V Evropě umírá stále víc lidí na infekce odolné antibiotikům. Ročně je to už 33 tisíc Evropanů

Léčba bakteriálních infekcí pomocí antibiotik je stále složitější – bakterie se totiž stávají vůči těmto lékům stále odolnějšími. Velká evropská studie varuje, že situace se pořád zhoršuje.

Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), o níž informovala agentura Reuters.

Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.

Počet případů rezistence na 100 000 obyvatel
Zdroj: Lancet

Dopady jsou horší

ECDC ve své analýze zjistilo, že důsledky onemocnění, která způsobují rezistentní bakterie, se od roku 2007 zhoršily. Znepokojivé jsou zejména případy, kde infekce je odolná i vůči těm nejsilnějším antibiotikům, jako jsou například karbapenemy, známé jako antibiotika „poslední záchrany“.

„Je… to znepokojující, protože tato antibiotika jsou poslední možností léčby,“ uvedlo ECDC ve svém prohlášení. „Pokud tyto (léky) už nebudou dále účinné, bude nesmírně těžké nebo v mnoha případech i nemožné infekce léčit,“ dodalo středisko.

Bakterie jsou rychlejší než věda

Podle odhadů zdravotníků zhruba 70 procent bakterií, které mohou způsobit infekce, už jsou odolné vůči antibiotikům, jež se při léčbě těchto infekcí běžně používají. Vývoj bakterií, které jsou odolné vůči jednomu či více lékům, je přitom jednou z největších hrozeb, kterým medicína v současné době čelí.

ECDC se ve své zprávě soustředilo na pět typů infekcí, které způsobují rezistentní bakterie v EU a v Evropském hospodářském prostoru. Podle jejích výsledků v 75 procentech případů se lidé těmito bakteriálními infekcemi nakazí v nemocnicích nebo na klinikách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...