Lidé zřejmě opustili Afriku mnohem dříve, než se dosud myslelo

8 minut
Horizont ČT24: Nález, který možná přepíše učebnice
Zdroj: ČT24

Lidé zřejmě opustili Afriku před 185 tisíci lety, což je zhruba o 80 tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo. Vědci k tomu dospěli na základě analýzy úlomku čelisti nalezené v izraelské jeskyni. S odkazem na studii publikovanou v odborném časopisu Science o tom informoval zpravodajský server BBC.

„Musíme přepsat celý příběh evoluce, nejen co se týká našeho druhu, ale všech druhů, které v té době žily v Africe,“ uvedl vedoucí studie profesor Israel Herškovic.

Závěr studie je v rozporu s dosavadním přesvědčením vědecké komunity, že moderní člověk (Homo sapiens) opustil Afriku maximálně před 130 tisíci lety, uvedl profesor Chris Stringer z londýnského přírodovědeckého muzea, který se na výzkumu nepodílel.

Pokud člověk opravdu odešel z Afriky už tak dávno, mohlo by to podle vědců znamenat, že se setkal s jinými, dnes již vyhynulými druhy.

Vědci zkoumali úlomek čelisti s osmi zuby, který se našel v jeskyni Mislija v roce 2002. K závěru, že jde o čelist Homo sapiens, dospěli s pomocí počítačové tomografie. Na jejím základě vytvořili virtuální trojrozměrný model čelisti, který porovnali s jinými fosiliemi nalezenými v Africe, Evropě a v Asii a také s novějšími lidskými kosterními pozůstatky. Jiná technika vědcům umožnila důkladně prozkoumat tkáň mezi zubem a čelistí, která je v případě Homo sapiens specifická.

Stáří fosilie vědci odhadovali s pomocí různých metod i ve třech nezávislých laboratořích; jejich závěry se shodovaly, že jde o 177 tisíc až 194 tisíc let starý kosterní pozůstatek.

Doposud nejstarší lidské fosilie byly nalezeny také v Izraeli a jejich stáří se odhaduje na 90 tisíc až 125 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 7 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 7 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 11 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 12 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
před 16 hhodinami

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
včera v 16:08

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
včera v 13:04

USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.
včera v 11:20
Načítání...