USA umožní vědcům práci se smrtícími viry SARS, MERS a chřipky

Vláda Spojených států po třech letech zrušila zákaz laboratorních experimentů se smrtícími viry. Výzkum může zásadně přispět v boji proti pandemiím.

Rozhodnutí zdůvodnila americká vláda tím, že výhody v podobě připravenosti na boj s nemocemi převažují všechna rizika, napsal ve čtvrtek zpravodajský server BBC. Americké laboratoře nyní budou moci pracovat s chřipkovými viry a koronaviry SARS a MERS, které způsobují závažná respirační onemocnění.

Zákaz byl původně na takové výzkumy uvalen kvůli bezpečnostním pochybením, která se týkala například sněti slezinné či virů ptačí chřipky. Nově bude muset práci s nebezpečnými viry schválit pro každý projekt zvláštní vědecký panel. Pokud tato komise rozhodne, že neexistuje žádná bezpečnější alternativa výzkumu, bude moci takové počínání odsouhlasit.

Kritici vládního rozhodnutí tvrdí, že práce s nebezpečnými viry a jejich množení může nedopatřením vyvolat smrtelné rozšíření nákazy. Zastánci programu jsou naopak přesvědčeni, že výzkum bude mít neocenitelný přínos pro boj s virovými pandemiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...