Smutná zpráva pro přírodu: Žirafy jsou poprvé na seznamu kriticky ohrožených druhů

Žirafy se poprvé v historii dostaly na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Vyhynutí podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí žirafám kordofanským a núbijským, kterých ve volné přírodě zbývá méně než pět tisíc. Tento trend má na svědomí především ztráta jejich přirozeného prostředí nebo pytláci.

Na to, že se obdivované zvíře africké divočiny dostalo na nejnovější Červený seznam organizace IUCN, upozornil britský deník The Telegraph

Z celkem devíti obecně uznávaných poddruhů nejvyššího pozemského savce jsou kriticky ohrožené dva. Konkrétně se jedná o žirafu kordofanskou a núbijskou, které žijí v oblasti kolem Súdánu a ve volné přírodě už jich zbývá méně než 4650. 

Postupný úhyn se ale týká i dalších poddruhů žiraf. Jako zranitelné nebo ohrožené označil ve svém novém seznamu IUCN hned několik z nich – žirafu síťovanou, zambijskou a západoafrickou. 

Ale i žiraf masajských, které sice ještě v červeném seznamu zahrnuté nejsou, v posledních letech ubývá. Ochránci přírody tak očekávají, že se mezi ohroženými zvířaty tento poddruh brzy objeví.

  • Možná to může znít překvapivě, ale žirafy mají stejně jako lidé a další savci celkem sedm krčních obratlů. 

Pouze žirafy, které žijí v jižní Africe, jsou zatím podle deníku The Telegraph mimo nebezpečí.

Žirafí populace se za poslední roky výrazně zmenšila. Zatímco před pouhými patnácti lety žilo v divoké přírodě přibližně 150 tisíc těchto zvířat, v současnosti je dané číslo asi o 40 procent nižší. 

„Žirafy jsou běžně vidět na safari, v médiích a v zoologických zahradách. Lidé – včetně některých ochránců – si tak nejsou vědomi toho, že tato majestátní zvířata prochází tichým vyhynutím,“ upozornil Julian Fennessy z Giraffe Conservation Foundation (GCF). 

„Může se to zdát šokující, že tři z devíti současně rozpoznaných poddruhů žiraf jsou v současnosti považované za ‚kriticky ohrožené‘ nebo ‚ohrožené‘, varovné signály jsme ale mohli pozorovat už několik let,“ dodal Fennessy.  

Žirafy jako válečné oběti

Ve volné přírodě žirafy, které žijí v suchých savanách a na otevřených pláních subsaharské Afriky, nemají příliš mnoho nepřátel. 

Největší hrozbu pro ně představují lidé. Problémem je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí a ilegální lov. To mimo jiné souvisí také s válečnými konflikty, které se v některých oblastech Afriky odehrávají.Na to, že divoká zvířata včetně žiraf padají za oběť válečným konfliktům, už dříve upozornil například britský list Guardian. Léta trvající občanská válka vedla totiž k jejich zabíjení například v Jižním Súdánu. Tam se následně masem divokých zvířat živili vojáci, rebelové i ozbrojení civilisté.  

Skutečnost, že žirafy v některých afrických zemích slouží jako válečná potrava, potvrdil už dříve pro BBC také Fennessy. „Je to velké, velmi zvědavé zvíře, které může zásobovat mnoho lidí,“ vysvětlil.  

  Zvyšování počtu obyvatel v některých afrických zemích navíc zapříčinilo rozšiřování zemědělských ploch. To pak spolu s dalšími faktory vedlo k tomu, že žirafy přišly o jejich přirozené životní prostředí.

Na Červeném seznamu je v současnosti téměř sto tisíc druhů

Nový Červený seznam IUCN zahrnuje téměř 97 tisíc druhů zvířat, z nichž téměř 27 tisícům hrozí vyhynutí. 

Situace některých ohrožených druhů se ale – díky úsilí ochránců přírody – v posledních letech mírně zlepšila. Například plejtvák myšok se díky zákazu lovu velryb přesunul z kategorie ohroženého druhu do skupiny zranitelných zvířat. Plejtvákovec šedý zase – stejně jako gorila horská – z kriticky ohrožených do ohrožených. 

„Dané oznámení ukazuje, že tyto ikonické druhy se pomalu začínají zotavovat. Jedná se o příklad toho, čeho lze díky mimořádnému úsilí a lidskému vědomému rozhodnutí chránit přírodu dosáhnout,“ řekla pro Guardian Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 18 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...