Největší kráter způsobený dopadem meteoritu je pod ledem Antarktidy, tuší čeští vědci

Největší impaktní kráter na Zemi – tedy způsobený dopadem meteoritu – se nachází nejspíš pod ledem Antarktidy, předpokládají čeští vědci. Existenci kráterů s průměrem kolem 500 kilometrů se dosud podařilo prokázat na Měsíci, na Zemi však nikoliv.

Skupina českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se domnívá, že pod ledem Antarktidy by se mohl nacházet obrovský kráter s průměrem kolem 500 kilometrů. Výsledky svého výzkumu publikovali v časopise Earth, Planets and Space.

„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidáty na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Klokočník,  Jan Kostelecký a Aleš Bezděk. Na Zemi v současnosti vědci evidují přes 170 potvrzených impaktních kráterů a kolem šesti set objektů, které by takovými krátery být mohly.  

Největší je Vredefort v Jižní Africe o průměru asi 250 kilometrů. Velmi populární je další velký kráter Chicxulub na severu Yukatánu nebo Popigaj na Sibiři. „Neměli bychom se tedy divit, kdyby některý z takových kráterů byl i v Antarktidě, a vzhledem k jejím současným podmínkám by byl nejspíš přikrytý ledem,“ uvedli výzkumníci.  

  • Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo moře (mare).
  • Krátery lze rozdělit, podle principu jejich vzniku, na několik skupin. Jednou z nich jsou například Impaktní (meteoritické) krátery, které vznikají vnějším zásahem – dopadem tělesa z kosmického prostoru,  další skupinou jsou sopečné krátery, krátery vzniklé prudkým výronem plynu či vody nebo krátery vytvořené činností člověka (například výbuchem jaderné bomby). 

O možné existenci obřího kráteru na Antarktidě vědci diskutují už několik let. „Obří kráter ve Wilkesově zemi ve východní Antarktidě poprvé navrhl (Paul G.) Schmidt v roce 1962, ale hladinu zájmu rozvířil až (Ralph) von Frese z USA v roce 2006,“ vysvětlili vědci s tím, že jejich tým studoval Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat.

„K případnému kráteru ve Wilkesově zemi jsme přistupovali s velkou obezřetností a nedůvěrou. Nevykazuje totiž v tíhových anomáliích a druhých derivacích gravitačního potenciálu typické znaky kráteru, pokud si neuvědomíme, že uprostřed je právě ten maskon,“ uvedli čeští výzkumníci.

Maskon je anomální oblast v kůře spojená se silnou podpovrchovou koncentrací hmoty: kráter by měl na gravitačních snímcích ukazovat hmoty málo, ale protože je nahuštěná, je to na gravitačních snímcích dobře patrné. 

Podle vědců ale zatím existenci obřího impaktního kráteru na Antarktidě pod ledem nelze potvrdit. „Říkáme ano, spíše existuje než ne,“ uvedl Pavel Suchan z Akademie věd ČR. Pokud by tento kráter skutečně existoval, jednalo by se podle něj o jediný dochovaný maskon na této planetě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 1 hhodinou

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 2 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 5 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 6 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 7 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...