Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii o víkendu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Naváže na práci družice, která přestala fungovat v roce 2009. Ve srovnání se svým předchůdcem ale bude nové zařízení sbírat 250krát více informací.
Jak tání ledu přispívá k růstu hladiny oceánů? Detailní pohled přinese nový satelit s laserem
Raketa Delta 2, která satelit vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala ze základny v sobotu v 6:02 místního času (15:02 SELČ).
Podle Michaela Freilicha, ředitele oddělení NASA, které se zabývá výzkumem planety Země, se díky satelitu prohloubí znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny světových oceánů.
Kromě ledu bude půltunová družice měřit také vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo například při určování množství oxidu uhličitého uloženého v lesních porostech či plánování opatření proti povodním, suchu a lesním požárům.
Mise je podle Richarda Slonakera, který je za vypuštění a práci ICESat-2 zodpovědný, „pro vědu mimořádně důležitá“. Její měření budou veřejně dostupná skrz Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC).
V posledních letech měli vědci data z leteckých záběrů
ICESat-2 nese podle AP jediný nástroj, laserový výškoměr, který měří výšku na základě toho, jak dlouho trvá fotonu, než doputuje z družice na zemský povrch a zpět.
ICESat-2 je nástupce satelitu ICESat-1, který fungoval v letech 2003 až 2009. V uplynulých devíti letech vědci z NASA světové ledovce monitorovali pouze pomocí leteckých záběrů v rámci operace IceBridge.
Aktuální mise by měla trvat tři roky, ale družice by mohla teoreticky fungovat až deset let, pokud by se NASA rozhodla její činnost prodloužit.