Čeští rodiče internetu nerozumí a svým dětem věří. Spoléhají jen na čestné slovo, upozorňuje průzkum

České děti se v on-line prostředí cítí jako ryba ve vodě. Jsou technicky zdatnější než jejich rodiče a dovednosti s počítačem, tabletem a mobilem získávají už v raném věku. Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit.

Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v on-line prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu, rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec.

Ukázala to nová studie „Rodič a rodičovství v digitální éře“ realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal formou anonymního on-line dotazníku, se zapojilo 1093 rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.

Děti v moderních technologiích předčí své rodiče

První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem mají dnešní děti už od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování, uvádí vědci ve zprávě. Vlastní mobil pak děti dostávají nejčastěji s nástupem do školy.

Kdy rodiče půjčují dětem poprvé mobily
Zdroj: E-Bezpečí

„Velmi rychle si tak osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Jak ukázal průzkum, rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně pokulhávají. Přes 80 % z nich má základní uživatelské dovednosti – zvládnou napsat e-mail, používat sociální sítě nebo nakoupit zboží on-line. Většina rodičů tedy není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu. Výsledky průzkumu dokládají, že pouhých 15 % rodičů používá k filtrování obsahu na internetu softwarová řešení.

Přílišná důvěra v on-line prostředí nefunguje

Fakt, že děti tráví na internetu velké množství času, není dnes žádným překvapením. Co ale zarazí, je způsob, jakým rodiče dětem tento čas hlídají a kontrolují. O nějakou formu omezování času stráveného on-line se sice snaží téměř každý rodič (73 %), většina z nich se ale spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu.

Rodiče jsou také benevolentní, pokud jde o přístup dětí k on-line obsahu – podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 % maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje.

Kdy děti dostávají první mobily
Zdroj: E-Bezpečí

Spoléhání na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost – zneužití intimních fotografií, kyberšikanu nebo pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“.

„Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí. Čísla z linky bezpečí ukazují, že pouze třetina dětí by se v případě problému obrátila na rodiče. Stejná třetina by se nesvěřila vůbec nikomu,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti O2.

„Děti se obávají reakce rodičů a stydí se za to, co se stalo. Otázkou je, jak mohou rodiče dětem kontrolovat obsah internetu, aniž by ztratili jejich důvěru. Řešení není složité – základem je skutečný zájem rodičů o svět dítěte. Měli by se nechat zasvětit do aplikací, které jejich potomek používá, a udělat si na ně názor. Zároveň mu musí být vzorem a radit mu, jaké informace by mělo na internetu sdílet a na co si dát pozor. Dítě musí vědět, že ho rodič nezatratí, nepotrestá ani neponíží. Díky tomu získá důvěru a přestane mít strach se rodičům svěřit,“ vysvětluje dětská psycholožka a spisovatelka Klára Janečková.

Neznámý fenomén YouTuberů

Jedním z fenoménů (nejen) dětského on-line světa jsou takzvaní YouTubeři. Svět dětí se ale v tomto ohledu se světem jejich rodičů výrazně míjí. Ačkoli devět z deseti rodičů aktivně videa na YouTube sleduje, pouhých 15 % z nich sleduje samo aktivně i YouTubery. Jejich děti přitom světem YouTuberů žijí, až 60 % z nich je sleduje pravidelně, 40 % rodičů se k nim alespoň občas přidá. Většina rodičů přitom hodnotí YouTubery negativně. O to víc překvapí, že jejich sledování rodiče dětem nezakazují a v zásadě ani neomezují.

Rodiče podceňují úskalí internetu

Rodiče nedokážou správně vyhodnotit rizika v on-line prostředí, která jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila. Dokonce se sami mnohdy chovají v on-line světě nebezpečně – podle průzkumu například pětina z nich sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy, a je možné určit jejich identitu.

S kým lidé sdílejí fotky svých dětí
Zdroj: E-Bezpečí

„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách,“ říká Marie Mališková a dodává: „Nezastupitelnou roli hrají různé složky vzdělávání a rodina jako základ, ale přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...