Sonda Cassini překvapila astrofyziky. Možná se spletli o 4 miliardy let

Zatím poslední průlet sondy Cassini přinesl astronomům spoustu nových dat. První interpretace naznačují, že by se mohl změnit pohled na Saturnovy prstence. Ty totiž mohou pocházet z jiného vesmírného tělesa.

Na konci srpna proletěla sonda Cassini opět kolem Saturnu, nyní už si to zopakuje jen dvakrát, pak 15. září shoří v jeho atmosféře. Protože astronomové vědí, že se nyní jedná o poslední momenty jejího života, odvažují se k mnohem riskantnějším cestám. Průlet mezi samotnou planetou a jejím prstencem je tou nejodvážnější.

Údaje, které přístroje sondy při posledním takovém letu naměřily, ukazují, že by prstence mohly být poměrně mladé útvary – zdá se, že pocházejí z doby teprve před přibližně 100 miliony lety.

Sonda, která váží prstence

Cassini při svých průletech vytváří mapu gravitačních polí samotné planety i jejích prstenců – v podstatě tak prstence váží. A z toho získává zajímavé informace o jejich původu. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím masivnější jsou, tím jsou starší. Aby vydržely obří síly, jež na ně působí, musely by mít velkou hmotnost. Jen tak by vydržely zásahy meteoritů a další jevy, jež je pomalu ničí.

Pochopitelně ale platí i opak: pokud nejsou prstence příliš masivní (tedy nemají velkou hmotnost), musí být relativně mladé. A právě tomuto scénáři nahrávají nejnovější naměřené údaje.

Doposud si mnoho astrofyziků myslelo, že prstence vznikly společně se Saturnem – tedy přibližně před 4,6 miliardami lety. Pokud se nová měření potvrdí, znamenalo by to, že prstence nejsou a nebyly součástí samotné planety, ale pocházejí z jiného vesmírného tělesa, které bylo zničené nedaleko Saturnu.

„Pokud je pravdivá tato teorie, muselo by se jednat o kometu, kentaura (menší objekt z ledu) nebo dokonce měsíc, které se dostaly příliš blízko k Saturnu. Jeho gravitace ho pak rozbila a zbytky této hmoty zformovala do prstenců,“ uvedla Linda Spilkerová, která se na misi Cassini podílí. „Možná se to dokonce stalo víckrát. Je možné, že rozdíly v prstencích jsou způsobené tím, že jde o zbytky rozdílných těles,“ doplňuje vědkyně.

Současně by to ale také znamenalo, že prstence Saturnu nejsou úplně stabilní a dlouho bombardování meteority nevydrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 4 hhodinami

Kábul může jako první metropole světa přijít o vodu, píše CNN

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.
před 8 hhodinami

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
19. 7. 2025

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025
Doporučujeme

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025
Doporučujeme

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025
Načítání...