Kolem Země proletí asteroid, který vypadá jako lidská lebka. Může jít o mrtvou kometu

Za necelý měsíc se k Zemi přiblíží planetka, která je z vědeckého hlediska velmi důležitá – může jít totiž o zbytek mrtvé komety. Pozornost laiků si ale získává spíše svým tvarem – vypadá totiž jako lidská lebka. Alespoň tak ji zachytily objektivy dalekohledů při minulém průletu.

Roku 2015 objevili astronomové asteroid, který dostal poněkud nudné jméno 2015 TB145. Všimli si ho, když prolétal kolem naší planety – stalo se to přesně v předvečer Všech svatých. Planetka proletěla v těsné blízkosti Země, jen 486 tisíc kilometrů daleko.

Letos v polovině listopadu ji její dráha přivede k Zemi znovu, ale tentokrát už to nebude zdaleka tak blízko jako minule – k naší planetě se přiblíží jen na 38 milionů kilometrů. Riziko srážky tedy neexistuje; přesto se o asteroidu zřejmě bude psát hodně.

Může za to jeho podoba. Když roku 2015 letěl kolem Země, podařilo se astronomům pomocí špičkových dalekohledů pořídit hned několik fotografií tohoto vesmírného tělesa. Na obrázcích se objevil v podstatě kulatý kámen, ale v místech, kde by měla lidská lebka oči, má dvě prohlubně – alespoň z některých úhlů. 

Nejlépe je to vidět na radarovém snímku, který pořídili vědci observatoře na Arecibu – je na této fotografii:

Radarový snímek asteroidu 2015 TB145
Zdroj: NAIC-Arecibo/NSF

Asteroid je podle studie z roku 2017 v průměru velký asi 625 metrů, z hlediska vesmíru je tedy spíše drobnější. Pro srovnání: asteroid, který vymazal ze zemského povrchu dinosaury, měřil přibližně 10 kilometrů.

Ani v roce 2015, ani nyní nebude mít jeho průlet na Zemi žádný dopad, ale o to zajímavější je pro vědce. Podle NASA totiž jak jeho dráha, tak i jeho rychlost naznačují, že by mohlo jít o mrtvou kometu, která už nemá svůj nejtypičtější symbol – ohon. Zřejmě o něj přišla příliš mnoha průlety kolem Slunce; trvá to podle odhadů vědců přibližně 500 obletů komet kolem Slunce.

Věda o těchto tělesech moc neví. Astronomové spekulují, že mrtvými kometami může být mnoho asteroidů ve sluneční soustavě – teoreticky až polovina všech asteroidů, které se pohybují v blízkosti Země. Pozorování této komety tak může vědcům pomoci lépe pochopit jejich chování a vlastnosti.

Za 11 let se jiný asteroid přiblíží na pouhých 40 tisíc km

Navíc to bude na dlouhou dobu poslední šance pozorovat toto těleso zblízka. V letech 2024, 2028 a 2037 ho totiž jeho dráha zanese mnohem blíže k Venuši a Merkuru než k Zemi. Příštího setkání se zemí se tak většina čtenářů tohoto článku nedožije: podle údajů NASA se k Zemi vrátí znovu až roku 2082, kdy by se měl dostat na přibližně třetinovou vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. 

Pozemšťané ale o těsné průlety asteroidů ani tak nebudou v blízké budoucnosti ochuzení. Už v srpnu 2027 totiž jen 299 tisíc kilometrů od Země proletí asteroid 1999 AN10. A v polovině dubna 2029 by měl pouhých 37 400 kilometrů od Země proletět asteroid 99941 Apophis. Toto těleso pojmenované po egyptském božstvu smrti se tedy dostane asi do desetinové vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 4 mminutami

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 4 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...