Masturbace není pro Čechy tabu, ale neznají její prospěšnost, prozradila studie

Pouze 12 procent Čechů si aktivně vyhledává informace o zdravotní prospěšnosti masturbace, ale přesto je naprostá většina dotazovaných přesvědčená, že masturbace je nejen příjemná, ale i zdraví a psychické pohodě prospěšná.

Vědecká literatura 19. století před masturbací varovala
Zdroj: Wikimedia Commons

Na přelomu září a října 2017 uskutečnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze spolu s agenturou STEM/MARK průzkum mezi 506 muži ve věku 18–70 let, který měl zjistit aktuální informace o sexuálním chování a pocitech českých mužů. Mapoval jejich názor na masturbaci a především, zda vědí, že je zdraví prospěšná. K masturbaci jako pravidelné součásti intimního života se přiznalo téměř 80 % dotázaných.

Toto téma souvisí se skutečností, že v ČR žije v současnosti více než 60 tisíc mužů s rakovinou prostaty. Každý den je v ČR zjištěno téměř 20 nových případů tohoto onemocnění a cca čtyři muži na něj denně zemřou. Ovšem ne všichni o svém onemocnění vědí. Obávají se vyšetření, respektive negativního vlivu nemoci na partnerský a sexuální život.

Přitom při včasném záchytu zhoubného onemocnění lze nejen úspěšně karcinom prostaty léčit, ale zachovat i kvalitu sexuálního života pacientů.

Pomáhá léčit záněty, bolesti, zlepšuje plodnost i psychickou pohodu

Přestože naprostá většina mužů pravidelně masturbuje (75 % z nich má stálou partnerku, případně partnera) a kombinují masturbaci s pohlavním stykem, 28 % dotazovaných vůbec neví, čím je masturbace prospěšná jejich zdraví.

Pouze 12 procent z nich si aktivně vyhledává informace o masturbaci, ale naprostá většina dotazovaných je přesvědčená, že masturbace je nejen příjemná, ale i zdraví a psychické pohodě prospěšná.

Z pohledu urologa či androloga je zásadní, že pravidelná masturbace:

  • pomáhá při léčbě zánětů a bolestí prostaty;
  • zlepšuje plodnost;
  • může působit dokonce jako prevence nádoru prostaty;
  • podle některých studií má pozitivní efekt při takzvané rehabilitaci penisu, při poruchách erekce a předčasné ejakulaci.

Existuje však také vzácná nemoc, kdy není masturbace doporučována ze zdravotního hlediska – jde o takzvaný postorgasmický syndrom.

„Toto vzácné onemocnění se projevuje bolestmi svalů napříč celým tělem, únavou, příznaky podobnými chřipce nebo alergické reakci ihned po ejakulaci. Pacient může trpět depresemi, problémy s komunikací, zapomnětlivostí, ztrátou koncentrace,“ vypočítává Libor Zámečník, Ph.D., primář Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Příčiny onemocnění nejsou jasné a vyskytují se pouze v podobě hypotéz, například jako důsledek alergie na vlastní semeno či nedostatek některého z hormonů.

Sociální prospěšnost masturbace 

Ideální četnost masturbace je velmi subjektivním kritériem a liší se v různých věkových skupinách, jak často muž masturbovat chce a jak často může. Například s ohledem na své časové možnosti, na další aktivity, zaměstnání či studium, koníčky, sport.

„Masturbace by měla uspokojovat sexuální potřeby jedince náhradním, ne partnerským způsobem. Není žádná ideální obecně platná frekvence, záleží na individuálním vkusu a temperamentu, obecně lze říci, že pozitivní je několikrát týdně,“ komentuje Michal Pohanka,  sexuolog ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Důležité je, aby člověk dokázal udržet určitou minimální frekvenci sexuálního vzrušení a vyvrcholení také v situaci, kdy nemá žádný partnerský vztah. V takových případech masturbace udržuje sexuální kondici a prospívá tedy zdraví.

Problémem je masturbace na úkor partnerského sexu a ta, která nakonec nedovoluje běžné sexuální aktivity, neboť vede k nemožnosti dosažení uspokojení při partnerských sexuálních aktivitách. Tím míním nacvičení speciálních masturbačních rituálů a technik, které brání dosažení orgasmu při vaginálním styku,“ dodává Libor Zámečník.

Vyšší otevřenost a tolerance ve vztahu

Za velmi intimní záležitost považuje masturbaci docent Michal Pohanka. Není tedy podle jeho názoru nutné tuto aktivitu sdílet s partnerkou či partnerem. Dotázaní mají často odlišný názor. Polovina z nich nepovažuje masturbaci za žádné tabu a klidně o těchto sexuálních praktikách s partnerkou či partnerem otevřeně hovoří.

Zjištěním také je, že k masturbaci, respektive diskusi o ní, se hlásí muži s vysokoškolským vzděláním častěji než jedinci se základním vzděláním. Čím to může být? Vzdělanější jedinci mají liberálnější přístup k sexu, a proto o masturbaci bez obtíží dokáží otevřeně mluvit jako o běžné součásti intimního života.

Jaký je vliv masturbace na partnerský vztah?

„Jedinci, kteří se dokážou uspokojit masturbací, jsou v sexuálních vztazích v partnerství tolerantnější a klidnější. To může vztahu prospívat. Nesmí se však jednat o těžkou závislost na autoerotice s konzumací pornografie. Takové závislosti propadají častěji muži než ženy. V takových případech mluvíme o frekvenci masturbace i několikrát denně a tato forma sexuálního uspokojení nezřídka zcela nahrazuje pohlavní styk. Je jasné, že podobné extrémní případy partnerskému vztahu nejen neprospívají, ale dokážou ho zcela zničit,“ vysvětluje Pohanka.

Vysoká četnost mezi 20. a 30. rokem 

Zajímavý je i závěr týkající se sexuálního chování v různých etapách života. Mladí lidé bývají často kolem dvacátého roku věku single, přitom mají vysoce pozitivní vztah k sexu. To může vysvětlovat vysokou míru masturbace mezi 20. až 30. rokem věku.

Naopak po třicítce zakládají rodiny, tedy žijí pravidelným partnerských sexuálním životem. „Vysoká míra pracovního nasazení, rodinné starosti, ale i déle trvající partnerské vztahy a jejich labilita ve středním věku mohou být příčinami opětného poklesu frekvence sexuálního soužití mezi partnery po čtyřicítce,“ komentuje doc. Michal Pohanka výsledky průzkumu.