Péče o duševně nemocného člověka v psychiatrické nemocnici je o několik tisíc eur ročně dražší než při využití komunitních center. Celá řada pacientů je navíc dlouhodobě hospitalizována jen proto, že neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v přirozeném prostředí. Studii vědců z Národního ústavu duševního zdraví, která s těmito zjištěními přichází, otiskl prestižní odborný časopis The Lancet Psychiatry.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s kolegy z King's College London, z českých psychiatrických nemocnic a českých komunitních služeb pro lidi s duševním onemocněním sledovali fungování, kvalitu života a nákladovost péče o lidi s onemocněním psychotického okruhu v průběhu jednoho roku.
„Jedna skupina lidí byla propuštěna z psychiatrických nemocnic do komunitních služeb a druhá pokračovala v léčbě v psychiatrických nemocnicích. Při započítání rozdílů mezi jednotlivými pacienty na začátku studie a při sledování kvality života a nákladů souvisejících s onemocněním se zjistilo, že mezi lidmi, kteří byli na počátku studie v psychiatrických nemocnicích, a lidmi, kteří byli v komunitních službách, je pouze nevýznamný rozdíl v kvalitě života v průběhu roku, ale velmi vysoký rozdíl v nákladech na onemocnění – ty byly v průměru o téměř 8 000 euro za rok vyšší u pacientů z psychiatrických nemocnic,“ popisuje jeden z autorů studie Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.
Studie je překvapivá tím, že ukazuje, jak velký je překryv mezi pacienty v psychiatrických nemocnicích a pacienty v komunitních službách co do závažnosti jejich onemocnění.
„Ukázalo se, že lidé jsou hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích nikoli proto, že by jim to klinicky prospívalo nebo to bylo nutné, ale prostě proto, že v daném místě buď neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v jejich přirozeném prostředí, nebo tyto služby existují, ale nejsou správně využívány,“ vysvětluje doktor Winkler.
Kvalitní život je mimo psychiatrickou nemocnici
Je jednoznačně prokázáno, že lidé se závažným duševním onemocněním mohou žít kvalitní, šťastný a naplňující život ve svém přirozeném prostředí, a to dokonce i poté, co byli předtím dlouhodobě hospitalizováni v lůžkových psychiatrických zařízeních.
„Například ve Finsku byli v rámci reformy psychiatrické péče propuštěni lidé i po více než 20 letech. Tito lidé, kteří ani nevěděli, jakou měnou se 'tam venku' platí, se zvládli s pomocí komunitních služeb úspěšně začlenit do společnosti a byli zde šťastnější a fungovali lépe než v psychiatrické nemocnici,“ popisuje doktor Winkler.
Překonat mezeru ve službách v Česku se snaží reforma psychiatrické péče, která mimo jiné usiluje právě o vybudování sítě komunitních zařízení. Ačkoli studie vedená dr. Winklerem z NUDZ jasně ukazuje, že toto snažení má smysl nejen lidsko-právně a klinicky, ale také ekonomicky, vybudovat novou síť služeb si vyžaduje podstatné transitní náklady a investice do lidských zdrojů, bydlení, destigmatizace a zlepšování populační gramotnosti v oblasti duševního zdraví.
