Zemřel skromný miliardář Paul Allen. Zakladatel Microsoftu, podporovatel kosmických letů a hledač vraků

Tak trochu ve stínu celebrity Billa Gatese zůstal jeho parťák z mládí a spoluzakladatel společnosti Microsoft Paul Allen, jehož život se uzavřel v pondělí 15. října ve věku 65 let. A to přesto, že tento americký programátor a podnikatel mimo jiné vymyslel počítačovému gigantu i jméno – a jeho štědrá donátorská činnost podpořila mnoho užitečných projektů v oblasti vědeckých výzkumů, ochrany přírody, vzdělávacích projektů či umění.

Už v roce 1983 Allen, narozený 21. ledna 1953, práci v Microsoftu kvůli nemoci výrazně omezil a po uzdravení se vrhl na desítky různých projektů, včetně kulturních, ale zejména vědeckých – od výzkumu dvoukřídlého hmyzu přes studium mozku až po dobývání vesmíru. Podle dostupných údajů dal téměř dvě miliardy dolarů (45 miliard korun) na vědecké výzkumy, ochranu přírody, vzdělávací projekty či umění.

Stál například u zrodu vesmírné lodi SpaceShipOne, která v roce 2004 jako první soukromý stroj s lidskou posádkou překonala hranici vesmíru. Pro tento projekt jej oslovil návrhář plavidla Burt Rutan a Allen, vášnivý příznivec vesmírných letů a science fiction, na vývoj prototypu přispěl 20 miliony dolarů.

Nahrávám video

Stál také za americkou společností Stratolaunch Systems, která právě v těchto dnech začíná v Kalifornii s leteckými zkouškami obřího nosiče raket. Letoun, který by měl vypouštět kosmické rakety z výšky zhruba 12 kilometrů, je s rozpětím křídel 117 metrů vůbec největším letadlem na světě. Váží 226 769 kilogramů, patří tedy současně i mezi nejtěžší letadla na světě. Letadlo je dlouhé 75 metrů a vysoké 15 metrů, první start s vypuštěním rakety je naplánován na rok 2019.

Allen také sponzoroval soustavu Allenových radioteleskopů (ATA), která z observatoře v Kalifornii necelých 500 kilometrů od San Francisca od roku 2007 mimo jiné pátrá po mimozemských civilizacích. Na tento projekt přispěl víc než 30 miliony dolarů.

Jeho další projekt, Allenův institut pro výzkum mozku, provozuje databázi Allenův atlas mozku, v níž jsou údaje o působení různých genů v mozku. Allen jej založil v roce 2003 a celkově podpořil 500 miliony dolarů.

To vše si mohl dovolit zejména díky svému nápadu z roku 1974, kdy se spolužákem ze střední školy Gatesem vymysleli programovací jazyk Basic a o rok později založili ve městě Albuquerque v Novém Mexiku malou firmu s původně dvouslovným názvem Micro-Soft, která měla zprvu patnáct pracovníků. Microsoft postupně ovládl světový trh s programy a nabobtnal až na téměř 130 000 zaměstnanců.

„Jako spoluzakladatel Microsoftu svým vlastním tichým a vytrvalým způsobem vytvářel magické věci, zkušenosti a instituce, čímž změnil svět,“ uvedl v prohlášení současný šéf Microsoftu Satya Nadella.

Muž, který pomohl zachránit svět před epidemií eboly

Na boj se smrtelně nebezpečnou ebolou věnoval v roce 2014 celých 100 milionů dolarů, s vládou USA a Světovou zdravotnickou organizací spolupracoval na evakuaci a léčbě infikovaných humanitárních pracovníků. V této souvislosti se mimo jiné zavázal poskytnout 10 000 chytrých telefonů na pomoc při shromažďování dat a identifikaci potřeb záchranných pracovníků.

Nadšený amatérský rocker Allen přispíval i na kulturu, například v roce 2000 otevřelo v Seattlu brány Allenem financované muzeum experimentální hudby a sci-fi EMP. V roce 2004 zpřístupnil Allen veřejnosti svou sbírku vzácných vojenských letounů Flying Heritage Collection, jež zahrnuje stroje japonské, německé, ruské, britské či americké z let 1935 až 1945. Byl též milovníkem umění, jeho soukromá sbírka zahrnuje například Picassa, Moneta, Maneta, Degase, Gogha či Gauguina.

Média se velice zajímala o jeho objevitelskou práci pod mořskou hladinou, kde na různých místech světa našel řadu lodních vraků. K posledním velkým nálezům patřily letos v zimě pozůstatky americké letadlové lodě Lexington potopené za druhé světové války. Předtím objevil se svým týmem křižník Indianapolis, japonskou válečnou loď Musaši či italský torpédoborec Artigliere; všechny skončily na mořském dně ve 40. letech minulého století.

Vzpomínka Billa Gatese

„Paul nebyl spokojen se založením jedné společnosti. Zacílil svůj intelekt a soucit do druhého projektu zaměřeného na zlepšování životů lidí a posilování společenství v Seattlu a po celém světě,“ napsal Gates, který označil Allena za jednoho ze svých „nejstarších a nejlepších přátel“.

S Billem Gatesem se Allen kamarádil už na základní škole, kde spolu psali počítačové programy. Allen studoval Washingtonskou státní univerzitu, kterou nedokončil. Jako programátor začínal u firmy Honeywell International a v roce 1975 s Gatesem založil Microsoft. Ve firmě si podržel akcie, které mu vynesly pohádkové jmění, a do roku 2000 zasedal v její dozorčí radě.

Allen vlastnil dva profesionální sportovní týmy: Seattle Seahawks v NFL a Portland Trail Blazers v NBA. V roce 2007 se ocitl na listině 100 nejvlivnějších lidí na světě časopisu Time Magazine.

Svým aktivitám se věnoval naplno bez ohledu na to, že se u něj objevila rakovina. Poprvé mu lékaři sdělili osudovou diagnózu již ve třiceti letech, což jej podle jeho vzpomínek konfrontovalo s realitou vlastní smrtelnosti a přimělo „dělat věci, které jste dosud nedělal“.

Před několika týdny oznámil, že se u něj znovu objevil Non-Hodgkinův lymfom, zhoubné nádorové onemocnění lymfatické tkáně, z něhož se vyléčil v roce 2009. Ačkoli muž, který se nikdy neoženil a neměl děti, plánoval, že podstoupí agresivní léčbu, tentokrát již na nemoc nestačil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 19 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 20 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...