Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.
Ceny Neuron převzalo sedm vědců včetně chemika Palečka a historika Šmahela
Mezi laureáty Ceny Neuron za přínos světové vědě jsou vedle Palečka a Šmahela také biolog Josef Svoboda, fyzik Martin Roček, matematik Vladimír Šverák, lékař Otto Hrodek a matematik a odborník na informatiku Pavel Pudlák.
Všichni ocenění patří mezi špičky ve svých oborech a často působí v zahraničí. Například matematik Šverák pracuje na univerzitě v Minnesotě. „Vladimír Šverák se věnuje zkoumání rovnice, která popisuje proudění vody, a snaží se tak beze zbytku porozumět pohybu jedné ze základních látek nezbytných pro život na Zemi,“ uvádí o něm zpráva nadačního fondu, který ocenění uděluje.
Fyzik Martin Roček zase pochází z rodiny, která emigrovala v roce 1960. Se zahraničím byl proto jeho profesní osud přirozeně spojen. Dnes je profesorem na Státní univerzitě v New Yorku.
Zakladatel moderní české dětské hematologie Otto Hrodek se pro svou dráhu rozhodl v Paříži, později působil jako poradce Světové zdravotnické organizace pro problematiku dětských nádorů. Přednášel v Oxfordu, Londýně, Cambridgi, Uppsale a dalších městech.
Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu přišel už na přelomu 50. a 60. let s objevem, jak číst DNA pomocí elektrochemických metod. Výrazně tím předběhl dobu, a to hlavně v socialistickém Československu, kde podle něj bylo slovo „genetika“ zakázané.
Pavla Pudláka z Matematického ústavu Akademie věd ČR označuje tisková zpráva fondu za „tichého matematického génia“. Zabývá se teorií výpočetní složitosti.
Vědci, kteří si prošli i vězením nebo profesí řidiče tramvaje
Mnohé letošní laureáty spojují i nelehké životní osudy. Biolog a ekolog Josef Svoboda skončil v 50. letech ve vězení za údajnou protistátní činnost. Strávil v něm téměř 8,5 roku. Studium nakonec absolvoval v Kanadě a jako výzkumník rostlinné ekologie se začal věnovat Antarktidě.
Historik František Šmahel v době normalizace přišel o místo v akademickém ústavu a živil se jako řidič tramvaje. Dnes je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace.