České drony umí lovit do sítí nepřátelské bezpilotní letouny. Vyvinuli je na ČVUT

Vládní sídla, elektrárny nebo třeba sportovní stadiony by mohly být v budoucnu chráněny proti útokům dronů. A to pomocí speciálních bezpilotních letounů, které vyvinuli vědci z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Systém DeDrone dokáže bezpilotní letoun odhalit a pomocí sítě pak zajistí bezpečný odchyt dronu.

Nově vyvinuté drony, které využívají nejnovějších poznatků o umělé inteligenci a robotice, jsou už funkční a dělají se na nich dokončovací práce, uvedl vedoucího výzkumného týmu Martin Saska. V současnosti je ale v Česku není možné použít kvůli legislativě, která zakazuje létání autonomních strojů.

„Co se teď musí vyřešit, je příprava legislativy, získat povolení, certifikaci pro systém a na základě parametrů, které budou povoleny, my přizpůsobíme prototyp, který je v menším měřítku, požadovanému produktu,“ uvedl. Vědci a zástupci firmy podle něj jednají o nutnosti změnit zákony s Úřadem civilního letectví.

Systém DeDrone dokáže odhalit bezpilotní letoun, tedy dron, který se pohybuje v hlídané oblasti, a zaměřit jeho pozici. Dosud ale nedokázal odhalený dron zneškodnit. Právě to by mělo změnit rozšíření systému o vlastní inteligentní drony, které dokážou pomocí vystřelovací sítě nežádoucí stroj ve vzduchu chytit, případně ho nárazem zneškodnit. Podle vědců to zatím neumí žádný ochranný systém na světě.

Místo ryb loví drony

„Ve výsledném systému, na kterém stále pracujeme, bezpilotní prostředek automaticky reaguje na alarm systému DeDrone a sám rychle doletí do oblasti, kde je odhadován výskyt odhaleného dronu,“ uvedl Saska.

Autonomní dron pak podle něj dokáže pomocí senzorů a počítačového programu sám přesně určit pozici nežádoucího letounu a systém ho díky tomu navede na místo, ze kterého může nejlépe vystřelit síť pro bezpečný odchyt stroje. „Po zasažení dronu vystřelovací sítí z paluby autonomní helikoptéry se náš stroj i s uloveným dronem vrací na bezpečné místo přistání,“ popsal Saska.

Systém DeDrone má sloužit k ochraně takzvané kritické infrastruktury státu, jako jsou elektrárny, vládní sídla, průmyslové komplexy nebo stadiony. Podle jeho zástupců může chránit ale i sídla firem a soukromé rezidence, a to nejen proti útokům dronů, ale i proti jejich zneužití ke špionáži nebo k získání bulvárních fotografií.

Vývoj systému stál podle zástupců firmy 601 s. r. o a vědců miliony korun. Konstrukce jednoho prototypu bezpilotního letounu systému přijde podle Sasky zhruba na 100 tisíc korun, nejdražší jsou na něm senzory a počítačový program. Cenu konečného produktu zatím nechtěli odhadovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami
Načítání...