Na konci srpna proletěla sonda Cassini opět kolem Saturnu, nyní už si to zopakuje jen dvakrát, pak 15. září shoří v jeho atmosféře. Protože astronomové vědí, že se nyní jedná o poslední momenty jejího života, odvažují se k mnohem riskantnějším cestám. Průlet mezi samotnou planetou a jejím prstencem je tou nejodvážnější.
Údaje, které přístroje sondy při posledním takovém letu naměřily, ukazují, že by prstence mohly být poměrně mladé útvary – zdá se, že pocházejí z doby teprve před přibližně 100 miliony lety.
Sonda, která váží prstence
Cassini při svých průletech vytváří mapu gravitačních polí samotné planety i jejích prstenců – v podstatě tak prstence váží. A z toho získává zajímavé informace o jejich původu. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím masivnější jsou, tím jsou starší. Aby vydržely obří síly, jež na ně působí, musely by mít velkou hmotnost. Jen tak by vydržely zásahy meteoritů a další jevy, jež je pomalu ničí.
Pochopitelně ale platí i opak: pokud nejsou prstence příliš masivní (tedy nemají velkou hmotnost), musí být relativně mladé. A právě tomuto scénáři nahrávají nejnovější naměřené údaje.
Doposud si mnoho astrofyziků myslelo, že prstence vznikly společně se Saturnem – tedy přibližně před 4,6 miliardami lety. Pokud se nová měření potvrdí, znamenalo by to, že prstence nejsou a nebyly součástí samotné planety, ale pocházejí z jiného vesmírného tělesa, které bylo zničené nedaleko Saturnu.
Současně by to ale také znamenalo, že prstence Saturnu nejsou úplně stabilní a dlouho bombardování meteority nevydrží.
