Třetina korálových útesů je zaplevelená plastem. Nejhůř je na tom Indonésie

Výzkum odhalil, že na třech korálových útesech v tichomořské oblasti se nachází asi 11 miliard plastových předmětů. Do roku 2025 by se jejich množství mohlo zvětšit až na 15 miliard, předvídá nová studie.

Podle tohoto výzkumu zvyšuje přítomnost plastu na korálových útesech dvacetinásobně možný výskyt různých infekcí. Nejčastějšími předměty na útesu byly plastové lahve, tašky a sáčky na rýži.

„Plast je momentálně jednou z největších hrozeb v oceánu – hned po klimatické změně,“ uvedl jeden z autorů studie Joleah Lamb z Cornell University v USA. „Je hrozně smutné, kolik kusů plastu je na korálech… Kdyby se nám podařilo zaměřit na největší znečišťovatele, snad by se nám povedlo snížit i množství plastu na útesech,“ dodal.

3 minuty
Horizont ČT24: Naděje pro vymírající koráli
Zdroj: ČT24

Korálové útesy nejsou jen barevnou atrakcí pro turisty – jejich ekosystémy představují zdroj potravy a příjmů pro téměř 300 milionů lidí.

Nemocné korály

Podle řady výzkumů mají plasty negativní dopad na korálové útesy především kvůli infekcím. Jsou zdrojem nemocí, které útočí na bezobratlé živočichy tvořící základ tamních ekosystémů. „Až příliš často na útesech nacházíme velké pytle, do kterých se dává rýže, nebo plastové sáčky,“ popsal výsledky pozorování Lamb.

„Zjistili jsme, že složité korály s mnoha výběžky a strukturami podobnými lidským prstům se do těchto druhů plastů zamotávají nejčastěji – až osmkrát častěji než jiné druhy korálů,“ uvedl Lamb. Jeho tým pro studii zveřejněnou v odborném časopise Science prozkoumal v letech 2011 až 2014 přes 150 korálových útesů ve čtyřech zemích Tichého oceánu.

Na třetině z těchto útesů byly nalezeny kusy plastů. Nejlépe přitom dopadla Austrálie, průměrně Thajsko a Myanmar a naopak nejhůř Indonésie. Silným indikátorem, kolik plastů se na útesech najde, přitom byl způsob, jakým daný stát s plastovým odpadem nakládá.

Hrozba korálům

Korálové útesy čelí v současné době velkému množství hrozeb. Jednou z nich je blednutí korálů – to vzniká kvůli teplé vodě, která je nevhodná pro řasy žijící na korálech. Když o ně přijdou, zblednou a jsou zranitelnější vůči všem problémům. Jde o jádro složitého ekosystému, který pak jako celek přestává fungovat.

Tímto problémem trpí zejména australský Velký korálový útes. Zpráva z konce listopadu 2016 tvrdí, že nejhůře zasažená část útesu zaznamenala vybělení až 67 procent všech korálů. Jde o severní oblast, která byla doposud nejlépe zachovanou a měla nejbohatší ekosystém.

V centrální části útesu je situace mnohem lepší, tam zmizelo korálů jen šest procent a jižní část nebyla letos postižena úbytkem vůbec. Koráli, kteří jsou bělením zasažení, se stávají navíc výrazně častěji cílem nejrůznějších predátorů.

Bělení korálů bylo pozorováno již u 93 procent z 3000 útesů, letos bylo takto zničeno až 22 procent jejich stávající rozlohy.

Další hrozbou jsou mořské hvězdice, konkrétně takzvaná „trnová koruna“. Tato velká dravá mořská hvězdice žije v teplejších mořích prakticky po celém světě a představuje velké nebezpečí pro korálové útesy. Jeden jedinec může zkonzumovat pět až šest metrů čtverečních korálů za rok. Po „nájezdu“ určitého množství trnových korun jsou v korálovém útesu během několika týdnů zdecimováni živí koráli a zůstanou jen jejich mrtvé schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...