Naděje pro obézní? Britský vědec zkoumá, proč zpěvní ptáci nikdy netloustnou

Londýnský environmentalista Lewis Halsey si všiml u svého krmítka stojícího před domem, že ptáčci, kteří mu tam létají, nejsou nikdy obézní. A to přesto, že se často ptačím zobem přecpávali. Vedlo ho to k úvaze, zda tyto druhy ptáků nedisponují nějakým mechanismem, který by dokázal ovlivnit jejich spotřebu energie.

Brkoslav americký
Zdroj: Flickr Commons Autor: TCDavis

„Zpěvní ptáci v krmítkách poblíž mého domu nejsou nikdy obézní, a to přesto, že mají vždy k dispozici dostatek krmiva. Kdyby měli něco takového k dispozici lidé, většina by byla obézní,“ uvádí v odborné práci vydané v časopise Trends in Ecology and Evolution. „Chtěl jsem prozkoumat možné behaviorální a fyziologické mechanismy, které pomáhají zvířatům kontrolovat jejich energetickou rovnováhu a tedy i hmotnost. Zjevně je ve hře mnohem víc než jen spotřeba a příjem kalorií.“

Autor práce zvažuje i možnost, že by ptáci, kteří nadměrně ztloustnou, prostě zemřeli. Tedy že by byli natolik obézní, že by se stali příliš pomalými a neobratnými na to, aby unikli predátorům, anebo by zemřeli kvůli nějakým zdravotním problémům. Podle Halseyho to ale není možné, evolučně by něco takového nedávalo smysl. Navíc řada výzkumů z poslední doby naznačuje, že ptáci jsou schopní vyrovnávat zvýšený příjem energie tím, že zvyšují nebo snižují metabolismus svého těla. Tedy jsou schopni měnit efektivitu toho, kolik energie umí získat z potravy, již přijímají.

„Zvířata zřejmě umí podle množství přijímané potravy nevědomky přizpůsobovat efektivitu toho, jak takto získanou energii využívají. Děje se to například tím, že mění frekvenci pohybu křídly nebo svůj zpěv – aby tak spotřebovávali více nebo méně energie,“ popsal Halsey. Jeho dosavadní výzkum spočíval v analýze existujících studií, které se tomuto tématu věnovaly. Nyní by chtěl na základě nových zjištění změnit způsob, jak vědci uvažují o spotřebovávané energii.

„Musíme si uvědomit, že energie není to, co jde dovnitř zobákem, ale to, co prochází střevy a co je pak vytěženo buňkami. Pohlížet na to jen jako na množství zkonzumované potravy je zjednodušující,“ argumentuje Halsey. „Platí to i pro jiná zvířata a člověka, netýká se to jen zpěvných ptáků,“ dodává vědec.

Proč být obézní?

Doufá, že proběhne několik dalších výzkumů, některé experimenty už sám navrhl: v jednom z nich by se mohli normálně štíhlí ptáci lákat na nadměrnou konzumaci lákavé potravy. „Chci dávat ptákům obdobu něčeho tak neodolatelného, jako je pro lidi zmrzlina, a pak bych chtěl studovat, co to s nimi dělá. A díky tomu zjistit, jak si udržují stabilní hmotnost, i když mají nadměrné množství potravy,“ popisuje.

Takový výzkum by mohl pomoci nejen při studiu mechanismů ptačího metabolismu, ale obecně by mohl pomoci lépe pochopit, jak teplokrevná zvířata ovlivňují svoji hmotnost – ať už vědomě či nevědomě. A v důsledku by to tedy mohlo pomoci také například s léčbou obezity u lidí.