Akční videohry mohou závažně poškodit mozek, tvrdí kanadští neurovědci

Psychologové by si měli dobře rozmyslet, jestli budou doporučovat počítačové hry jako prostředek, jak zlepšit výkon mozku. Varují před tím vědci z Université de Montréal. Podle nich v mnoha případech hry způsobí více zlého než dobrého.

Nová studie konstatuje, že pravidelní hráči na počítači mají méně šedé hmoty mozkové v oblasti hipokampu. Protože jde pro lidskou osobnost o jedno z nejdůležitějších center, může to mít značně závažné důsledky, upozorňují vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Čím více je hipokampus vyčerpaný, tím větší je riziko, že se u člověka objeví nějaká mozková porucha nebo nemoc – od deprese, přes schizofrenii, až po Alzheimerovu chorobu. „Ví se, že videohry prospívají některým kognitivním systémům v lidském mozku, jde zejména o centra obrazové pozornosti a krátkodobé paměti,“ uvádí hlavní autor práce Greg West. „Ale současně máme důkazy, že to mozek něco stojí, právě ve vlivu na hipokampus.“

Právě proto se vědci rozhodli provést kompletní a komplexní studii, v níž skenovali mozky pravidelných hráčů akčních videoher, a výsledky srovnávali s lidmi, kteří nehrají, případně hrají jen výjimečně.

„Viděli jsme, že častí hráči mívají méně šedé hmoty v hipokampu. Pak jsme tento výzkum doplnili dvěma studiemi, abychom zjistili příčinu tohoto úbytku – a ověřili jsme v nich, že hraní je opravdu příčinou a že doopravdy způsobuje změny v mozku.“

Dvě paměti, dva problémy

Hipokampus dostal jméno po řeckém pojmenování mořského koníka – má totiž podobný tvar. Jde o oblast mozku, která lidem pomáhá orientovat se v prostoru (takzvaná prostorová paměť), a aby si pamatovali, co se stalo v minulosti (epizodická paměť).

Existují studie, které vztah mezi hipokampem a pamětí přesně popisují: jedna z nich například zjistila, že londýnští taxikáři mají skvěle vyvinutý hipokampus – musí si v paměti udržet obrovské množství informací o prostoru i jménech ulic. Obecně se dnes věda shoduje na tom, že více šedé hmoty v hipokampu znamená kvalitnější a zdravější mozek.

V mozku však existuje ještě jedna oblast, která v podstatě funkci hipokampu vyvažuje. Jmenuje se striatum, také se mu říká žíhané jádro. Jde o hlubokou oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku; její částí je takzvané „ocasaté jádro“ (nukleus caudatus), které funguje jako jakýsi autopilot pro lidské chování. Je centrem pro odměňování: díky ní víme, že musíme jít po práci domů, že je čas se jít najíst, že sex je důležitý pro přežití a všechny ty další věci, jež jsou nezbytné pro normální život.

Ocasaté jádro nás za plnění úkolů odměňuje, podobně jako počítačová hra hráče. A také nám pomáhá vytvářet si různé návyky a pamatovat si procesy, jako je třeba jízda na kole nebo veslování.

Problém je, že hraní videoher tuto oblast intenzivně stimuluje, mnohem víc než hipokampus. Přibližně 85 procent hráčů se spoléhá právě na ocasaté jádro, aby se orientovali ve virtuálním herním prostoru. Je tedy jasné, že čím více používají nukleus caudatus, tím méně využívají hipokampus – a to vede k jeho menší efektivitě, celá oblast v podstatě atrofuje, dokazuje studie z Montrealu.

„Pokud akční videohry vedou ke snižování objemu šedé hmoty mozkové u mladistvých, měli bychom být opatrní s jejich doporučováním pro rozvoj jiných kognitivních schopností,“ varuje West. „Mozek za to platí velkou daň,“ dodává.

Současně autoři varují, že léčbu počítačovými hrami by rozhodně neměli lékaři doporučovat pacientům s Parkinsonovou nemocí kombinovanou s demencí a také těm s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií nebo depresemi – ty všechny mají silnou souvislost s úbytkem šedé hmoty v oblasti hipokampu.

Jak vidět, co se děje v mozku při hraní

Aby vědci mohli popsat, co se děje s hráčskými mozky, nechali 97 lidí (51 mužů a 46 žen) hrát 3D střílečky Call of Duty, Killzone a Borderlands 2 a také 3D hry ze série Super Mario. Každý hráč musel nahrát celkem 90 hodin. Vědci ještě předtím zjistili, kteří z hráčů používají pro orientaci hipokampus a kteří nukleus caudatus.

Výsledky hraní různých typů her se značně lišily. Zatímco 90 hodin strávených nad střílečkami vedlo k úbytku šedé hmoty v hipokampu, stejné množství času strávené nad 3D hrou, jako je Super Mario, vedlo ke zvýšení šedé hmoty v této oblasti.

9 minut
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
před 14 mminutami

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
včera v 10:00

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...