V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších

Ve srovnání s minulým rokem přibylo o polovinu více různých případů otravy rostlinami. Uvedlo to ve své statistice Toxikologické informační centrum. Otrav přibývá zvláště v letních měsících, kdy si lidé nejčastěji pletou lesní ovoce s jedovatými bobulemi. Nejohroženější skupinou jsou pak děti od dvou do devíti let.

Rulík, vraní oko nebo zimolez – už 80 případů otrav rostlinami zaznamenali letos odborníci z Toxikologického informačního střediska. To je dvakrát víc než ve stejném období loňska. Nejčastěji si lesní plody s jedovatými bobulemi pletou děti.

Během letních měsíců bývá otrav nejvíc. Lidé si pletou borůvky s fialovými bobulemi rulíku a vraního oka nebo červený rybíz s plody zimolezu a jeřábu ptačího, říká Jiří Hlušička z Toxikologického informačního střediska.

„Nejčastěji se otráví dětí od dvou do devíti let. Pojídají bobule – zimolez, pámelník, tis, ptačí zob, jeřabiny. Dále pokojové rostliny – dieffenbachie, pryšce,“ řekl Hlušička. Dodal, že někdy však děti sní i prudčeji jedovaté rostliny, jako je rulík, lýkovec, ocún nebo štědřenec.

Nahrávám video
Jedovaté rostliny v ČR
Zdroj: ČT24

Otravy rostlinami se ale týkají i dospělých. Ve většině případů jde o sebevrahy. „Odvar z jehličí tisu, výjimečně oměj šalamounek,“ jsou rostliny, kterými se podle Hlušičky nejčastěji pokouší lidé otrávit. Toxikologické informační středisko zaznamenalo od začátku roku 2015 celkem 5 vážných případů, ve kterých hrozilo úmrtí, a to právě po vypití odvaru z těchto jedovatých rostlin.

Závažnou otravu si podle Hlušičky lidé způsobují také durmanem. Rostlina, jejíž semínka a výpary způsobují silné halucinace, může být smrtelně nebezpečná.

Co dělat v případě otravy?

„Dnes je poradenství mnohem snazší než dříve. Stačí, když lidé pošlou fotografii, a pak jednáme. Většinou se jedná o planý poplach, že dítě snědlo bobuli, která ani jedovatá není. Dříve nám lidé po telefonu popisovali, jak rostlina vypadá a poradenství bylo mnohem složitější. Dále lidem v dnešní době může lépe pomoci internet, kde si rostlinu mohou vyhledat a porovnat,“ uvádí Jaroslav Klán, z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, 1. LF UK a VFN.

Rodiče by měli vést děti k opatrnosti a v případě otravy neprodleně zajistit lékařské ošetření. Lékařům mohou usnadnit diagnostiku a zákrok tím, že přivezou část zbylých bobulovin, stonku s plody či větvičku rostliny, jejichž požití vedlo k otravě. V každém případě musí dítě zůstat v nemocnici alepoň den na pozorování, pokud se nejedná o těžší otravu, vyžadující delší speciální léčení. Je tomu tak proto, že každé dítě reaguje na otravu jinak a navíc se zpravidla neví, kolik jedovaté látky pozřelo.

Nejjedovatější rostliny v České republice:

Zimolez
V České republice jsou původní dva druhy zimolezů – pýřitý a černý, další se do přírody dostávají z lidmi pěstovaných druhů – jde například i zimolez ovíjivý, zimolez kozí list a zimolez tatarský. Po celé Evropě roste 17 druhů zimolezů. Jedovaté jsou většinou jejich plody, které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha.

Zimolez obecný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/eiku/Wikimedia Commons

Rulík zlomocný
Je zřejmě nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina – zásadní problém jsou plody, které mohou připomínat něco jedlého. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko už tři bobule, u dospělého člověka asi deset. Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky.

Rulík zlomocný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Karelj/Wikimedia Commons

Vraní oko čtyřlisté
Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale mají odpornou chuť, takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.

Vraní oko
Zdroj: volné dílo/George Chernilevsky/Wikimedia Commons


Jeřáb ptačí
Tato rostlina je široce rozšířená, protože vypadá krásně a snadno roste na mnoha druzích půd. Děti může zmást, že jeho plody normálně pojídají ptáci a také fakt, že je sbírají i lidé. Mohou se však používat pouze sušené nebo převařené, čerstvé syrové jeřabiny mohou způsobit lehčí otravu, která se projevuje obecnou nevolností a zvracením.

Jeřáb ptačí
Zdroj: Jonik CC BY-SA 2.0/Wikimedia Commons

Pámelník bílý
Tento keř sice pochází ze Severní Ameriky, v České republice však roste téměř všude, býval a je totiž využíván jako okrasná dřevina. Děti si s jeho bobulemi často a rády hrají, bílé kuličky totiž hlasitě praskají. Jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.

Pámelník bílý
Zdroj: CC BY-SA 3.0/H.Zell/Wikimedia Commons

Tis červený
Je jedovatý téměř celý, a to velmi prudce. Nejčastěji se jím člověk otráví tak, že rozkouše jeho semena – děti přitahují svou barvou. Alkaloidy v nich obsažené způsobují zpomalení srdeční činnosti, křeče svalstva a poruchy vidění. Proti tomuto jedu neexistuje protilátka, otrava může být tedy smrtelná. Smrtící může být i odvar z jeho jehličí.

Tis červený
Zdroj: Didier Descouens/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons


Ptačí zob
Tyto keře se u nás používají nejčastěji jako okrasné rostliny. Bohužel jsou jejich plody jedovaté pro člověka, ale jedlé pro ptáky. Když dítě vidí ptáka bobuli sníst, může snadno podlehnout dojmu, že ani jemu neublíží. Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost.

Ptačí zob
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Pancrat/Wikimedia Commons


Lýkovec jedovatý
Tato rostlina je sice v přírodě vzácná, ale lidé ho často pěstují jako okrasnou rostlinu na skalkách. Obsahuje silně toxickou látku mezerek, která se do lidského těla může dostat jak pojídáním kůry, tak i plodů.

Lýkovec jedovatý
Zdroj: Isidre blanc/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons

Počet konzultovaných případů / otrav rostlinami:

2017 (k 11. 8.) 1152 / 80
2016 (k 11. 8.) 1103 / 42
2016 (celkem) 2081 / 90
2015 (celkem) 1902 / 82

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 17 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 19 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...