Ochránci zvířat museli pozabíjet desítky velryb, zvířata uvázla na novozélandských plážích

O víkendu uvázlo na pláži v jižní části Nového Zélandu 145 kulohlavců, asi šest metrů dlouhých kytovců. Všechna zvířata zemřela – polovina umřela sama, druhá musela být utracena.

Dvě skupiny kulohlavců uvázly nedaleko od sebe; na plážích ostrova Stewart Island, přičemž obě místa jsou od sebe dva kilometry. Náhodou je objevil muž, který se procházel po pláži Mason Bay.

Když na místo dorazili novozélandští experti, bylo už pozdě; část zvířat už zahynula, další část nebylo možné zachránit.

Možnost dostat do moře desítky zvířat vážících několik tun byla nulová: proto je museli ochránci zvířat zabít, aby je ušetřili dalšího trápení. „Bohužel, pravděpodobnost záchrany byla extrémně nízká,“ uvedl Ren Leppens z místí agentury pro ochranu přírody v tiskové zprávě.

„Odlehlé místo, nedostatek lidí v blízkosti a špatný zdravotní stav velryb znamenaly, že nejlidštějším, co jsme mohli udělat, byla eutanazie,“ dodal. „Bylo to ale srdcervoucí rozhodnutí.“

Podle tiskové zprávy agentury nejsou uváznutí mořských kytovců na novozélandských plážích nic výjimečného, každoročně dojde k přibližně pětaosmdesáti případům. V drtivé většině se ale jedná o případy, kdy se to stane jen jednotlivým zvířatům, nikoliv celým skupinám.

Proč velryby umírají na plážích?

Vědci dodnes zcela přesně netuší, proč vlastně k podobným událostem dochází. Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uváznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd přes ztrátu orientace až po otravu.

Někdy jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvázlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany.

Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Další příklady

O uplynulém víkendu došlo navíc i k dalším podobným incidentům, při nichž umírali mořští kytovci. V severní části Severního ostrova uvízlo 12 kogií, necelé tři metry dlouhých příbuzných vorvaňů. Čtyři z nich už zemřely, na záchraně dalších osmi se pracuje. Na jiné pláži Severního ostrova zase zemřel dospělý patnáctimetrový vorvaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
Právě teď

Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
před 2 hhodinami

Vědci vytvořili AI model obezity. Může odhalit řadu problémů

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.
před 3 hhodinami

Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.
před 19 hhodinami

Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.
před 21 hhodinami

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
včera v 12:04

Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.
včera v 12:00

VideoZájem o posilující dávky vakcín mezi Čechy klesá, pomoct má očkovací strategie

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.
včera v 06:30
Načítání...