Moderní doba internetu a sociálních sítí přináší podle psychologů zcela nové duševní problémy. Mohou mezi ně patřit například kyberchondrie nebo kyberhamounění. Nyní se na ně zaměří skupina evropských vědců, kteří tvrdí, že existenci tohoto problému společnost podceňuje.
Kyberhamounění a kyberchondrie. Vědci hledají psychické nemoci internetového věku
Přestože většinou užívání internetu nepřináší žádná rizika, může vést ke vzniku různě závažných problémů. Experti nyní volají po tom, aby se na tato potenciální rizika zaměřil intenzivnější výzkum, který by měl popsat, jaké skupiny lidí jsou nejvíc ohrožené a jak takovým lidem pomáhat.
Právě na to se chce zaměřit síť vědců s názvem European Problematic Use of the Internet Research Network; jejich cílem je poznat nejrůznější zdravotní rizika spojená s internetem – od gamblingu, nadměrné konzumace pornografie přes závislost na hrách až po další jen minimálně popsané problémy.
Nové fenomény
Patří mezi ně například fenomény, které vědci pracovně nazývají „kyberhamounění“ a „kyberchondrie“.
Kyberhamounění je jev, kdy lidé kompulzivně odmítají zbavovat se informací a dat, která našli na internetu, a masivně je hromadí na svých počítačích. Může se jednat o stovky seriálů, na které člověk nikdy nenajde čas, sbírky videoher a cokoliv dalšího, co lidé masivně stahují a „zálohují“ na svých discích.
Kyberchondrie je zase internetová obdoba hypochondrie, nutkavá touha lidí nacházet na internetu informace o svém zdravotním stavu.
„Hypochondři dříve prohledávali encyklopedie a lékařské slovníky, aby v nich našli symptomy nemocí, které považovali za podezřelé a závažné,“ uvedla psychiatřička Naomi Finebergová pro britský deník Guardian. „Samozřejmě s vývojem technologií na internetu teď lidé dělají to stejné, ale na webu.“
Problém je podle ní v současné době stále podceňovaný: „Myslím, že je to častější, než si kdokoliv myslí, viděla jsem řadu případů u sebe v ordinaci. Nikdo dnes ale neví, jak moc je to rozšířené a jaké to má dopady,“ dodala.
Dokonce ani není jasné, zda jde jen o pouhé technologicky pokročilé varianty existujících a dobře známých duševních poruch, anebo o zcela nové a zatím nepopsané choroby. „V každém případě buď rozšíříme staré diagnózy, anebo budeme muset přiznat, že je třeba vytvořit diagnózy nové,“ naznačila další vývoj psychiatrička, která European Problematic Use of the Internet Research Network předsedá.
Nechceme démonizovat, ale pomáhat
Manifest pro svůj výzkum společně se svými kolegy zveřejnila v odborném časopise European Neuropsychopharmacy. Popsali tam, že další výzkum bude značně složitý, už vzhledem k tomu, jaká je povaha internetu. Problémem bude zejména anonymita webového prostředí. Zajímavé bude podle nich také sledovat, jestli mají tyto poruchy moderního věku spíše chronickou, nebo akutní povahu – tedy jsou-li spíše krátkodobé, nebo mohou být i dlouhodobější.
„Je pro nás důležité pochopit, kdo je nejvíc zranitelný a co můžeme dělat, abychom tuto zranitelnost snížili. A současně také chceme přicházet s možnými terapiemi pro tyto internetové psychické problémy,“ komentovala manifest jeho další autorka, psycholožka Valerie Voonová z Cambridge.
Vědci by chtěli také intenzivně spolupracovat s technologickými společnostmi, které shromažďují obrovské množství dat o svých uživatelích – tedy typicky s poskytovateli internetu nebo se sociálními sítěmi a vyhledávači. Zajímavé jsou totiž stopy, které po sobě duševně nemocní lidé na internetu zanechávají. S dostatečně pokročilými algoritmy se dá v moři údajů najít spousta informací o možných duševních poruchách.
