Čína chce znovu povolit obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců. Po 25 letech

Čínská vláda v pondělí oznámila, že hodlá zrušit čtvrt století starý zákaz a povolit v „lékařském výzkumu nebo v léčitelství“ využívání tygřích kostí a rohů nosorožců. Vládní prohlášení neuvádí žádný důvod pro zvrácení zákazu ani nezmiňuje žádnou změnu zákonů. Místo toho uvádí, že úřady budou obchod s částmi těl ohrožených zvířecích druhů „kontrolovat“.

Tygří kosti a rohy nosorožců se v tradiční čínské medicíně používají, přestože neexistují důkazy o jejich účinnosti v boji proti nemocem – a nejsou ani přesně známé dopady tohoto byznysu na populace divokých zvířat, napsala AP.

V roce 1993 Čína v zájmu ochrany tygrů a nosorožců zakázala distribuci údajně léčivých částí těl těchto zvířat, a připojila se tak ke globální snaze ochránit mizející zvířecí druhy. Podle deníku The New York Times (NYT) v současnosti ve volné přírodě žije na 3900 tygrů a méně než třicet tisíc nosorožců.

„Je to zdrcující rozhodnutí,“ komentovala avizované zrušení čínského zákazu Leigh Henryová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Nemohu dostatečně zdůraznit potenciální dopady,“ dodala.

Video Události
video

Události: Smrt posledního severního bílého nosorožce

Čínská vláda uvedla, že kontroverzní způsoby léčby budou moci praktikovat pouze certifikované nemocnice a lékaři. Využívat při tom prý budou smět pouze kosti a rohy ze zvířat chovaných v zajetí, avšak nikoli v zoologických zahradách.

„V rámci těchto speciálních podmínek bude posílena regulace prodejů a použití těchto produktů, jakékoli související úkony budou muset být autorizovány a objem obchodu bude přísně kontrolován,“ uvádí vládní legislativní směrnice. AP však podotýká, že v textu se nepíše o regulaci chovu tygrů a nosorožců.

Mrtví tygři ze Sumatry pašovaní do Číny
Zdroj: Reuters

Trh se zvířecími orgány se otevře

Podle WWF poskytne zrušení dlouholetého zákazu ochranná křídla pytlákům a pašerákům v podobě legálního trhu. „Po domácím zákazu prodeje slonoviny ze začátku roku Čína jednou ranou zcela zničila svou pověst nastupujícího lídra v ochraně přírody,“ uvedla britská ekologická organizace Environmental Investigation Agency (EIA). Současně ale upozorňuje, že i navzdory omezení platnému pětadvacet let čínské úřady povolovaly existenci tygřích farem a zavíraly oči nad prodejem kostí těchto šelem.

Podle NYT může pondělní oznámení Pekingu podkopat snahu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga budovat image své země jakožto zodpovědného ekologického hráče, schopného řešit problémy jako globální oteplování a znečištění ovzduší. Deník napsal, že odborníci krok považují za součást vládní podpory rozvoje tradiční čínské medicíny, tedy průmyslu v hodnotě 100 miliard dolarů (2,28 bilionu korun) s více než půl milionem lékařů.

Nenasycená poptávka

Rohy nosorožců používají tradiční čínští léčitelé při celé řadě zdravotních problémů včetně horečky, otrav z jídla nebo dny. Tygří kosti se často zpracují do takzvaného kostního vína či lepidla a jsou považovány za prostředek podporující celkovou kondici organismu či mužnost.

NYT uvádí, že lídři tradiční medicíny na oficiální úrovni od používání těchto metod odrazují, v zákulisí však obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců přežívá. Podle odhadů žije v Číně v zajetí 6500 tygrů, počet takto chovaných nosorožců prý není znám. Experti se ale údajně domnívají, že množství chovaných zvířat, která by mohla být použita pro léčitelské účely, nejspíše v Číně nebude stačit na pokrytí poptávky.