Čeští rodiče internetu nerozumí a svým dětem věří. Spoléhají jen na čestné slovo, upozorňuje průzkum

České děti se v on-line prostředí cítí jako ryba ve vodě. Jsou technicky zdatnější než jejich rodiče a dovednosti s počítačem, tabletem a mobilem získávají už v raném věku. Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit.

Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v on-line prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu, rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec.

Ukázala to nová studie „Rodič a rodičovství v digitální éře“ realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal formou anonymního on-line dotazníku, se zapojilo 1093 rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.

Děti v moderních technologiích předčí své rodiče

První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem mají dnešní děti už od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování, uvádí vědci ve zprávě. Vlastní mobil pak děti dostávají nejčastěji s nástupem do školy.

Kdy rodiče půjčují dětem poprvé mobily
Zdroj: E-Bezpečí

„Velmi rychle si tak osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Jak ukázal průzkum, rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně pokulhávají. Přes 80 % z nich má základní uživatelské dovednosti – zvládnou napsat e-mail, používat sociální sítě nebo nakoupit zboží on-line. Většina rodičů tedy není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu. Výsledky průzkumu dokládají, že pouhých 15 % rodičů používá k filtrování obsahu na internetu softwarová řešení.

Přílišná důvěra v on-line prostředí nefunguje

Fakt, že děti tráví na internetu velké množství času, není dnes žádným překvapením. Co ale zarazí, je způsob, jakým rodiče dětem tento čas hlídají a kontrolují. O nějakou formu omezování času stráveného on-line se sice snaží téměř každý rodič (73 %), většina z nich se ale spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu.

Rodiče jsou také benevolentní, pokud jde o přístup dětí k on-line obsahu – podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 % maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje.

Kdy děti dostávají první mobily
Zdroj: E-Bezpečí

Spoléhání na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost – zneužití intimních fotografií, kyberšikanu nebo pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“.

„Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí. Čísla z linky bezpečí ukazují, že pouze třetina dětí by se v případě problému obrátila na rodiče. Stejná třetina by se nesvěřila vůbec nikomu,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti O2.

„Děti se obávají reakce rodičů a stydí se za to, co se stalo. Otázkou je, jak mohou rodiče dětem kontrolovat obsah internetu, aniž by ztratili jejich důvěru. Řešení není složité – základem je skutečný zájem rodičů o svět dítěte. Měli by se nechat zasvětit do aplikací, které jejich potomek používá, a udělat si na ně názor. Zároveň mu musí být vzorem a radit mu, jaké informace by mělo na internetu sdílet a na co si dát pozor. Dítě musí vědět, že ho rodič nezatratí, nepotrestá ani neponíží. Díky tomu získá důvěru a přestane mít strach se rodičům svěřit,“ vysvětluje dětská psycholožka a spisovatelka Klára Janečková.

Neznámý fenomén YouTuberů

Jedním z fenoménů (nejen) dětského on-line světa jsou takzvaní YouTubeři. Svět dětí se ale v tomto ohledu se světem jejich rodičů výrazně míjí. Ačkoli devět z deseti rodičů aktivně videa na YouTube sleduje, pouhých 15 % z nich sleduje samo aktivně i YouTubery. Jejich děti přitom světem YouTuberů žijí, až 60 % z nich je sleduje pravidelně, 40 % rodičů se k nim alespoň občas přidá. Většina rodičů přitom hodnotí YouTubery negativně. O to víc překvapí, že jejich sledování rodiče dětem nezakazují a v zásadě ani neomezují.

Rodiče podceňují úskalí internetu

Rodiče nedokážou správně vyhodnotit rizika v on-line prostředí, která jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila. Dokonce se sami mnohdy chovají v on-line světě nebezpečně – podle průzkumu například pětina z nich sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy, a je možné určit jejich identitu.

S kým lidé sdílejí fotky svých dětí
Zdroj: E-Bezpečí

„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách,“ říká Marie Mališková a dodává: „Nezastupitelnou roli hrají různé složky vzdělávání a rodina jako základ, ale přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností.“