tento deficit zmizí,“ uvádí profesor Aubin.
Když se nikotin zmocní systému odměn, změní zásadně chování kuřáků. „Hovoříme tedy o závislosti, která je zároveň procesem narušování rozhodování doprovázeného automatickým chováním a ztrátou kontroly,“ říká Philippe Faure, neurofyziolog a ředitel výzkumu ve Státním ústředí vědeckého výzkumu (CNRS). „Pokaždé, když kouříte, aktivuje nikotin systém odměny. Opakování těchto aktivací vede k závislosti,“ dodává.
Jakmile závislost vznikne, je provázena pocitem chronického nedostatku. Zatímco si kuřáci myslí, že jim cigarety pomáhají zvládat stres, skutečnost je taková, že zhoršují kvalitu jejich psychického života. Tabák zvyšuje riziko vzniku depresí a snižuje šance na jejich zvládnutí.
Lidé velmi dobře vědí, že kouření není dobré. Když však na cigaretu dostanou chuť, úsilí, které musí vynaložit na ovládnutí tohoto impulzu, je příliš veliké.
Mozek bez nikotinu se mění
Když člověk přestane kouřit, vrací se psychická pohoda k normálu jen velice pomalu, a to mnohé kuřáky odrazuje od zhašení poslední cigarety. „Bez pomoci jsou tito lidé dva až čtyři týdny velmi zranitelní,“ konstatuje profesor Aubin.
Překážkou k tomu, aby člověk přestal kouřit, jsou i reálné obavy: strach ze zvýšení hmotnosti, z neschopnosti zvládat stres či z toho, že nevědí, jak se chovat v situacích, kde je zvyk kouřit hluboce zakořeněn.
Motivace je hlavním klíčem k tomu, aby člověk přestal kouřit. „Na jedné straně musí být schopen ocenit význam toho, že přestane kouřit, analyzovat, co mu to přinese a co mu to vezme. Na druhé straně je třeba věřit ve vlastní schopnost změnit chování,“ uvádí profesor Aubin. Tato motivace může být posílena vzájemnou pomocí, kdy si například kuřáci vyměňují své zkušenosti na sociálních sítích. A když to nestačí, jak to ostatně často bývá, jsou další účinné způsoby, o které se kuřáci mohou opřít: kognitivní terapie, náhradní nikotinová léčba nebo léky pomáhající překonat abstinenční příznaky.
„Především je třeba kuřákovi opakovat, co získá tím, že přestane kouřit. Že se mu po několika týdnech psychický stav výrazně zlepší a že tím prospěje svému srdci a plícím,“ zdůrazňuje profesor Aubin.