Vědci v Keni pořídili ojedinělé záběry dvou žiraf se zcela bílým tělesným zbarvením. Ve volné přírodě je to u žiraf výjimečné.
Dvě žirafy síťované nafilmovali vědci z organizace Hirola Conservation Programme. Šlo o dospělou samici a mládě, s největší pravděpodobností jejího potomka.
Žirafy byly pozorovány na severovýchodě Keni, ale autoři videa nechtějí uvést přesnější lokaci – z obavy před pytláky, které by tato zvířata mohla zajímat. Biologové ale potvrdili, že v této oblasti byly bílé žirafy pozorované již dříve, v posledních letech jich přibylo.
Nejde o albíny
Vědci, kteří žirafy pozorovali, tvrdí, že nešlo o albíny, ale o jedince s leucismem. Tato genetická anomálie vzniká u velkého množství zvířecích druhů, nejčastěji u plazů. V jejím důsledku přicházejí zvířata o většinu barviva melaninu – což se pak projevuje tak, že mají velmi světle zbarvenou srst, někdy dokonce až čistě bílou.
Na rozdíl od albínů nemají červené oči, bývají jen o něco světlejší než u normálních jedinců. Mohou mít ale normálně viditelnou kresbu v srsti nebo peří. Tato anomálie je obvykle recesivní, což znamená, že aby se přenesla na mládě, je třeba, aby se vyskytla u obou rodičů.
Naopak albinismus je vrozená porucha založená na absenci enzymu, který se nazývá tyrozináza. Ten je nutný při tvorbě barviva melaninu – ten tedy vůbec nevzniká. Protože jsou zvířata postižená touto poruchou kvůli nedostatku barviva v očích světloplachá, v přírodě většinou rychle hynou.
Na záchranu hiroly
Vědci z Hirola Conservation Programme sledují v této oblasti hiroly, což je nejmenší, nejrohatější a současně nejvzácnější druh buvolce. Tato vizuálně pozoruhodná zvířata žijí na poměrně malém území v pohraničních oblastech mezi Keňou a Somálskem – tato oblast je ale už od poloviny dvacátého století ohrožována rozšiřováním pouští. A tak byla jedna skupina odchycena a od té doby žije v keňském národním parku Tsavo. V současné době je hirola kriticky ohrožená.
