Rozpočtové škrty v USA ohrožují mezinárodní jaderný projekt ITER, který by měl otevřít cestu k energetické revoluci. Bez dostatku peněz nebude možné nejdražší vědecký projekt v dějinách dokončit.
Projekt na vybudování Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) čekají průtahy, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nepřehodnotí rozpočtové škrty.
Místo plánovaných 105 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) Spojené státy na projekt na letošní rok vyčlenily pouze 50 milionů a příspěvek na příští rok snížily ze 120 na 63 milionů USD. Uvedl to generální ředitel ITER Bernard Bigot, který o problému jedná ve Washingtonu.
Spojené státy už do projektu vložily zhruba jednu miliardu dolarů a do roku 2025, kdy by měl projekt dospět k prvním provozním testům, měly podle plánu přidat dalších 1,5 miliardy USD.
Bigot agentuře Reuters telefonicky řekl, že v reakci na dopis francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump v srpnu požádal svou administrativu, aby otázku příspěvku opět zvážila. „Pokud Spojené státy v příštím roce neposkytnou potřebné finanční prostředky, bude to mít dopad na celý projekt,“ prohlásil Bigot a dodal, že rozhodnuto snad bude v tomto týdnu.
Celkový rozpočet projektu ITER byl v letošním roce zvýšen z 18 miliard na 22 miliard eur (skoro 564 miliard Kč), podíl USA činí devět procent.
Členské země ITER financují výrobu komponentů pro projekt prostřednictvím svých státních společností. Když Trump snížil rozpočet amerického ministerstva energetiky, ministerstvo omezilo financování podniků, které tyto části vyrábějí.
Co je ITER?
Zdroj čisté energie. Nejdražší vědecké zařízení na planetě Zemi. Složený z deseti milionů částí. Třikrát těžší než Eiffelova věž. Nejen tím má být tokamak ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor). Na jeho stavbě se podílí 35 států světa. Má zajistit revoluci ve výrobě energie – místo rozbíjení atomů (jak to dělají jaderné reaktory) je tokamak slučuje. Probíhá tak v něm podobný proces jako ve Slunci.
Ve francouzském městě Cadarache se staví obří termonukleární reaktor, v němž se vědci snaží vytvořit podobné podmínky, jaké panují na povrchu hvězd. Myšlenka vytvořit obří tokamak se zrodila už před dvaceti lety, ale na první fúzi si bude muset lidstvo ještě nějakou dobu počkat.
Smyslem celého projektu ITER je poskytnout vědecký důkaz, že fúze, tedy proces, který dává energii hvězdám, může fungovat i v pozemských podmínkách.
Kromě silného magnetického pole bude muset obří reaktor zvládnout i vysoké teploty. „Bude z nejlepších izolačních materiálů, jaké kdy člověk vytvořil, protože musí vydržet teploty přesahující 150 milionů stupňů Celsia,“ vysvětlil Gianfranco Federaci.
Vodíkové elektrárny až v roce 2040
Technologii vědci dlouhá léta zkoušeli na menších tokamacích a konečně díky pokroku v technologiích právě uzrál čas na první velký prototyp. K termonukleární energii v elektrickém vedení ale ještě bude dlouhá cesta.
Výzkum reakcí ve velkém reaktoru bude vědce zaměstnávat ještě přibližně další desítky let. Pokud experiment za miliardy eur dopadne dobře, lidstvo se může teoreticky na první vodíkovou elektrárnu těšit zhruba v roce 2050.
Na výzkumu termonukleární energie se podílí i čeští vědci. Vodíková fúze je jedním z alternativních zdrojů energie budoucnosti. Oproti štěpným reaktorům nabízí fúze mnoho výhod. Při reakci například nevzniká radioaktivita a palivo je na zemi velice hojné.
Fúze s sebou tedy přináší celou řadu příslibů. Na vědecké poznatky ale bude muset navazovat průmyslový program, který zajistí využití reaktorem vytvořené energie.
