Ceny Neuron převzalo sedm vědců včetně chemika Palečka a historika Šmahela

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Mezi laureáty Ceny Neuron za přínos světové vědě jsou vedle Palečka a Šmahela také biolog Josef Svoboda, fyzik Martin Roček, matematik Vladimír Šverák, lékař Otto Hrodek a matematik a odborník na informatiku Pavel Pudlák.

Všichni ocenění patří mezi špičky ve svých oborech a často působí v zahraničí. Například matematik Šverák pracuje na univerzitě v Minnesotě. „Vladimír Šverák se věnuje zkoumání rovnice, která popisuje proudění vody, a snaží se tak beze zbytku porozumět pohybu jedné ze základních látek nezbytných pro život na Zemi,“ uvádí o něm zpráva nadačního fondu, který ocenění uděluje.

Matematik Vladimír Šverák
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fyzik Martin Roček zase pochází z rodiny, která emigrovala v roce 1960. Se zahraničím byl proto jeho profesní osud přirozeně spojen. Dnes je profesorem na Státní univerzitě v New Yorku.

Fyzik Martin Roček
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Zakladatel moderní české dětské hematologie Otto Hrodek se pro svou dráhu rozhodl v Paříži, později působil jako poradce Světové zdravotnické organizace pro problematiku dětských nádorů. Přednášel v Oxfordu, Londýně, Cambridgi, Uppsale a dalších městech.

Lékař Otto Hrudek
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu přišel už na přelomu 50. a 60. let s objevem, jak číst DNA pomocí elektrochemických metod. Výrazně tím předběhl dobu, a to hlavně v socialistickém Československu, kde podle něj bylo slovo „genetika“ zakázané.

Odborník na informatiku Pavel Pudlák
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pavla Pudláka z Matematického ústavu Akademie věd ČR označuje tisková zpráva fondu za „tichého matematického génia“. Zabývá se teorií výpočetní složitosti.

Vědci, kteří si prošli i vězením nebo profesí řidiče tramvaje

Mnohé letošní laureáty spojují i nelehké životní osudy. Biolog a ekolog Josef Svoboda skončil v 50. letech ve vězení za údajnou protistátní činnost. Strávil v něm téměř 8,5 roku. Studium nakonec absolvoval v Kanadě a jako výzkumník rostlinné ekologie se začal věnovat Antarktidě.

Biolog Josef Svoboda
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Historik František Šmahel v době normalizace přišel o místo v akademickém ústavu a živil se jako řidič tramvaje. Dnes je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace.

Historik František Šmahel
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 6 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...