Jak zastavit oteplování planety? Zbavit se fosilních paliv, shodli se Moldan s Bursíkem

Vlna veder pokračuje a s ní i výstrahy meteorologů. Teploty se tento týden v České republice opět vrátily nad 30 stupňů Celsia a kromě horka je také nebývalé sucho. Řekami většinou neprotéká ani polovina toho, co je v létě obvyklé, na většině území hrozí požáry. Že aktuální ráz počasí souvisí s globálními změnami, dokládá řada studií. Podle bývalých ministrů životního prostředí Bedřicha Moldana a Martina Bursíka je jedinou možností co nejrychleji a hlavně celosvětově opustit fosilní paliva. 

Video Události, komentáře na téma změny kliamtu
video

Události, komentáře na téma změna klimatu

Extrémní počasí trápí během letošního léta více míst planety. Vedra, bleskové povodně a požáry ze sucha se objevují od Kalifornie až po Sibiř. Trend by měla zpomalit klimatická dohoda z Paříže, která omezuje produkci skleníkových plynů. K jejímu urychlenému uvedení do praxe vyzval tento týden také evropský komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides. Apel směřoval i na Spojené státy, které od smlouvy odstoupily.

Moldan: Kromě USA se svět shoduje, že situace je vážná

Podle Moldana, který nyní pracuje v Centru pro otázky životního prostředí, se sice téma klimatických změn objevuje v dnešní politice stále častěji, ale ani to není dost: „Je smutné, že v tom politická scéna, dá se říct světové společenství, není jednotná. Americká administrativa se pořád snaží vysvětlit, že věc vážná není a že je možno odstoupit od zásadních globálních dohod, jako je Pařížská dohoda o klimatu.“

Právě to podle něj konsenzus velmi narušuje. „Jinak jsem přesvědčen, že s touto v podstatě jedinou výjimkou se celý svět shoduje, že věc je opravdu velmi vážná a že je třeba urgentních aktivit, aby se omezily emise skleníkových plynů jako základní příčina poměrně rychle probíhající změny klimatu,“ říká Moldan.

Bursík: Musíme zastavit emise a naučit se žít v nových podmínkách

Martin Bursík připomněl, že nižší množství skleníkových plynů může reálně ovlivnit změny klimatu. „Teď už je to zcela jednoznačné. Když se podíváte na studie z posledního týdne, které byly publikovány a které reagují na vlnu veder zasahující čtyři kontinenty, vědci z Oxfordské univerzity jednoznačně prokazují souvislost s klimatickou změnou.“

Podle Bursíka jsou tu v současné době dva problémy vedle sebe, které je třeba řešit. „Jedním problémem je příčina – to znamená zastavit emise skleníkových plynů, ukončit závislost na fosilních palivech. A druhým tématem je nějakým způsobem se přizpůsobit a učinit kroky, abychom přežili tyto dramatické dopady.“

Rekordní rok

Letošní červenec byl v Česku sedmý nejteplejší od roku 1961, kdy vědci začali měsíční hodnoty zaznamenávat. Průměrná teplota dosáhla v prvním prázdninovém měsíci 19,7 stupně Celsia, což je dva stupně nad normálem.

Červen byl pátý nejteplejší v historii, v průměru bylo 17,5 stupně. I to představuje odchylku skoro dva stupně od běžných hodnot. Rekordně horké bylo potom jaro, květen s víc než 16 stupni nemá v historii sledování konkurenci, stejně jako duben, kdy se průměrná teplota přiblížila 13 stupňům. To je bezmála o pět stupňů víc než obvykle.

A trend je to celosvětový. Americký národní úřad pro oceány a ovzduší uvádí, že loňský rok byl třetí nejteplejší v historii měření a rekordy padaly také v předchozích letech 2016 a 2015.

Moldan i Bursík se kloní k názoru, že vědecký konsenzus o realitě změny klimatu je drtivý. Důkazy jsou podle nich tak silné, že trávit čas diskusí o tom, zda změna klimatu vůbec probíhá, je zbytečné.

„Myslím, že se na to musíme podívat pragmaticky a prakticky. Globální dohoda v Paříži, kterou podepsal celý svět a odstoupily pak od ní Spojené státy, ale jinak je platná, ta v podstatě říká, že by svět měl do roku 2060 až 2065 úplně ukončit spalování fosilních paliv. Nejenom vyspělé státy, ale i rozvojové země a jednotlivé země postupně přijímají takové strategie,“ argumentuje Martin Bursík.

Že se tomuto tématu věnují nejen vědci ale také politici, je podle něj zcela přirozené a normální. „Vy říkáte, že to téma je zpolitizováno, ale to je přeci politické téma. Kdo jiný má rozhodnout o tom, že se ukončí 140letá éra závislosti na uhlí a ropě?“ 

Problém jménem biopaliva

Řešení závislosti na fosilních zdrojích, od nichž měla lidstvu pomoci biopaliva, bude podle Moldána extrémně složité: „Ta závislost se pěstovala a vyvíjela dlouhou dobu a najednou během krátké doby, několika málo desetiletí, bychom měli všechno přebudovat. A to samozřejmě není vůbec jednoduchá věc a nemůžeme se divit tomu, že se občas šlápne vedle, že se některá cesta neukáže jako správná, účinná či perspektivní. Myslím, že je to zcela pochopitelné v situaci, kterou můžeme obecně charakterizovat jako naprosto bezprecedentní závod s časem.“

„Biopaliva byla dobrý úmysl, ale úplně se to nepovedlo,“ dodal Moldán. Podle něj nemůžeme na základě toho, že se jeden z pokusů, jak řešit změnu klimatu, nepodařil, odpískat další snahy se s tímto zásadním problémem vyrovnat.

Moldanova slova potvrzuje i český biolog Daniel Storch: „Biopaliva vznikla jako prostředek k řešení emisí oxidu uhličitého. Říkalo se, že žádné emise nemají, protože z oxidu uhličitého vyrostly, takže se jen do vzduchu vrací. Ale potom se zjistilo, že negativa biopaliv poměrně jasně převažují. Evropská unie se s tím musí nějak vyrovnat. Už si ale uvědomila, že to s biopalivy přepískla, že problémy, které z nich plynou, jsou větší než ty, které řeší.“