Šestice vědců se vrátila ze simulované mise na Mars. Podařilo se jim pěstovat brambory i ředkvičky

Inženýr, doktor nebo IT specialistka. Tak vypadá tým vědců, který si musel poradit s náročnými podmínkami, jež panují na největší sopce světa – na havajské Mauna Loa. Mars nepřipomíná jen tamní krajina, ale i vybavení, které měli vědci k dispozici. Třeba jídlo: vystačit si totiž museli jen s mraženými zásobami, čerstvé potraviny si museli vypěstovat až na místě – podobně, jako by to musela udělat reálná expedice na Mars.

Joshua Ehrlich, který měl v tomto projektu na starost biologii, nadšeně popsal výsledky: „Mrkve, papriky, čínské zelí, hořčice, ředkvičky, rajčata nebo brambory… a také tuny petržele a oregana. Myslím, že to bylo fenomenální. Ta lahodná čerstvá chuť… opravdu jako doma.“

Podmínky jako na Marsu 

Vědci měli za úkol provést geologický průzkum a zmapovat okolí. Speciální stan ale mohli opustit jen ve skafandru. Komunikace s civilizací byla navíc uměle zpožděná o 20 minut – tak dlouho totiž trvá přenos informace z Marsu na Zemi. Hlavním cílem projektu však bylo zjistit, jak se dlouhodobě izolovaná skupina lidí vyrovnává se stresem a s krizovými situacemi.

Samuel Paylor, který studoval duševní zdraví „astronautů“, uvádí smysl celé mise: „Musíme poslat lidi do vesmíru, protože je to důležité pro budoucnost našeho druhu. Když se podíváte do geologické historie Země, tak je plná velkých vymírání druhů.“ 

Pobyt na Marsu simulovala americká vesmírná agentura už popáté. Získané poznatky přitom pomáhají v přípravách na skutečný let. K Marsu chce NASA poslat první lidi po roce 2030.