Největší impaktní kráter na Zemi – tedy způsobený dopadem meteoritu – se nachází nejspíš pod ledem Antarktidy, předpokládají čeští vědci. Existenci kráterů s průměrem kolem 500 kilometrů se dosud podařilo prokázat na Měsíci, na Zemi však nikoliv.
Skupina českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se domnívá, že pod ledem Antarktidy by se mohl nacházet obrovský kráter s průměrem kolem 500 kilometrů. Výsledky svého výzkumu publikovali v časopise Earth, Planets and Space.
„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidáty na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Klokočník, Jan Kostelecký a Aleš Bezděk. Na Zemi v současnosti vědci evidují přes 170 potvrzených impaktních kráterů a kolem šesti set objektů, které by takovými krátery být mohly.
Největší je Vredefort v Jižní Africe o průměru asi 250 kilometrů. Velmi populární je další velký kráter Chicxulub na severu Yukatánu nebo Popigaj na Sibiři. „Neměli bychom se tedy divit, kdyby některý z takových kráterů byl i v Antarktidě, a vzhledem k jejím současným podmínkám by byl nejspíš přikrytý ledem,“ uvedli výzkumníci.
- Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo moře (mare).
- Krátery lze rozdělit, podle principu jejich vzniku, na několik skupin. Jednou z nich jsou například Impaktní (meteoritické) krátery, které vznikají vnějším zásahem – dopadem tělesa z kosmického prostoru, další skupinou jsou sopečné krátery, krátery vzniklé prudkým výronem plynu či vody nebo krátery vytvořené činností člověka (například výbuchem jaderné bomby).
O možné existenci obřího kráteru na Antarktidě vědci diskutují už několik let. „Obří kráter ve Wilkesově zemi ve východní Antarktidě poprvé navrhl (Paul G.) Schmidt v roce 1962, ale hladinu zájmu rozvířil až (Ralph) von Frese z USA v roce 2006,“ vysvětlili vědci s tím, že jejich tým studoval Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat.
„K případnému kráteru ve Wilkesově zemi jsme přistupovali s velkou obezřetností a nedůvěrou. Nevykazuje totiž v tíhových anomáliích a druhých derivacích gravitačního potenciálu typické znaky kráteru, pokud si neuvědomíme, že uprostřed je právě ten maskon,“ uvedli čeští výzkumníci.
Maskon je anomální oblast v kůře spojená se silnou podpovrchovou koncentrací hmoty: kráter by měl na gravitačních snímcích ukazovat hmoty málo, ale protože je nahuštěná, je to na gravitačních snímcích dobře patrné.
Podle vědců ale zatím existenci obřího impaktního kráteru na Antarktidě pod ledem nelze potvrdit. „Říkáme ano, spíše existuje než ne,“ uvedl Pavel Suchan z Akademie věd ČR. Pokud by tento kráter skutečně existoval, jednalo by se podle něj o jediný dochovaný maskon na této planetě.
