Před pěti lety se Praha stala srdcem evropské satelitní navigace. Česká republika má z provozování centra značný prospěch, vydělalo už 800 milionů korun.
Před pěti lety, 6. září 2012, se Praha stala centrem satelitní navigace v Evropě. Ten den začalo v Praze fungovat ústředí Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), čímž se završilo šestileté úsilí Česka o přesun administrativního centra navigačního systému z Bruselu do Prahy. Sídlem agentury se stala bývalá budova České konsolidační agentury v pražských Holešovicích.
Hlavním úkolem centrály GSA je koordinace vzniku programu Galileo. Systém Galileo má být pokročilejší a přesnější obdobou amerického navigačního systému GPS. Systém Galileo začal poskytovat první služby loni v prosinci.
Výkonný ředitel GSA Carlo Des Dorides loni v listopadu řekl, že působení agentury GSA v Praze přineslo za poslední čtyři roky české ekonomice zhruba 800 milionů korun. Počet českých podniků žádajících o evropské peníze na výzkum a vývoj satelitní navigace, a s tím objem peněz pro české firmy od Evropské komise, se od přestěhování sídla GSA do Prahy téměř zdesetinásobil, uvedl. Podle odhadu vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA a viceprezidenta Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Dobeše je ekonomický přínos agentury ještě vyšší. Podle Dobeše se oboru věnuje 30 až 40 českých podniků. Češi těží především ze spolupráce na projektech vývoje aplikací satelitní navigace.
K čemu využijí satelity běžní lidé? Je díky nim levnější chleba
Využití globálního navigačního satelitního systému (GNSS) se ve světě značně rozšiřuje. V roce 2014 bylo v provozu přibližně 3,6 miliardy přístrojů využívajících signály satelitní navigace a do roku 2019 by měl tento počet stoupnout na sedm miliard. To znamená, že na každého obyvatele Země bude připadat jeden přístroj využívající GNSS.
Přestože existuje celá škála přístrojů využívajících služby a aplikace GNSS, dominantní pozici zaujímají především chytré telefony (v roce 2014 jich bylo ve světě v provozu 3,08 miliardy), které jsou hlavním segmentem využívajícím služeb založených na určení vlastní polohy.
Následují je navigační přístroje do automobilů (260 milionů). Další přístroje už tak početné nejsou, ovšem miliony obyvatel celého světa jsou již dnes závislé na aplikacích GNSS, zejména v takových oborech, jakými jsou doprava, zemědělství, zaměřování a kritická infrastruktura.
V zemědělství je aplikace poměrně jednoduchá - a o to účinnější. Satelitní údaje mohou pomoci produkovat více potravin, efektivněji a laciněji. Největší výhody se projevují u úspory paliva, když se díky datům z družice mohou efektivněji navádět zemědělské stroje. Také se lépe zaměřují pole, efektivně se dá vyhodnocovat také to, jak se vyvíjí úroda a na základě toho měnit plány.
