Vědci z Argentiny tvrdí, že dokázali popsat jednoho z nejtěžších dinosaurů, který kdy chodil po Zemi. Vážil 69 tun – tedy sedmkrát víc než slavný Tyranosaurus Rex.
Vědci popsali obřího dinosaura, vážil stejně jako raketoplán. Tyranosaurus byl proti němu drobek
Kolem sedmdesáti tun vážily americké raketoplány. A také dinosaurus, jenž dostal jméno Patagotitan mayorum. Byl pojmenován podle Patagonie, kde byl nalezen, a řeckého slova titán, které označuje obra. Jeho kosti byly sice objeveny na jihu Argentiny již roku 2012, ale pět let trvalo je popsat a pokusit se rekonstruovat jeho podobu.
„Byl součástí velké rodiny dinosaurů titanosaurů, kteří byli opravdu obrovští,“ uvedl Diego Pol z argentinského paleontologického muzea, který se na výzkumu spolupodílel. Práce vyšla v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Vědci vycházeli z fosílií šesti nalezených exemplářů.
Nevešel se do muzea
Patagotitan patří nejen k nejdelším tvorům, kteří kdy chodili po naší planetě, ale především byl zřejmě jedním z těch úplně nejtěžších – to platí přinejmenším do doby, než budou nalezeni ještě větší. Na délku měřil asi 37 metrů, na výšku měl v ramenou 6 metrů. Část kostry tohoto dinosaura již veřejnost může obdivovat v Americkém muzeu přírodních věd. I tam měli s extrémními rozměry tohoto tvora problémy – je tak dlouhý, že jeho hlava vyčnívá ze sálu, kde je umístěný, až do chodby.
Titanosauři byli obří tvorové, kteří na souši neměli nikdy konkurenci. „Tyranosauři a další velcí masožraví dinosauři vedle nich vypadali jako trpaslíci. Vypadalo by to, jako byste postavili lva vedle slona,“ popsal rozdíly Diego Pol. Ani ti největší predátoři tedy pro dospělé Patagotitany nepředstavovali větší hrozbu – už jen proto, že nemáme důkazy, že by byli schopní nějak koordinovat své útoky. Vědci už sice titanosaury studují delší dobu, ale moc větších zatím nepoznali; zatím byl za největšího pokládán Argentinosaurus s 80 tunami. Slavný brontosaurus třeba vážil jen 15 tun.
„Nemyslím si, že byli strašidelní, zřejmě šlo o sice masivní, ale pomalu se pohybující zvířata,“ říká Pol. Všechny běžné činnosti pro ně byly značně náročné: „Vstát. Chodit. Pokoušet se o běh. To všechno pro ně představovalo opravdovou výzvu.“
Proč tak narostli?
Tato otázka je pro paleontology tou, na niž se odpovídá nejhůř. Zatím na ni nemají uspokojivou odpověď, jen teorie a hypotézy. Za nejpravděpodobnější se označuje teorie o explozivním nárůstu počtu kvetoucích rostlin v té době. Společně s lesy představovaly pro dinosaury skvělý zdroj živin. Prakticky neomezený přísun živin znamenal, že se mohli dinosauři najíst, kdy mohli. Evoluční příčiny růstu jejich těl však stále nejsou známé.
Byli ještě větší
Podle paleontoložky Kristi Curry Rodgersové z Mcalester College, která se na výzkumu nepodílela, ale kosti zkoumala, jsou na kostech Patagotitanů stopy po tom, že ještě nebyly kompletně dorostlé. A to znamená jediné: „Mohly by se dát najít kosti ještě větších dinosaurů.“