Ochránci zvířat museli pozabíjet desítky velryb, zvířata uvázla na novozélandských plážích

O víkendu uvázlo na pláži v jižní části Nového Zélandu 145 kulohlavců, asi šest metrů dlouhých kytovců. Všechna zvířata zemřela – polovina umřela sama, druhá musela být utracena.

Dvě skupiny kulohlavců uvázly nedaleko od sebe; na plážích ostrova Stewart Island, přičemž obě místa jsou od sebe dva kilometry. Náhodou je objevil muž, který se procházel po pláži Mason Bay.

Když na místo dorazili novozélandští experti, bylo už pozdě; část zvířat už zahynula, další část nebylo možné zachránit.

Možnost dostat do moře desítky zvířat vážících několik tun byla nulová: proto je museli ochránci zvířat zabít, aby je ušetřili dalšího trápení. „Bohužel, pravděpodobnost záchrany byla extrémně nízká,“ uvedl Ren Leppens z místí agentury pro ochranu přírody v tiskové zprávě.

„Odlehlé místo, nedostatek lidí v blízkosti a špatný zdravotní stav velryb znamenaly, že nejlidštějším, co jsme mohli udělat, byla eutanazie,“ dodal. „Bylo to ale srdcervoucí rozhodnutí.“

Podle tiskové zprávy agentury nejsou uváznutí mořských kytovců na novozélandských plážích nic výjimečného, každoročně dojde k přibližně pětaosmdesáti případům. V drtivé většině se ale jedná o případy, kdy se to stane jen jednotlivým zvířatům, nikoliv celým skupinám.

Proč velryby umírají na plážích?

Vědci dodnes zcela přesně netuší, proč vlastně k podobným událostem dochází. Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uváznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd přes ztrátu orientace až po otravu.

Někdy jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvázlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany.

Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Další příklady

O uplynulém víkendu došlo navíc i k dalším podobným incidentům, při nichž umírali mořští kytovci. V severní části Severního ostrova uvízlo 12 kogií, necelé tři metry dlouhých příbuzných vorvaňů. Čtyři z nich už zemřely, na záchraně dalších osmi se pracuje. Na jiné pláži Severního ostrova zase zemřel dospělý patnáctimetrový vorvaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 10 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 16 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 21 hhodinami
Načítání...