V Evropě umírá stále víc lidí na infekce odolné antibiotikům. Ročně je to už 33 tisíc Evropanů

Léčba bakteriálních infekcí pomocí antibiotik je stále složitější – bakterie se totiž stávají vůči těmto lékům stále odolnějšími. Velká evropská studie varuje, že situace se pořád zhoršuje.

Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), o níž informovala agentura Reuters.

Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.

Počet případů rezistence na 100 000 obyvatel
Zdroj: Lancet

Dopady jsou horší

ECDC ve své analýze zjistilo, že důsledky onemocnění, která způsobují rezistentní bakterie, se od roku 2007 zhoršily. Znepokojivé jsou zejména případy, kde infekce je odolná i vůči těm nejsilnějším antibiotikům, jako jsou například karbapenemy, známé jako antibiotika „poslední záchrany“.

„Je… to znepokojující, protože tato antibiotika jsou poslední možností léčby,“ uvedlo ECDC ve svém prohlášení. „Pokud tyto (léky) už nebudou dále účinné, bude nesmírně těžké nebo v mnoha případech i nemožné infekce léčit,“ dodalo středisko.

Bakterie jsou rychlejší než věda

Podle odhadů zdravotníků zhruba 70 procent bakterií, které mohou způsobit infekce, už jsou odolné vůči antibiotikům, jež se při léčbě těchto infekcí běžně používají. Vývoj bakterií, které jsou odolné vůči jednomu či více lékům, je přitom jednou z největších hrozeb, kterým medicína v současné době čelí.

ECDC se ve své zprávě soustředilo na pět typů infekcí, které způsobují rezistentní bakterie v EU a v Evropském hospodářském prostoru. Podle jejích výsledků v 75 procentech případů se lidé těmito bakteriálními infekcemi nakazí v nemocnicích nebo na klinikách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 mminutami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 54 mminutami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.