Mouchy tse-tse mají smůlu. Nový lék proti spavé nemoci je přelom, na který se čekalo desítky let

Nahrávám video
Spavá nemoc je na cestě k vymýcení
Zdroj: ČT24

Při spavé nemoci se paraziti, které přenáší mouchy tse-tse, dostanou až do lidského mozku. Tam způsobují vztek, apatii nebo paranoiu – a nakonec smrt. Až doposud byla tato choroba jen složitě léčitelná. Nový lék fexinidazol ale může znamenat revoluční zvrat.

Nová léčba schválená v Evropě je poprvé v dějinách založená jen na pilulkách. Jde o otevření cesty potřebné k tomu, aby se tento lék začal používat také v Africe, kde stále ještě spavá nemoc zabíjí. Experti odhadují, že každodoročně se touto chorobou nakazí asi dva tisíce lidí.

Co je spavá nemoc?

Tato nemoc je známá také jako africká forma trypanosomiázy. Jedná se o parazitickou infekční chorobu přenášenou mouchami tse-tse, které se vyskytují ve 36 zemích subsaharské Afriky. Infekce postihuje centrální nervovou soustavu a to způsobuje závažné neurologické poruchy – například právě spánek vedoucí až k smrti.

Projevů spavé nemoci je ale mnohem více. V první fázi jsou příznaky podobné chřipce: objevuje se horečka, bolest hlavy, slabost nebo bolest kloubů; obecnost těchto symptomů znesnadňuje identifikaci nemoci. Ale když se spavá nemoc v této fázi neléčí, přechází do druhé fáze, kdy je už napadena parazitem centrální nervová soustava.

Vývoj nemocných se spavou nemocí
Zdroj: DNDI

Potom přichází zmatenost, křeče, ale někdy také agresivní chování přecházející v napadání ostatních. Nejtypičtějším symptomem je pak upadání do spánku, podle kterého má nemoc i jméno.

Většina případů spavé nemoci je v současné době hlášená z Demokratické republiky Kongo – asi tři čtvrtiny. V posledních letech se přitom velmi dobře daří proti této nemoci bojovat; vloni bylo hlášeno jen 1447 případů, přitom ještě před deseti lety se jednalo o přibližně deset tisíc onemocnění.

Proč je léčba tak složitá

Léčit tuto nemoc bylo dosud těžké – byl totiž potřeba lék, který dokáže překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru chránící mozek. Léky byly dříve velmi agresivní, například nejpoužívanější přípravek melarsoprol popisovali léčení jako „oheň v žilách“ – na léčbu umíralo až dvacet procent pacientů.

Veškerá tato léčba byla navíc možná jen v nemocnicích při hospitalizaci a většinou byla její součástí také riziková bederní punkce.

Také modernější léčba látkou eflornithin byla složitá; vyžadovala několik dní a intravenózní cestu, kterou se do těla dostalo léčenému asi padesát litrů tekutiny – což bylo pro lokální nemocnice v Africe extrémně složité zajistit.

Nová léčba pomocí preparátu fexinidazol je mnohem ohleduplnější; nejenže k ní není třeba hospitalizace, ale dokonce se dá užívat perorálně, tedy jako tabletka spolknutím.

Nová léčba je revoluční v tom, že tabletky může každý člověk užívat sám doma, respektive v každé jednotlivé africké vesnici. „Čistě ústní léčba byla mým snem po desetiletí,“ uvedl pro New York Times zdravotní poradce Demokratické republiky Kongo Viktor Kande.

Cesta k léku

Stejně zajímavé jako samotný lék je i to, jak vlastně vznikl. Původně ho vymysleli v německé společnosti Hoechst už v osmdesátých letech dvacátého století, ale byl rychle opuštěn. Když vědci později pátrali po čemkoliv účinném, požádali společnost Sanofi, která držela patent, aby se pokusila účinnou látku změnit tak, aby byla účinná právě pro spavou nemoc.

Nakonec stál vývoj nového léku přes 63 milionů dolarů, tedy asi 1,3 miliardy korun. Klinické testy proběhly na asi 750 pacientech v Kongu a Středoafrické republice. Na nákladech se podílely některé evropské země, Lékaři bez hranic nebo Nadace Billa a Mellindy Gatesových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 19 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...