Smutná zpráva pro přírodu: Žirafy jsou poprvé na seznamu kriticky ohrožených druhů

Žirafy se poprvé v historii dostaly na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Vyhynutí podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí žirafám kordofanským a núbijským, kterých ve volné přírodě zbývá méně než pět tisíc. Tento trend má na svědomí především ztráta jejich přirozeného prostředí nebo pytláci.

Na to, že se obdivované zvíře africké divočiny dostalo na nejnovější Červený seznam organizace IUCN, upozornil britský deník The Telegraph

Z celkem devíti obecně uznávaných poddruhů nejvyššího pozemského savce jsou kriticky ohrožené dva. Konkrétně se jedná o žirafu kordofanskou a núbijskou, které žijí v oblasti kolem Súdánu a ve volné přírodě už jich zbývá méně než 4650. 

Postupný úhyn se ale týká i dalších poddruhů žiraf. Jako zranitelné nebo ohrožené označil ve svém novém seznamu IUCN hned několik z nich – žirafu síťovanou, zambijskou a západoafrickou. 

Ale i žiraf masajských, které sice ještě v červeném seznamu zahrnuté nejsou, v posledních letech ubývá. Ochránci přírody tak očekávají, že se mezi ohroženými zvířaty tento poddruh brzy objeví.

  • Možná to může znít překvapivě, ale žirafy mají stejně jako lidé a další savci celkem sedm krčních obratlů. 

Pouze žirafy, které žijí v jižní Africe, jsou zatím podle deníku The Telegraph mimo nebezpečí.

Žirafí populace se za poslední roky výrazně zmenšila. Zatímco před pouhými patnácti lety žilo v divoké přírodě přibližně 150 tisíc těchto zvířat, v současnosti je dané číslo asi o 40 procent nižší. 

„Žirafy jsou běžně vidět na safari, v médiích a v zoologických zahradách. Lidé – včetně některých ochránců – si tak nejsou vědomi toho, že tato majestátní zvířata prochází tichým vyhynutím,“ upozornil Julian Fennessy z Giraffe Conservation Foundation (GCF). 

„Může se to zdát šokující, že tři z devíti současně rozpoznaných poddruhů žiraf jsou v současnosti považované za ‚kriticky ohrožené‘ nebo ‚ohrožené‘, varovné signály jsme ale mohli pozorovat už několik let,“ dodal Fennessy.  

Žirafy jako válečné oběti

Ve volné přírodě žirafy, které žijí v suchých savanách a na otevřených pláních subsaharské Afriky, nemají příliš mnoho nepřátel. 

Největší hrozbu pro ně představují lidé. Problémem je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí a ilegální lov. To mimo jiné souvisí také s válečnými konflikty, které se v některých oblastech Afriky odehrávají.Na to, že divoká zvířata včetně žiraf padají za oběť válečným konfliktům, už dříve upozornil například britský list Guardian. Léta trvající občanská válka vedla totiž k jejich zabíjení například v Jižním Súdánu. Tam se následně masem divokých zvířat živili vojáci, rebelové i ozbrojení civilisté.  

Skutečnost, že žirafy v některých afrických zemích slouží jako válečná potrava, potvrdil už dříve pro BBC také Fennessy. „Je to velké, velmi zvědavé zvíře, které může zásobovat mnoho lidí,“ vysvětlil.  

  Zvyšování počtu obyvatel v některých afrických zemích navíc zapříčinilo rozšiřování zemědělských ploch. To pak spolu s dalšími faktory vedlo k tomu, že žirafy přišly o jejich přirozené životní prostředí.

Na Červeném seznamu je v současnosti téměř sto tisíc druhů

Nový Červený seznam IUCN zahrnuje téměř 97 tisíc druhů zvířat, z nichž téměř 27 tisícům hrozí vyhynutí. 

Situace některých ohrožených druhů se ale – díky úsilí ochránců přírody – v posledních letech mírně zlepšila. Například plejtvák myšok se díky zákazu lovu velryb přesunul z kategorie ohroženého druhu do skupiny zranitelných zvířat. Plejtvákovec šedý zase – stejně jako gorila horská – z kriticky ohrožených do ohrožených. 

„Dané oznámení ukazuje, že tyto ikonické druhy se pomalu začínají zotavovat. Jedná se o příklad toho, čeho lze díky mimořádnému úsilí a lidskému vědomému rozhodnutí chránit přírodu dosáhnout,“ řekla pro Guardian Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...