Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Kvalita surové vody v Česku rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti, uvedl na semináři o pitné vodě ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivokonský. Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále více. Jejich odstraňování je na hranici možností, problém se podle Pivokonského dostatečně neřeší.

Pro škodlivé látky ve vodě platí sice určité limity, podle ředitele Pivokonského nejsou ale někdy dostatečné, navíc se nedaří je vždy dodržet. Příkladem jsou pesticidy, pro které je nejvyšší přípustná hodnota 500 ng/l (nanogramů na litr), ve skutečnosti však na lidský organismus působí bezprahově, to znamená v jakémkoli množství.

Z vody se pesticidy odstraňují obtížně, zvlášť když je jich v surové, neupravené vodě příliš mnoho. Například v nádrži Švihov, ze které jde voda do úpravny Želivka pro zásobování Prahy, jich bývá přes 1000 ng/l. Před několika lety tam odborníci naměřili až 3000 ng/l metazachloru, což je jeden z pesticidů.

Souhra dvou faktorů je riziková

„Problémem je, že užívání pesticidů vrcholí ve stejné době jako látky ze sinic,“ řekl Pivokonský. Nebezpečné produkty sinic totiž při úpravě vody prakticky blokují čistící proces. Pesticidy se sice dají odstranit aktivním uhlím, pokud jsou ale ve vodě zároveň látky ze sinic, póry v aktivním uhlí se ucpou a pesticidy tak ve vodě zůstanou.

Podle Pivokonského je nutná změna přístupu k zemědělství. „Možná by se kolem Želivky nemusela kukuřice a řepka pěstovat,“ řekl.

Kvůli zvyšování teplot a činnosti člověka bude podle ředitele ústavu sinic v nádržích ještě přibývat. Jejich produkty zvané AOM (Algal Organic Matter), které vrcholí v době vodního květu, se v poslední době velmi často objevují v nádržích Švihov a Sedlice u Želivky.

„My je tam pro experimentální účely chodíme sbírat. Dají se sbírat lopatou z hladiny,“ řekl Pivokonský. Mezi AOM patří široké spektrum látek. Jsou toxické a při pokusech je odstranit způsobují zásadní poruchy technologie. Podle ředitele ústavu v podstatě zablokují srážecí proces, takže látky, které se mají vysrážet, růstanou rozpuštěné a projdou filtrem do další fáze úpravy.

Nejhorší je, když se AOM dostanou až do poslední fáze úpravy, což je hygienická úprava. Při té se do vody přidávají desinfekční látky, jako je chlor nebo ozon. Jenže právě s chlorem neodstraněné AOM reagují, přičemž vznikají silně toxické látky, jako je chloroform. Jeho vzniku se dá zabránit předúpravou vody manganistanem draselným. „Otázka je, zda to úpravny vědí a dělají, anebo jim stačí, když se vejdou do limitu,“ uvedl Pivokonský.

V přístupu se podle něj různé úpravny vody velmi liší. Některé využívají toho, že jediný test na zjišťování organických látek, který jsou povinné dělat, u látek ze sinic nefunguje. „Jak bude docházet k nárůstu sinicového květu v nádržích, bude tento problém narůstat,“ řekl dále ředitel.

V Česku se podle něj vyrobí 600 milionů metrů krychlových pitné vody ročně, což je srovnatelné se sedmdesátinásobkem denního průtoku Labe u Děčína. Největší výrobnou vody je Želivka u nádrže Švihov, která ročně dodá 80 milionů krychlových metrů pitné vody.

Seminář o pitné vodě ve Sněmovně uspořádala Akademie věd ČR a výbor pro životní prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 17 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 17 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
15. 7. 2025

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
15. 7. 2025

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
15. 7. 2025
Načítání...