Horní komora italského parlamentu odhlasovala zrušení povinného očkování pro školní děti. Zákon, který zavazoval k tomu, aby děti nastupovaly do školy s očkováním proti deseti chorobám, vstoupil v platnost v březnu, poté, co se ve školách objevila epidemie spalniček.
Itálie chce zrušit povinné očkování. V době, kdy se potýká s epidemií spalniček
Hnutí Pět hvězd a Liga, které vytvořily vládnoucí koalici, se zavázaly nařízení zrušit. V novém hlasování zrušení povinného očkování nyní prošlo s převahou 148 hlasů proti 110.
Pět hvězd má dlouhodobé vazby na odpůrce očkování. Giulia Grillová, ministryně zdravotnictví, říká, že sice podporuje očkování, ale uvádí, že stávající pravidla jsou příliš omezující. Matteo Salvini, vůdce Ligy, se pak vyjádřil, že deset povinných očkování je „zbytečné a někdy až nebezpečné“.
Novelu musí ještě odhlasovat dolní komora parlamentu. Pokud projde, do nového školního roku, který začne v roce 2019, rodičům povinnost nechat děti očkovat odpadne. Nová legislativa ovšem Itálii staví proti dalším evropským zemím, například Francii, Velké Británii nebo Německu, které regulaci vakcín naopak posilují.
Kritici tvrdí, že vláda svými kroky snižuje důvěru ve vědu. Devět italských regionálních administrativ už se vyjádřilo, že nehodlají zákon podpořit. Naopak jsou připraveny zavést vlastní, ještě přísnější legislativy, které budou očkování dětí vyžadovat.
Itálie má problém
Ještě před několika lety Itálie spalničky zvládala, počet případů se pohyboval kolem dvou set. Roku 2016 ale počet nemocných vzrostl na 870 a vloni už jich bylo téměř pět tisíc. Letos v červnu pak měla Itálie 29 % všech evropských případů spalniček.
Antonio Saitta Filippo Anelli, prezident federace lékařů a ortodontistů, k novému zákonu uvedl, že „parlament by měl respektovat vědu“. Antonio Saitta, zdravotní ředitel regionu Piemont a koordinátor pro zdraví federace regionů, řekl, že hlasováním parlament riskuje, že pro Itálii by šlo o významný krok zpět v otázce veřejného zdraví. „Vakcíny nejsou byrokratickým břemenem, ale nejlepším způsobem prevence. Umožňují nám snižovat počty případů vážných a smrtících nemocí a dokonce je eliminovat.“
Spalničky zabíjí
Spalničky jsou virové infekční onemocnění. Poznají se podle typické vyrážky, která může být i velmi silná. Tato nemoc může být smrtelná a představuje větší problém, než si většina rodičů ve vyspělých zemích myslí. Celosvětově patří mezi jednu z vůbec nejčastějších příčin smrti dětí do pěti let; neexistuje proti nim totiž žádný specifický lék, léčit se dají jen projevy onemocnění, například horečka.
Spalničky začínají podobně jako nachlazení horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím, po několika dnech červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se směrem dolů na obličej, břicho i končetiny. Přenáší se kapénkami, tedy vzdušnou cestou.
Očkování funguje
Vakcína je podle hygieniků jedinou účinnou prevencí proti této nákaze. V Česku je očkování povinné, je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.
K zajištění kolektivní imunity, kdy se nemoc nešíří a chráněni jsou i neočkovaní, je podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad pětadevadesáti procenty, v Česku je to asi 90 procent. Imunita vzniklá očkováním může po třiceti až čtyřiceti letech postupně slábnout. Ministerstvo zdravotnictví proto dokonce zvažuje i změnu očkovacího kalendáře, která by počítala s dalším přeočkováním v dospělosti.
Počty případů spalniček v Česku v roce 2018
Pokud se sníží množství lidí s očkováním, klesá takzvaná kolektivní imunita. „Kolektivní imunita znamená, že v populaci je dostatečná proočkovanost, to znamená, počet těch, kteří jsou očkováni z celkového počtu, je natolik vysoký, že to zabraňuje cirkulaci viru. To znamená, pokud máme proočkovanost třeba 98 procent, tak pouze dva lidé ze sta očkováni nejsou, a to omezuje i ten spalničkový virus,“ popsal v České televizi předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
„Obecně u spalniček se hovoří, že ta kolektivní imunita musí být nastavena na obrovské proočkovanosti, tedy 98, 99 procent. Každé nižší číslo už hrozí prolomením této imunity, protože i účinnost té vakcíny není stoprocentní, je, dejme tomu, osmadevadesátiprocentní a v této kombinaci může dojít právě k prolomení a k infekci,“ dodal Prymula.
Evropská epidemie
Právě u spalniček je dobře vidět, jak funguje proočkovanost populace proti šíření chorob. Česká republika má uzákoněné povinné očkování proti spalničkám, a to vakcínou MMR, díky tomu se pohybuje výskyt této nemoci kolem dvaceti případů ročně. Letos ale Česká republika už v červnu oznámila, že se počet případů zvětšuje: od ledna do začátku července lékaři evidovali 146 nemocných.
Očkování proti spalničkám
Současná epidemie na českém území podle odborníků začala importem ze zahraničí. Většina případů pocházela z Ukrajiny, kde je proočkovanost jen asi třicet až šedesát procent. Počty případů jsou zvýšené po celé Evropě. Loni epidemie v Rumunsku postihla 10 000 lidí, 34 přitom dokonce zemřelo. V Česku nebylo úmrtí na spalničky zaznamenáno od roku 1980, očkuje se od roku 1969.
Spalničky se stávají problémem také na Slovensku: letos v červenci tam v okrese Michalovce vypukla největší epidemie za poslední čtvrtstoletí, kdy onemocněly asi dvě stovky osob.
Spalničky se na východě Slovenska začaly šířit v květnu, když si tři lidé přivezli onemocnění z Británie. Ani jeden z nich nebyl proti spalničkám očkován. Podle hygieniků k epidemii přispěl pokles podílu proočkovanosti dětí proti spalničkám pod bezpečnou hranici a nedodržování opatření proti rozšíření onemocnění obyvateli, jež žijí ve špatných hygienických podmínkách.