Jak tání ledu přispívá k růstu hladiny oceánů? Detailní pohled přinese nový satelit s laserem

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii o víkendu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Naváže na práci družice, která přestala fungovat v roce 2009. Ve srovnání se svým předchůdcem ale bude nové zařízení sbírat 250krát více informací.

Raketa Delta 2, která satelit vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala ze základny v sobotu v 6:02 místního času (15:02 SELČ).

Start rakety se satelitem ICESat-2
Zdroj: NASA/Bill Ingalls

Podle Michaela Freilicha, ředitele oddělení NASA, které se zabývá výzkumem planety Země, se díky satelitu prohloubí znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny světových oceánů.

Kromě ledu bude půltunová družice měřit také vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo například při určování množství oxidu uhličitého uloženého v lesních porostech či plánování opatření proti povodním, suchu a lesním požárům.

Díky této misi pokračujeme ve výzkumu vzdálených polárních oblastí naší planety a rozšíříme naše chápání toho, jak probíhající změny v ledové pokrývce Země ovlivní život napříč světem teď i v budoucnosti.
Thomas Zurbuchen
šéf vědecké mise NASA

Mise je podle Richarda Slonakera, který je za vypuštění a práci ICESat-2 zodpovědný, „pro vědu mimořádně důležitá“. Její měření budou veřejně dostupná skrz Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC).

V posledních letech měli vědci data z leteckých záběrů

ICESat-2 nese podle AP jediný nástroj, laserový výškoměr, který měří výšku na základě toho, jak dlouho trvá fotonu, než doputuje z družice na zemský povrch a zpět.

ICESat-2 je nástupce satelitu ICESat-1, který fungoval v letech 2003 až 2009. V uplynulých devíti letech vědci z NASA světové ledovce monitorovali pouze pomocí leteckých záběrů v rámci operace IceBridge.

Aktuální mise by měla trvat tři roky, ale družice by mohla teoreticky fungovat až deset let, pokud by se NASA rozhodla její činnost prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...