Páteční večerní obloha nabídne pozorovatelům úplné zatmění Měsíce. Trvat bude téměř dvě hodiny a půjde o nejdelší zatmění v tomto století. Další tak dlouhé nastane až za 105 let.
Čeká nás nejdelší zatmění Měsíce na dalších sto let. Kde ho můžete nejlépe sledovat?
V České republice dojde k úplnému zatmění v pátek 27. července mezi 21:30 až 23:13. Na pozorování významného vesmírného úkazu už láká pozorovatele řada hvězdáren. Vzácný úkaz navíc doplní ještě další jev, kdy se planeta Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci, čímž bude pozorovatelná celou noc.
Měsíc bude v pátek v úplňku, ponořením do zemského stínu tak získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení, popisuje událost Astronomický ústav Akademie věd České republiky. „Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123,“ uvedli astronomové.
Úplné zatmění Měsíce
„Případ nadcházejícího zatmění Měsíce je velice vzácný. Při tomto středovém zatmění bude Měsíc ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další přijde až v červnu roku 2029. Delší měsíční zatmění se v tomto století neodehraje,“ uvedla Česká astronomická společnost. O tři minuty delší bude až úplné zatmění 9. června 2123.
Kdy nastane?
Úplné zatmění Měsíce bude v pátek v Česku pozorovatelné v pozdních večerních a nočních hodinách. Podle týdenního výhledu českých meteorologů by v pátek mohlo být jasno až polojasno. S pozorováním bude možné začít hned večer: Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem, což bude v Praze ve 20:47, v jiných částech republiky se bude čas lišit o minuty.
V té době už bude levým dolním okrajem ponořen asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná ve 21:30 nad jihovýchodním obzorem. Na obzoru bude v té době vycházet jasný Mars. Úplné zatmění skončí ve 23:13, další hodinu pak Měsíc bude vystupovat ze zemského stínu. Ještě asi deset minut po skončení fáze částečného zatmění bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.
- Při úplném zatmění je Měsíc stále slabě vidět, což je způsobeno refrakcí slunečního světla v horních vrstvách zemské atmosféry. Kvůli rozptýlenému světlu v atmosféře se však Měsíc zbarví do hnědočervených tónů. Intenzita zbarvení je pro každé zatmění specifická, někdy nastává úkaz zvaný „krvavý Měsíc“, kolem kterého koluje spousta pověr a mýtů. Někteří lidé v minulosti například věřili, že „krvavý Měsíc“ je spojen s proroctvím konce světa.
Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí. Do zemského stínu totiž proniká slabé sluneční záření lomené přes atmosféru naší planety. Měsíc proto chytne naoranžovělý, cihlově červený, rudý, nebo dokonce nahnědlý nádech. Nejzajímavější zabarvení bývá zpravidla na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech.
Během zatmění nastane nejmenší úplněk v roce, takzvaný mikroúplněk. Měsíc se totiž v pátek ráno ocitne nejdále od Země, bude je dělit vzdálenost 406 222 kilometrů. Večer pak během maximální fáze zatmění ve 22:22 nastane úplněk, kdy bude Měsíc asi o 14 procent menší než při letošním lednovém superúplňku. Běžný pozorovatel ale podle astronomů rozdíl očima nepozná. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.
- Rozlišují se tři druhy zatmění Měsíce – polostínové, při němž žádná část Měsíce není zcela zastíněna Zemí; částečné a úplné. Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, což znamená, že se jeho vzdálenost od mateřské planety pravidelně mění. V nejzazším bodě se vzdálí až na zhruba 406 000 kilometrů, zatímco v nejbližším bodě se přiblíží na 363 000 kilometrů.
Nejen Měsíc, ale i Mars
Nedaleko Měsíce bude v pátek pozorovatelný také načervenalý Mars. Na rozdíl od naší přirozené družice se totiž napak k Zemi velmi přiblíží. Čtvrtá planeta Sluneční soustavy bude čtyři dny po zatmění nejblíže za posledních 15 let. Mars se k Zemi dostane na 57,5 milionu kilometrů a podle Pavla Kabrhela z hradecké hvězdárny půjde dalekohledem pozorovat na planetě větší detaily.
Kde a jak pozorovat?
Zatmění bude nejlépe pozorovatelné v takzvaných oblastech tmavých obloh, což jsou území s nízkou úrovní světelného znečištění a v ČR k nim patří například část Jizerských hor nebo Beskyd. Kromě Evropy bude úkaz viditelný také ze západní poloviny Afriky, z Jižní Ameriky, východní Asie, Austrálie a Oceánie.
Jaký je rozdíl mezi superúplňkem a mikroúplňkem
Na zatmění Měsíce už pozorovatele láká řada hvězdáren v Česku. Pozvánky na pozorování a doprovodné speciální pořady už na své weby vyvěsily třeba hvězdárna v Hradci Králové, v Žebráku, Centrum přírodních věd Jičín či plzeňská Techmania. Štefánikova hvězdárna v Praze prodlouží o hodinu otevírací dobu, otevřeno bude mít do půlnoci. Ondřejovská hvězdárna bude za jasného počasí otevřena od 21:00 do 23:30.
Počasí bude pozorování přát
Na úplné zatmění Měsíce předpovídají meteorologové poměrně dobré pozorovací podmínky. Ještě během dne má být na velké části území silná oblačnost, s přicházejícím večerem se ale bude rozplývat. Výjimečně může někde po bouřkách přetrvat i nadále, vzhledem k dlouhé době zatmění však zájemci pravděpodobně uvidí alespoň část neobvyklého úkazu. Rizikovější je střed území ČR a východní Čechy. Vyplývá to z předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu.
- Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane v časných ranních hodinách v pondělí 21. ledna 2019 a bude opět úplné. Měsíc se při něm ocitne celý v zemském stínu na 1 hodinu a 2 minuty a během úkazu bude obklopen fotogenickými hvězdokupami v souhvězdí Blíženců a Raka. Bude to rovněž poslední úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území až do 7. září 2025.
„Mohou se vyskytnout místa, kde bude ještě doznívat bouřková činnost, večer by to ale mělo být už výjimečné,“ řekla meteoroložka Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu. Nejlepší šanci na bezmračnou oblohu mají lidé v Plzeňském a Karlovarském kraji a také na Moravě, naopak větší riziko oblačnosti hrozí podle modelu Aladin v severovýchodních a východních Čechách a na Vysočině. I tam by se ale měla obloha s přibývající nocí vyjasňovat.
Co bude vidět na obloze
