Zhruba tři stovky odborníků z 29 ústavů Akademie věd (AV ČR) podepsaly dopis vedení, ve kterému upozorňují na nevýhodnou pozici mladých žen ve výzkumu. Jsou podle nich konkurenceschopné mužům jen do chvíle, než mají děti. Poté jejich šance získat granty radikálně klesají. Stejně znevýhodněné jsou při získávání kmenových pozic na vědeckých pracovištích.
Iniciátorky výzvy Alena Fornůsková, Veronika Javůrková a Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se s dopisem obrátily na předsedkyni akademie Evu Zažímalovou jako na „patronku žen ve vědě“.
Upozorňují v něm, s jakými problémy se potýkají ženy po doktorátu, kterým je zpravidla kolem třicítky a stojí před zásadním rozhodnutím, zda se stát matkami. „Kariéra vědce je obvykle zahájena po ukončení doktorátu, tedy kolem věku 30 let, kdy je vítané, ne-li přímo žádoucí, vyjet na zahraniční stáž,“ uvedly autorky dopisu.
Matky jsou bez šance
Neabsolvovat zahraniční stáž zásadně snižuje šanci získat kmenové místo na vědeckém pracovišti nebo grant. „Mladým matkám je tak téměř znemožněno požádat například o juniorský projekt Grantové agentury ČR (GA ČR) bez ohledu na to, jak byla vědkyně aktivní doposud,“ uvedly dále autorky.
Juniorské projekty jsou přitom v Česku jedinou soutěží pro začínající vědce a vědkyně zabývající se základním výzkumem.
Po návratu z rodičovské dovolené má žena proti mužům či bezdětným kolegyním také méně publikací, vedených studentů či odučených hodin. To podle autorek vede „k nižší úspěšnosti při získávání kmenové pozice nebo grantu a založení vlastní vědecké skupiny“.
Je to vidět i na podpořených standardních projektech GA ČR v letech 2016 a 2017. Jen u 23 procent z nich byly řešitelkami ženy. Mnoho žen kvůli těmto překážkám raději vědu úplně opustí. Podle Petrželkové jsou to ztracené talenty a tím, že je společnost nechá z vědy odejít, si počíná také značně neekonomicky.
Co dělat? Čtyři kroky pro zlepšení
Iniciátorky dopisu navrhly čtyři opatření, která by podle nich situaci žen ve vědě zlepšila. Je to vypsání nové soutěže, která by hodnotila zajímavost projektu a motivaci navrhovatele, nikoli počet publikací a jejich citovanost. GA ČR by také měla zvážit, zda je u juniorských projektů nutná postdoktorandská zahraniční stáž, a pokud ano, finančně podpořit výjezd celé rodiny.
Akademii věd signatáři dopisu dále žádají o jednorázovou dotaci na hlídání dětí pro ty, kdo se rozhodnou pro brzký návrat z rodičovské dovolené. Čtvrtým doporučením je zakládání dotovaných dětských skupin pro děti od jednoho roku.
Podle předsedkyně AV ČR Zažímalové je podpora vědeckých pracovníků, kteří mají rodiny, důležitá. „Samozřejmě se můžeme dohodnout, že část peněz, které máme v rozpočtu, dáme na tyto účely,“ řekla na sněmu akademie v reakci na dopis. Problém podle ní sahá za hranice akademie a vědy, a proto s ním hodlá jít za novou ministryní práce a sociálních věcí.
Autorky dopisu jsou nakloněné další diskusi. Petrželková se domnívá, že postavení vědkyň, které jsou zároveň matkami, zhoršují i některé společenské předsudky o roli žen. „To, jak velkou podporu jsme měli, mě utvrzuje v tom, že společnost už na změnu připravená je,“ dodala.
