Akční videohry mohou závažně poškodit mozek, tvrdí kanadští neurovědci

Psychologové by si měli dobře rozmyslet, jestli budou doporučovat počítačové hry jako prostředek, jak zlepšit výkon mozku. Varují před tím vědci z Université de Montréal. Podle nich v mnoha případech hry způsobí více zlého než dobrého.

Nová studie konstatuje, že pravidelní hráči na počítači mají méně šedé hmoty mozkové v oblasti hipokampu. Protože jde pro lidskou osobnost o jedno z nejdůležitějších center, může to mít značně závažné důsledky, upozorňují vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Čím více je hipokampus vyčerpaný, tím větší je riziko, že se u člověka objeví nějaká mozková porucha nebo nemoc – od deprese, přes schizofrenii, až po Alzheimerovu chorobu. „Ví se, že videohry prospívají některým kognitivním systémům v lidském mozku, jde zejména o centra obrazové pozornosti a krátkodobé paměti,“ uvádí hlavní autor práce Greg West. „Ale současně máme důkazy, že to mozek něco stojí, právě ve vlivu na hipokampus.“

Právě proto se vědci rozhodli provést kompletní a komplexní studii, v níž skenovali mozky pravidelných hráčů akčních videoher, a výsledky srovnávali s lidmi, kteří nehrají, případně hrají jen výjimečně.

„Viděli jsme, že častí hráči mívají méně šedé hmoty v hipokampu. Pak jsme tento výzkum doplnili dvěma studiemi, abychom zjistili příčinu tohoto úbytku – a ověřili jsme v nich, že hraní je opravdu příčinou a že doopravdy způsobuje změny v mozku.“

Dvě paměti, dva problémy

Hipokampus dostal jméno po řeckém pojmenování mořského koníka – má totiž podobný tvar. Jde o oblast mozku, která lidem pomáhá orientovat se v prostoru (takzvaná prostorová paměť), a aby si pamatovali, co se stalo v minulosti (epizodická paměť).

Existují studie, které vztah mezi hipokampem a pamětí přesně popisují: jedna z nich například zjistila, že londýnští taxikáři mají skvěle vyvinutý hipokampus – musí si v paměti udržet obrovské množství informací o prostoru i jménech ulic. Obecně se dnes věda shoduje na tom, že více šedé hmoty v hipokampu znamená kvalitnější a zdravější mozek.

V mozku však existuje ještě jedna oblast, která v podstatě funkci hipokampu vyvažuje. Jmenuje se striatum, také se mu říká žíhané jádro. Jde o hlubokou oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku; její částí je takzvané „ocasaté jádro“ (nukleus caudatus), které funguje jako jakýsi autopilot pro lidské chování. Je centrem pro odměňování: díky ní víme, že musíme jít po práci domů, že je čas se jít najíst, že sex je důležitý pro přežití a všechny ty další věci, jež jsou nezbytné pro normální život.

Ocasaté jádro nás za plnění úkolů odměňuje, podobně jako počítačová hra hráče. A také nám pomáhá vytvářet si různé návyky a pamatovat si procesy, jako je třeba jízda na kole nebo veslování.

Problém je, že hraní videoher tuto oblast intenzivně stimuluje, mnohem víc než hipokampus. Přibližně 85 procent hráčů se spoléhá právě na ocasaté jádro, aby se orientovali ve virtuálním herním prostoru. Je tedy jasné, že čím více používají nukleus caudatus, tím méně využívají hipokampus – a to vede k jeho menší efektivitě, celá oblast v podstatě atrofuje, dokazuje studie z Montrealu.

„Pokud akční videohry vedou ke snižování objemu šedé hmoty mozkové u mladistvých, měli bychom být opatrní s jejich doporučováním pro rozvoj jiných kognitivních schopností,“ varuje West. „Mozek za to platí velkou daň,“ dodává.

Současně autoři varují, že léčbu počítačovými hrami by rozhodně neměli lékaři doporučovat pacientům s Parkinsonovou nemocí kombinovanou s demencí a také těm s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií nebo depresemi – ty všechny mají silnou souvislost s úbytkem šedé hmoty v oblasti hipokampu.

Jak vidět, co se děje v mozku při hraní

Aby vědci mohli popsat, co se děje s hráčskými mozky, nechali 97 lidí (51 mužů a 46 žen) hrát 3D střílečky Call of Duty, Killzone a Borderlands 2 a také 3D hry ze série Super Mario. Každý hráč musel nahrát celkem 90 hodin. Vědci ještě předtím zjistili, kteří z hráčů používají pro orientaci hipokampus a kteří nukleus caudatus.

Výsledky hraní různých typů her se značně lišily. Zatímco 90 hodin strávených nad střílečkami vedlo k úbytku šedé hmoty v hipokampu, stejné množství času strávené nad 3D hrou, jako je Super Mario, vedlo ke zvýšení šedé hmoty v této oblasti.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 3 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 5 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 8 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 8 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...