Budoucnost nákladní dopravy drží v rukou Elon Musk. Jeho zelený náklaďák je lepší, než se čekalo

Elon Musk nejprve změnil podobu kosmické dopravy, v současnosti mění osobní automobilovou dopravu a nyní to vypadá, že se rozhodl proměnit i to, jak funguje dálková nákladní doprava.

Ve čtvrtek 16. listopadu představil Elon Musk prototyp elektrického tahače Tesla Semi (a také nový sportovní kabriolet Roadster). Po více než deseti letech výroby osobních a sportovně-užitkových (SUV) elektromobilů, ke kterým nedávno přidala i solární panely, chce společnost Tesla elektrifikovat další typ aut, tentokrát velké nákladní vozy.

  • Své příznivce Tesla překvapila ještě další novinkou: modernizovanou verzí svého prvního sportovního vozu Roadster, který přestala vyrábět v roce 2012. Čtyřmístný automobil se skleněnou stahovací střechou ujede na jedno nabití rekordních tisíc kilometrů a je schopen dosáhnout nejvyšší rychlosti přes 400 kilometrů v hodině. To dělá z tohoto modelu nejrychlejší sériově vyráběný vůz. Z nuly na 100 kilometrů se dostane za 1,9 sekundy. Na trhu by se měl objevit v roce 2020 při základní ceně 200 tisíc dolarů (4,3 milionu Kč). Musk ho představil stylově, když nový Roadster nečekaně vyjel z útrob kamionu před čekající dav.

Generální ředitel Elon Musk označil Semi za další krok Tesly k přesunu od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům energie. Někteří analytici ale tahač považují za drahou hračku pro firmu, která utrácí peníze rychleji, než je vydělá a nikdy neohlásila roční zisk. Navíc má problém zvýšit výrobu svých cenově dostupnějších sedanů Model 3. Tesla s výrobou nového modelu zaostává a někteří zákazníci na něj budou muset čekat 18 měsíců i více.

Semi zvládne s maximálním nákladem, který je v USA téměř 36 300 kilogramů, a dálniční rychlostí ujet na jedno nabití zhruba 800 kilometrů.

Z nuly na 100 kilometrů v hodině zrychlí bez nákladu za pět sekund – je v tom téměř totožný s moderními sporťáky; s plným nákladem to zvládne za 20 sekund.

Při dobíjení u megadobíjecích stanic Tesly může Semi po 30 minutách dobíjení ujet 643 kilometrů. Oproti klasické silniční dopravě je to stále ještě nedostatečné: kamiony s naftovým motorem ujedou na jednu nádrž 1600 kilometrů, ale jejich provoz na kilometr je zase podle Muska o 20 procent dražší než provoz elektrické verze.

Výroba nového nákladního vozu má začít v roce 2019. Cenu zatím Tesla nezveřejnila, pouze uvedla, že si zájemci mohou vůz již nyní objednávat. Je ale nutné složit zálohu 5 tisíc dolarů (109 tisíc Kč).

Když řídí robot

Kabina tohoto nákladního vozu není tak protažená jako u klasického vozu, interiér je prostorný se sedadlem uprostřed, kolem něhož jsou umístěny dvě dotykové obrazovky. Vůz má akumulátor zabudovaný do podvozku a čtyři motory.

Má také poloautonomní řídící systém stejný jako osobní automobily Tesly. To znamená, že je schopen jet stanovenou rychlostí, v zácpě automaticky zpomalit a udržet se v jízdním pruhu. Technologie samořízení také umožní vozům Semi jet samostatně v koloně, řidič bude potřeba jen v prvním voze.

Místo zpětných zrcátek má kamery, což výrazně napomáhá jeho aerodynamičnosti. Díky revolučně novému designu má také řidič tolik prostoru, že se může v kabině nejen postavit, ale dokonce se i projít.

Co na to kritici?

Akcie Tesly, která je podle tržní hodnoty druhým největším výrobcem aut v USA, od začátku roku zpevnily asi o 46 procent. S vozem Semi se Tesla pouští na nejistý trh. Nicméně poptávka po elektrických nákladních vozech se má v příštím desetiletí zvyšovat, protože Spojené státy, Evropa a Čína zpřísňují své emisní předpisy.

Podle odhadů společnosti Navigant Research má prodej elektrických nákladních vozů do roku 2026 stoupnout na více než 70 tisíc z loňských 4100. Většinou se však budou prodávat menší a středně velké vozy, jako jsou popelářská auta či dodávky. Ty mohou mít menší dojezd, do 160 kilometrů, takže budou mít i levnější baterii. Lze je také dobíjet na plný výkon přes noc.

„Naučili jsme se od Tesly očekávat velmi přímočaré myšlení,“ uvedla Rebacca Lindlandová, analytička společnosti Kelley Blue Book. Podle rozhovoru, který poskytla agentuře AFP, dává tento koncept smysl u vozidel s jasně předvídatelnými trasami, jako jsou třeba školní autobusy nebo popelářské vozy.

Největším nepřítelem Muska je podle analytičky ale především sám Musk, který „není právě skvělý v tom dodržovat dodací lhůty“, takže je potřeba „počítat s týdny, měsíci i roky navíc.“ Zajímavé je, že Wall Street tuto Muskovu strategii toleruje – stále je totiž pokládán spíše za vizionáře a technologa než za klasického výrobce automobilů. „Přijde ale doba, kdy s tou tolerancí skončí a budou chtít vidět zisky,“ dodala Lindlandová.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Ještě optimističtější byl vůči novince Joseph Spak ze společnosti RBC Capital Markets. Uvedl, že ho nové nákladní auto opravdu oslovilo, především v tom, že řada specifikací překonala očekávání. „Ano, Tesla má problém dodržet naslibované lhůty, ale nakonec to zvládne, “ uvedl analytik. „Očekávejme tedy elektrifikaci (v segmentu nákladních automobilů) a ještě větší narušení segmentu Teslou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...