Tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Česka a Německa popsal dosud neznámý mechanismus pasivní dopravy peptidů do buněk bez prostředníka. Snadný transport léčiv přímo do buněk je přitom jedním z cílů farmaceutického průmyslu.
Schopnost krátkých peptidů pronikat do buněk byla poprvé pozorována při studiu HIV a dnes se začíná využívat k dopravě léčiv do buněk. Zatím se tak ale děje nejčastěji prostřednictvím transportního váčku, tzv. vezikuly, který se odděluje z buněčné membrány a obepíná přepravovanou látku. Z váčku se léčivá molekula musí posléze opět uvolnit, což podle vědců může představovat technickou komplikaci pro efektivní transport léčiva.
Peptidy se ale mohou do buněk dostávat i pasivně, bez energetické asistence ze strany buňky. Jungwirthův tým pomocí fluorescenční a elektronové mikroskopie a počítačových molekulových simulací odhalil mechanismus, který je založený na splynutí membrán vyvolaném samotnými dopravovanými peptidy.
O praktickém využití objevu lze ale podle Jungwirtha zatím pouze spekulovat. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě, výsledky výzkumu publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (PNAS).
Klíčová buněčná membrána
Jungwirth se se svým týmem dlouhodobě zabývá molekulovými procesy v buněčné membráně, což otevírá nové možnosti kontrolování těchto procesů a potenciálně právě i efektivnější způsoby dopravy molekul léčiva na místo účinku.
Jungwirth publikoval více než 280 prací v mezinárodních časopisech včetně Science, Nature Chemistry či PNAS. Je také editorem časopisu The Journal of Physical Chemistry vydávaného Americkou chemickou společností. Vědu popularizuje i v týdeníku Respekt či v Českém rozhlase a České televizi.
