Boj se změnou klimatu se ekonomicky vyplatí, tvrdí nová studie

Důsledný boj proti změnám klimatu může světové ekonomice přinést do roku 2030 nejméně 26 bilionů dolarů (578,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie Globální komise pro ekonomiku a klima, která se snaží rozptýlit obavy, že odklon od fosilních paliv bude mít negativní dopad na hospodářský růst.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že jeho země odstoupí od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, jinak by USA zatížil „obrovskou finanční a ekonomickou zátěží“. Je v tomto pohledu ale spíše osamocený.

Globální komise pro ekonomiku a klima, jejímiž členy jsou bývalí premiéři, představitelé podniků a ekonomové, soudí, že existuje „bezprecedentní impuls“ k ekologičtějšímu růstu, který by podpořil pracovní místa a ekonomiky. Odvážná opatření v oblasti klimatu by mohla světové ekonomice kumulativně do roku 2030 přinést minimálně 26 bilionů dolarů v porovnání s obvyklým průběhem.

Cesta ke světu bez uhlíku

„Přechod na nízkouhlíkovou cestu je stále vnímám jako nákladný,“ uvedla hlavní autorka studie Helen Mountfordová v rozhovoru s agenturou Reuters. „Touto zprávou se snažíme vrazit další hřebík do rakve těchto názorů,“ řekla.

Chytřejší investice do čistší energie, měst, potravin a využívání půdy, vody a průmyslu by mohly do roku 2030 vytvořit 65 milionů nových pracovních míst, což odpovídá pracovní síle Egypta a Británie dohromady, uvedla studie. Přesun od fosilních paliv k čistším zdrojům, jako je větrná a solární energie, by zabránil 700 tisícům předčasných úmrtím v důsledku znečištění ovzduší.

Zpráva doporučuje, aby přední ekonomiky do roku 2020 nasadily vysoké poplatky za emise oxidu uhličitého. Reformy v oblasti dotačních opatření v odvětví energetiky spolu s vyššími cenami uhlíku by mohly do roku 2030 vytvořit příjmy ve výši 2,8 bilionu dolarů ročně.

Americký pohled

Donald Trump, který pochybuje o tom, že skleníkové plyny jsou hlavní příčinou změny klimatu, a chce podporovat uhelný průmysl, prohlásil, že pařížská dohoda by mohla USA do roku 2025 připravit o 2,7 milionu pracovních míst. Studie však předpokládá, že ztráty pracovních míst v oblasti fosilních paliv mohou být více než kompenzovány růstem zaměstnanosti ve sféře obnovitelných zdrojů a stavebnictví.

Navzdory stávajícím opatřením pro zlepšení životního prostředí svět stále nedělá dost, aby zbrzdil růst teplot přinášejících více povodní, vln horka, požárů a zvyšování mořské hladiny, uzavírá zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 1 hhodinou

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 2 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 21 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 21 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...