Ve čtvrtek 20. září byly uloženy ostatky generálmajora české armády Miloše Knorra do čestného hrobu v Ivančicích – stalo se to v den jeho nedožitých stých narozenin. Na jeho přání si účastníci připili šampaňským.
Ostatky prvního československého vojáka, který se zúčastnil vylodění v Normandii, se vrátily z New Yorku do rodné země
Mnohem dříve než Beatles se stal Miloš Knorr nositelem Řádu britského impéria – už v roce 1945. Britský panovník tak ocenil hrdinství brněnského dragouna, kterého události druhé světové války a služba zpravodajského důstojníka zavály až do Normandie–- a to během klíčového okamžiku dějin druhé světové války, během dne „D“. Loď, na níž se přepravoval, byla během akce potopena, zahynulo při tom mnoho britských vojáků. Knorr ale přežil.
Vylodění v Normandii se zúčastnili zřejmě jen čtyři českoslovenští vojáci. Samotné vylodění probíhalo velmi dramaticky: „Jakmile loď vytáhla kotvy a zapnula motory, nastal výbuch, plavidlo se rozlomilo a zadní část, v níž byla většina vojáků, se začala pomalu potápět. Na lodi vypukl požár a všichni se museli rychle evakuovat. Z téměř 600 mužů jich 180 zahynulo a dalších 150 bylo zraněno a evakuováno do Velké Británie. Miloš Knorr byl jediný Čech, který se zúčastnil druhé vlny invaze (v první vlně nebyl Čech ani jeden a ve třetí dva),“ píše o Knorrovi historik Libor Svoboda.
GALERIE
Miloš Knorr
Po reorganizaci pluku, která následovala po námořní katastrofě, se přišlo na to, že Knorrova účast na invazi byla fakticky nezákonná, protože českoslovenští důstojníci byli k britským a francouzským jednotkám přiděleni pouze pro službu na území Velké Británie a nesměli se účastnit bojových akcí v těchto armádách. Aby mohl Miloš Knorr vůbec dál bojovat , stal se formálně pobočníkem krále Jiřího VI. – ovšem bez nároku na plat.
Během bojů po vylodění prošel válkou v Nizozemsku a na Rýně, 12. května 1945 se dostal do Prahy. Na konci války doprovázel vlaky s Čechoslováky propuštěnými z nacistických koncentračních táborů – například z Bergen-Belsenu, a to i přes dosud neosvobozená území Německa.
Česká televize natočila o Miloši Knorrovi nedávno i dokument:
Útěk důstojníka (zdroj: ČT24)
Po komunistickém převratu se vše změnilo
Po komunistickém převratu odešel do Vídně za pomoci velitele Státní bezpečnosti ve Znojmě, kterému v roce 1990 poděkoval za záchranu života. Pracoval pro českou sekci americké vojenské rozvědky, vyslýchal české uprchlíky v Rakousku a Německu a řídil vysílání Čechů zpět do Československa, kteří měli doma zjistit informace zpravodajského charakteru. Na toto období svého života vzpomínal jako na tragické, protože velké procento těchto lidí bylo chyceno a oběšeno. Podobně jako jeho nejlepší kamarád, s nímž působil před válkou v Brně u dragounů, za války v Anglii a po válce s ním bydlel v Praze. Komunisté majora Reného Černého oběsili v roce 1950. Měl do Rakouska utéct s Knorrem, ale opozdil se o pár hodin a byl chycen.
Vojenskou kariéru generál Knorr opustil definitivně v roce 1955. Během několika let se propracoval na místo evropského ředitele nejstarší americké pojišťovny, po určitou dobu byl dokonce považován za jednoho z nejbohatších Čechů žijících na Manhattanu. Vždy se cítil být Čechem a celý život za svůj domov považoval Ivančice, kam se nesměl vrátit v době, kdy se postavil oběma totalitám.
Po sametu
Václav Havel jej v roce 1995 povýšil na generálmajora. Od odchodu do penze se Miloš Knorr zasazoval o podporu českých zájmů v USA, navštěvoval Českou republiku. Zasloužil se spolu s architektem Janem Hirdem Pokorným o to, že krajanské organizace v New Yorku darovaly České republice za 1 dolar památkově chráněnou Českou národní budovu na Manhattanu, kde nyní sídlí konzulát a České centrum.
Zemřel 1. července 2008 v New Yorku. Jeho poslední přání bylo, aby neměl nikdy pohřeb, ale aby se lidé setkali a připili si šampaňským na jeho počest. A aby jeho ostatky spočinuly v Ivančicích v hrobě rodičů, kteří za něj trpěli: maminka mu zemřela po válce na následky věznění v koncentráku a otec byl až do smrti vydíraný Státní bezpečností. To se mu 10 let po jeho smrti nyní splnilo.
Setkání se zúčastnil první polistopadový ministr obrany Luboš Dobrovský, který byl kancléřem Václava Havla v době Knorrova jmenování generálem, a řada armádních a politických představitelů. Jako součást vojenských poct nad městem přeletěly vrtulníky z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou.