V pravěku musely dřít v dolech už osmileté děti. Archeologové ukazují, jak se měnila dětská práce

„Archeologie dětství“ je obor, který si v poslední době získává čím dál větší pozornost. Experti, kteří se na něj specializují, už odhalili velmi pozoruhodné informace o minulosti práce v Evropě. Už malé děti byly v pravěké minulosti intenzivně zapojené do těžké manuální práce. Pracovaly v dolech, odkud dobývaly sůl, nebo se podílely na výrobě cihel. A už ve věku šesti let se učily vyrábět hliněné nádoby. Popsali to vědci na konferenci ve Španělsku. 

Dětská práce - ilustrační foto
Zdroj: Reuters

Archeologické doklady, které vyprávějí příběh o dětské práci, jsou poměrně vzácné – ale vědci o ně zase projevují větší zájem, takže se daří o tomto tématu shromažďovat více informací. Evropští archeologové upřeli na děti pozornost až v 90. letech, kdy také začali více zkoumat roli žen.

V solných dolech se našla dětská čapka 

Nejnovější výzkum v tomto oboru ukazuje, že pravěké děti i dospívající dostávali těžké úkoly, musely pracovat v tom nejhorším prostředí, včetně dolů. Například při vykopávkách v solných dolech u rakouského města Hallstattu byla objevená kožená čapka dětské velikosti z doby kolem roku 1300 př. n. l. – a nedaleko ní velmi drobné nářadí používané na kopání. To vědcům naznačuje, že dětská práce v té době musela existovat.

Zatím ale není jasné, jak moc byla rozšířená. Archeologové by to rádi zjistili za pomocí studie zbytků výkalů, které byly nalezeny v části těchto dolů z doby bronzové. V nich chtějí pátrat po stopách sexuálních hormonů; jejich nepřítomnost by ukázala, že pocházely od dětí.

Dětská práce na počátku lidských dějin

Jedním z nejstarších dokladů o dětské práci jsou kosterní pozůstatky pocházející z Francie – vědci je datují do doby až 3500 let př. n. l. Tyto děti ale nedřely v dolech, spíše pomáhaly svým rodičům s „domácími pracemi“. Ty ale tehdy vypadaly značně jinak, než si dnes představujeme.

Když archeologové zkoumali pozůstatky těchto dětí, našli tři dětské zuby, které byly specifickým způsobem opotřebené. Stejné stopy opotřebení vědci dobře znají u dospělých: vznikají, když člověk dlouhodobě pomocí zubů změkčuje zvířecí šlachy. Ty se využívaly k šití i mnoha dalším účelům. Zuby přitom patřily dvěma dětem ve věku mezi jedním a devíti roky. Stejný tým archeologů nyní pátrá na dalších třiceti francouzských nalezištích po podobných stopách i tam.

Otisky dětí v dějinách

Stopy dětské práce se našly nejen na kostech, ale také na historických artefaktech. Představují je například stopy po dětských nehtech na hliněných nádobách nalezených v Kanadě. Ty prozrazují, že se na výrobě těchto předmětů podílely už děti ve věku kolem šesti let.

Na zkoumaném nalezišti byly nalezeny dokonce i nádoby vyrobené dětmi, které se moc nepovedly – přesto byly vypálené. To archeologům naznačuje, že dětská práce měla svou zvláštní společenskou hodnotu, u nádob dospělých se nevydařené nádoby nevypalovaly.

Archeologické objevy pomáhají také v době historické – tedy po objevu písma. Například cihly a střešní tašky objevené na jednom středověkém litevském hradu ukazují, že také na jejich výrobě se podílely děti staré 8–13 let. A nedělaly toho málo: přibližně deset procent cihel z této lokality nese stopy dětské manuální práce.