Jak tání ledu přispívá k růstu hladiny oceánů? Detailní pohled přinese nový satelit s laserem

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii o víkendu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Naváže na práci družice, která přestala fungovat v roce 2009. Ve srovnání se svým předchůdcem ale bude nové zařízení sbírat 250krát více informací.

Raketa Delta 2, která satelit vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala ze základny v sobotu v 6:02 místního času (15:02 SELČ).

Start rakety se satelitem ICESat-2
Zdroj: NASA/Bill Ingalls

Podle Michaela Freilicha, ředitele oddělení NASA, které se zabývá výzkumem planety Země, se díky satelitu prohloubí znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny světových oceánů.

Kromě ledu bude půltunová družice měřit také vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo například při určování množství oxidu uhličitého uloženého v lesních porostech či plánování opatření proti povodním, suchu a lesním požárům.

Díky této misi pokračujeme ve výzkumu vzdálených polárních oblastí naší planety a rozšíříme naše chápání toho, jak probíhající změny v ledové pokrývce Země ovlivní život napříč světem teď i v budoucnosti.
Thomas Zurbuchen
šéf vědecké mise NASA

Mise je podle Richarda Slonakera, který je za vypuštění a práci ICESat-2 zodpovědný, „pro vědu mimořádně důležitá“. Její měření budou veřejně dostupná skrz Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC).

V posledních letech měli vědci data z leteckých záběrů

ICESat-2 nese podle AP jediný nástroj, laserový výškoměr, který měří výšku na základě toho, jak dlouho trvá fotonu, než doputuje z družice na zemský povrch a zpět.

ICESat-2 je nástupce satelitu ICESat-1, který fungoval v letech 2003 až 2009. V uplynulých devíti letech vědci z NASA světové ledovce monitorovali pouze pomocí leteckých záběrů v rámci operace IceBridge.

Aktuální mise by měla trvat tři roky, ale družice by mohla teoreticky fungovat až deset let, pokud by se NASA rozhodla její činnost prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled