V Evropě umírá stále víc lidí na infekce odolné antibiotikům. Ročně je to už 33 tisíc Evropanů

Léčba bakteriálních infekcí pomocí antibiotik je stále složitější – bakterie se totiž stávají vůči těmto lékům stále odolnějšími. Velká evropská studie varuje, že situace se pořád zhoršuje.

Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), o níž informovala agentura Reuters.

Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.

Počet případů rezistence na 100 000 obyvatel
Zdroj: Lancet

Dopady jsou horší

ECDC ve své analýze zjistilo, že důsledky onemocnění, která způsobují rezistentní bakterie, se od roku 2007 zhoršily. Znepokojivé jsou zejména případy, kde infekce je odolná i vůči těm nejsilnějším antibiotikům, jako jsou například karbapenemy, známé jako antibiotika „poslední záchrany“.

„Je… to znepokojující, protože tato antibiotika jsou poslední možností léčby,“ uvedlo ECDC ve svém prohlášení. „Pokud tyto (léky) už nebudou dále účinné, bude nesmírně těžké nebo v mnoha případech i nemožné infekce léčit,“ dodalo středisko.

Bakterie jsou rychlejší než věda

Podle odhadů zdravotníků zhruba 70 procent bakterií, které mohou způsobit infekce, už jsou odolné vůči antibiotikům, jež se při léčbě těchto infekcí běžně používají. Vývoj bakterií, které jsou odolné vůči jednomu či více lékům, je přitom jednou z největších hrozeb, kterým medicína v současné době čelí.

ECDC se ve své zprávě soustředilo na pět typů infekcí, které způsobují rezistentní bakterie v EU a v Evropském hospodářském prostoru. Podle jejích výsledků v 75 procentech případů se lidé těmito bakteriálními infekcemi nakazí v nemocnicích nebo na klinikách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...