Čínská vláda v pondělí oznámila, že hodlá zrušit čtvrt století starý zákaz a povolit v „lékařském výzkumu nebo v léčitelství“ využívání tygřích kostí a rohů nosorožců. Vládní prohlášení neuvádí žádný důvod pro zvrácení zákazu ani nezmiňuje žádnou změnu zákonů. Místo toho uvádí, že úřady budou obchod s částmi těl ohrožených zvířecích druhů „kontrolovat“.
Čína chce znovu povolit obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců. Po 25 letech
Tygří kosti a rohy nosorožců se v tradiční čínské medicíně používají, přestože neexistují důkazy o jejich účinnosti v boji proti nemocem – a nejsou ani přesně známé dopady tohoto byznysu na populace divokých zvířat, napsala AP.
V roce 1993 Čína v zájmu ochrany tygrů a nosorožců zakázala distribuci údajně léčivých částí těl těchto zvířat, a připojila se tak ke globální snaze ochránit mizející zvířecí druhy. Podle deníku The New York Times (NYT) v současnosti ve volné přírodě žije na 3900 tygrů a méně než třicet tisíc nosorožců.
„Je to zdrcující rozhodnutí,“ komentovala avizované zrušení čínského zákazu Leigh Henryová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Nemohu dostatečně zdůraznit potenciální dopady,“ dodala.
Události: Smrt posledního severního bílého nosorožce (zdroj: ČT24)
Čínská vláda uvedla, že kontroverzní způsoby léčby budou moci praktikovat pouze certifikované nemocnice a lékaři. Využívat při tom prý budou smět pouze kosti a rohy ze zvířat chovaných v zajetí, avšak nikoli v zoologických zahradách.
„V rámci těchto speciálních podmínek bude posílena regulace prodejů a použití těchto produktů, jakékoli související úkony budou muset být autorizovány a objem obchodu bude přísně kontrolován,“ uvádí vládní legislativní směrnice. AP však podotýká, že v textu se nepíše o regulaci chovu tygrů a nosorožců.
Mrtví tygři ze Sumatry pašovaní do Číny
Trh se zvířecími orgány se otevře
Podle WWF poskytne zrušení dlouholetého zákazu ochranná křídla pytlákům a pašerákům v podobě legálního trhu. „Po domácím zákazu prodeje slonoviny ze začátku roku Čína jednou ranou zcela zničila svou pověst nastupujícího lídra v ochraně přírody,“ uvedla britská ekologická organizace Environmental Investigation Agency (EIA). Současně ale upozorňuje, že i navzdory omezení platnému pětadvacet let čínské úřady povolovaly existenci tygřích farem a zavíraly oči nad prodejem kostí těchto šelem.
Podle NYT může pondělní oznámení Pekingu podkopat snahu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga budovat image své země jakožto zodpovědného ekologického hráče, schopného řešit problémy jako globální oteplování a znečištění ovzduší. Deník napsal, že odborníci krok považují za součást vládní podpory rozvoje tradiční čínské medicíny, tedy průmyslu v hodnotě 100 miliard dolarů (2,28 bilionu korun) s více než půl milionem lékařů.
Nenasycená poptávka
Rohy nosorožců používají tradiční čínští léčitelé při celé řadě zdravotních problémů včetně horečky, otrav z jídla nebo dny. Tygří kosti se často zpracují do takzvaného kostního vína či lepidla a jsou považovány za prostředek podporující celkovou kondici organismu či mužnost.
NYT uvádí, že lídři tradiční medicíny na oficiální úrovni od používání těchto metod odrazují, v zákulisí však obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců přežívá. Podle odhadů žije v Číně v zajetí 6500 tygrů, počet takto chovaných nosorožců prý není znám. Experti se ale údajně domnívají, že množství chovaných zvířat, která by mohla být použita pro léčitelské účely, nejspíše v Číně nebude stačit na pokrytí poptávky.