Čeští rodiče internetu nerozumí a svým dětem věří. Spoléhají jen na čestné slovo, upozorňuje průzkum

České děti se v on-line prostředí cítí jako ryba ve vodě. Jsou technicky zdatnější než jejich rodiče a dovednosti s počítačem, tabletem a mobilem získávají už v raném věku. Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit.

Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v on-line prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu, rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec.

Ukázala to nová studie „Rodič a rodičovství v digitální éře“ realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal formou anonymního on-line dotazníku, se zapojilo 1093 rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.

Děti v moderních technologiích předčí své rodiče

První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem mají dnešní děti už od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování, uvádí vědci ve zprávě. Vlastní mobil pak děti dostávají nejčastěji s nástupem do školy.

Kdy rodiče půjčují dětem poprvé mobily
Zdroj: E-Bezpečí

„Velmi rychle si tak osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Jak ukázal průzkum, rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně pokulhávají. Přes 80 % z nich má základní uživatelské dovednosti – zvládnou napsat e-mail, používat sociální sítě nebo nakoupit zboží on-line. Většina rodičů tedy není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu. Výsledky průzkumu dokládají, že pouhých 15 % rodičů používá k filtrování obsahu na internetu softwarová řešení.

Přílišná důvěra v on-line prostředí nefunguje

Fakt, že děti tráví na internetu velké množství času, není dnes žádným překvapením. Co ale zarazí, je způsob, jakým rodiče dětem tento čas hlídají a kontrolují. O nějakou formu omezování času stráveného on-line se sice snaží téměř každý rodič (73 %), většina z nich se ale spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu.

Rodiče jsou také benevolentní, pokud jde o přístup dětí k on-line obsahu – podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 % maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje.

Kdy děti dostávají první mobily
Zdroj: E-Bezpečí

Spoléhání na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost – zneužití intimních fotografií, kyberšikanu nebo pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“.

„Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí. Čísla z linky bezpečí ukazují, že pouze třetina dětí by se v případě problému obrátila na rodiče. Stejná třetina by se nesvěřila vůbec nikomu,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti O2.

„Děti se obávají reakce rodičů a stydí se za to, co se stalo. Otázkou je, jak mohou rodiče dětem kontrolovat obsah internetu, aniž by ztratili jejich důvěru. Řešení není složité – základem je skutečný zájem rodičů o svět dítěte. Měli by se nechat zasvětit do aplikací, které jejich potomek používá, a udělat si na ně názor. Zároveň mu musí být vzorem a radit mu, jaké informace by mělo na internetu sdílet a na co si dát pozor. Dítě musí vědět, že ho rodič nezatratí, nepotrestá ani neponíží. Díky tomu získá důvěru a přestane mít strach se rodičům svěřit,“ vysvětluje dětská psycholožka a spisovatelka Klára Janečková.

Neznámý fenomén YouTuberů

Jedním z fenoménů (nejen) dětského on-line světa jsou takzvaní YouTubeři. Svět dětí se ale v tomto ohledu se světem jejich rodičů výrazně míjí. Ačkoli devět z deseti rodičů aktivně videa na YouTube sleduje, pouhých 15 % z nich sleduje samo aktivně i YouTubery. Jejich děti přitom světem YouTuberů žijí, až 60 % z nich je sleduje pravidelně, 40 % rodičů se k nim alespoň občas přidá. Většina rodičů přitom hodnotí YouTubery negativně. O to víc překvapí, že jejich sledování rodiče dětem nezakazují a v zásadě ani neomezují.

Rodiče podceňují úskalí internetu

Rodiče nedokážou správně vyhodnotit rizika v on-line prostředí, která jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila. Dokonce se sami mnohdy chovají v on-line světě nebezpečně – podle průzkumu například pětina z nich sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy, a je možné určit jejich identitu.

S kým lidé sdílejí fotky svých dětí
Zdroj: E-Bezpečí

„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách,“ říká Marie Mališková a dodává: „Nezastupitelnou roli hrají různé složky vzdělávání a rodina jako základ, ale přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...