Čeští vědci objevili nový způsob, jak dopravit léčivo přímo do buňky

Tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Česka a Německa popsal dosud neznámý mechanismus pasivní dopravy peptidů do buněk bez prostředníka. Snadný transport léčiv přímo do buněk je přitom jedním z cílů farmaceutického průmyslu.

Schopnost krátkých peptidů pronikat do buněk byla poprvé pozorována při studiu HIV a dnes se začíná využívat k dopravě léčiv do buněk. Zatím se tak ale děje nejčastěji prostřednictvím transportního váčku, tzv. vezikuly, který se odděluje z buněčné membrány a obepíná přepravovanou látku. Z váčku se léčivá molekula musí posléze opět uvolnit, což podle vědců může představovat technickou komplikaci pro efektivní transport léčiva.

Peptidy se ale mohou do buněk dostávat i pasivně, bez energetické asistence ze strany buňky. Jungwirthův tým pomocí fluorescenční a elektronové mikroskopie a počítačových molekulových simulací odhalil mechanismus, který je založený na splynutí membrán vyvolaném samotnými dopravovanými peptidy.

O praktickém využití objevu lze ale podle Jungwirtha zatím pouze spekulovat. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě, výsledky výzkumu publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (PNAS).

Klíčová buněčná membrána

Jungwirth se se svým týmem dlouhodobě zabývá molekulovými procesy v buněčné membráně, což otevírá nové možnosti kontrolování těchto procesů a potenciálně právě i efektivnější způsoby dopravy molekul léčiva na místo účinku.

Jungwirth publikoval více než 280 prací v mezinárodních časopisech včetně Science, Nature Chemistry či PNAS. Je také editorem časopisu The Journal of Physical Chemistry vydávaného Americkou chemickou společností. Vědu popularizuje i v týdeníku Respekt či v Českém rozhlase a České televizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nebezpečná nemoc koní je v Česku. Vědci podezírají tiplíky

Nemoc koní leishmanióza způsobená parazitem se doposud ve střední Evropě nevyskytovala, teď vědci popsali, že se objevila v několika minulých letech i v tuzemsku. Může se přenášet i na člověka.
před 8 hhodinami

Přežili v popelu. Obří erupci vulkánu Toba lidstvo zvládlo i díky novým technologiím

Mladé lidstvo dokázalo překonat apokalyptickou erupci sopky před desítkami tisíc let díky tomu, že začalo využívat nové technologie, ukazují podle antropoložky z univerzity v Arizoně poslední poznatky.
před 11 hhodinami

Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
před 14 hhodinami

Masarykova poslední slova v pátek odhalí archiváři. Může jít o senzaci i falzum

Poselství budoucím generacím, vzkaz rodině, nebo chybějící závěť – lidé spekulují, co by mohla skrývat tajemná obálka, která by měla obsahovat jedna z posledních slov prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Text v roce 1937 nadiktoval svému synu Janovi. Obálka bude poprvé veřejně otevřena v pátek 19. září 2025 v Lánech a její slova by měl na místě poslouchat i současný český prezident Petr Pavel.
před 18 hhodinami
Načítání...