Volant je mrtvý. Společnost GM představila auto, kde může pasažér ovládat jen klimatizaci a rádio

Už od roku 2019 by chtěla společnost General Motors zavést v běžném provozu flotilu robotických automobilů. Nebudou mít volant ani pedály.

Společnost General Motors (GM) si zažádala o schválení nového autonomního vozidla. Pokud američtí regulátoři dají souhlas, začne po amerických silnicích jezdit autonomní vozidlo Cruise AV, které nebude mít ani volant ani pedály. Automobilka GM o tom informovala v polovině ledna.

Tento vůz bude moci cestovat po amerických silnicích zcela bez zásahu člověka – a na rozdíl od ostatních autonomních vozů na trhu by měl být pro tento účel primárně navržen a vyroben.

GM popisují vůz jako „první vozidlo připravené od samého začátku, aby mohlo bezpečně fungovat samo – bez řidiče, volantu, pedálů nebo ručních ovládacích prvků.“
Automobilka vůz představila ve videu podbarveném jazzovou hudbou:

Vůz vychází z elektromobilu Chevrolet Bolt, ale je mnohem více propracovaný směrem k  autonomnosti. Nejzajímavějším a vizuálně nejnápadnějším prvkem je jeho výrazné prostorné přední sklo a místo pro řidiče, jemuž chybí volant. Výraz „řidič“ je ovšem v případě tohoto vozidla spíše nevhodný – pasažér totiž nemůže samotnou jízdu nijak ovlivnit.

Cruise AV má jak programy, tak i hardware čtvrté generace, mělo by to být tedy zdaleka nejpokročilejší autonomní auto na světě. Je na něm 21 radarů, 16 kamer a 5 lidarů – neboli laserových radarů. Společnost GM svou vizi autonomních aut i tohoto konkrétního projektu popsala v rozsáhlém dokumentu.

Na to, jak se bude automobil na silnici chovat, jak rychle pojede, jak vyřeší nejrůznější dopravní komplikace, nemá člověk žádný vliv. Jediné, co může pasažér za jízdy ovládat, jsou dva systémy: klimatizace a zábavný systém – tedy to, jaké filmy nebo hudbu si chce přehrávat.

Žádost americkému regulátorovi, tedy ministerstvu dopravy, znamená, že vůz je dokončen a podle slov společnosti připraven do výroby. GM ho také již testuje, ale jen na uzavřených okruzích. Pokud žádost projde, bude ho smět testovat také v běžném dopravním provozu, uvedla mluvčí koncernu Stephanie Riceová.

Umělá inteligence problém není, airbag ano

Svou žádostí GM sleduje, aby jeho vůz byl vyňatý z několika federálních standardů, které jsou pro vozy jezdící v USA povinné: jedná se například o umístění airbagu, který by měl být podle předpisů umístěný ve volantu – u vozu bez volantu to ale pochopitelně není možné. 

Společnost GM by ráda v průběhu roku 2019 spustila flotilu těchto vozů, které budou fungovat ve městech jako taxíky, ale bez řidiče – díky tomu budou mít výrazně nižší ceny. Zatím nebudou vyjíždět mimo města, navíc budou moci fungovat zpočátku jen v  několika městech, která jsou dokonale datově zmapována.

„Pokud budeme pokračovat v současném tempu změn, budeme připraveni nasadit tuto technologii ve velkém měřítku v tom nejkomplexnějším prostředí už v roce 2019,“ uvedl prezident GM Dan Ammann už v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.