Se psem po boku. Archeologové našli na Islandu vzácný hrob vikinského náčelníka

Archeologové pracující na Islandu oznámili v polovině června důležitý objev. Našli pozůstatky vikingské pohřební lodi, ve které se nacházel zřejmě významný náčelník. Byl v lodi pohřbený i s těmi nejdůležitějšími předměty, jež k němu patřily – včetně meče a psa.

Vědci předpokládají, že v této lokalitě najdou ještě další zatím neobjevené artefakty. Nově nalezené pozůstatky lodi pocházejí z 9. nebo 10. století, bližší datace zatím archeologové nejsou schopní. Podrobnosti získají teprve po detailním výzkumu, doposud z nálezu vyjmuli jen nejcennější předmět – náčelnický meč.

K objevu došlo na lokalitě severně od města Akureyri, které mělo zřejmě pro obyvatele Islandu v době vikingů výjimečný význam. Jen několik stovek metrů odsud se nachází lokalita Gáseyri, která ve středověku sloužila jako nejdůležitější trh pro celou oblast Eyjafjörðuru, nejdelšího fjordu na celém Islandu.

Místo, kde archeologové loď našli, je známé pod jménem Dysnes, což odkazuje na mytologickou minulost oblasti – výrazem „dys“ se označovaly pohřební mohyly. Konkrétní místo nálezu se pak nazývá Kumlateigur – neboli něco jako „Místo hrobů“ – to naznačuje, že zde bylo podobných hrobů a mohyl mnohem více. Před jedenácti lety byla nedaleko odsud nalezena jiná loď sloužící jako hrob, dalších nálezů může být ještě výrazně více.

Důležitost nálezu je podle objevitelů výjimečná. Přestože byly pohřby v lodích pro bohaté a důležité vikinské náčelníky relativně časté, na Islandu se jich našlo poměrně málo. Vědci si to vysvětlují tím, že pro islandské vikingy byly lodě příliš cenné, což je vzhledem k vzácnosti vhodného dřeva na tomto ostrově logické.

Stejně výjimečné je najít hrob s mečem – to je podle archeologů jasným důkazem toho, jak důležitou osobností byl zde pohřbený náčelník. Zdá se, že tento hrob nebyl na rozdíl od drtivé většiny ostatních vykraden, jinak by si lupiči tak vzácnou věc, jako je meč, určitě odnesli.

Souboj s časem

Pro archeology je nesmírně důležité provést průzkum co nejrychleji, celá oblast totiž trpí silnou erozí způsobenou vodními vlnami. Polovina nově nalezené lodi je kvůli nim značně poškozená, nenávratně z ní už zmizela spousta předmětů, které v ní byly uložené.

Co znamená nález náčelnického psa

Fakt, že přímo v hrobě ležely ostatky psa, znamená, že ke zvířeti měl náčelník výjimečně blízký vztah. Už dlouhou dobu víme, že vikingové měli rádi kočky – ty je doprovázely na lodích při plavbách po celé Evropě. Byly totiž životně důležité pro přežití takové námořní výpravy; kočky loví myši, které se zase živily zásobami potravin uloženými v lodi.

Také psy si však vikinská společnost značně oblíbila – ať už v roli hlídačů stád, lovců nebo domácích mazlíčků. Vikingové je pokládali za symbol věrnosti. Dokládají to nejen obrazy a legendy (například bohyně Frigga měla vůz tažený psy), ale také archeologické nálezy.

Psi byli se svými lidskými majiteli ukládáni do hrobů poměrně často. Příčin pro to může být více – jednak se možná nedokázali válečníci od svých psů odloučit, pes však byl ve skandinávské mytologii spojovaný s podsvětím, možná tedy mrtvým bojovníkům sloužili také jako doprovod na cestě do dalšího světa.

Z nálezů už dokonce víme, jak tito psi vypadali. Zřejmě byli nejvíce příbuzní dnešním špicům – kteří jsou jedním z nejstarších plemen v Evropě.

Německý špic
Zdroj: Wikipedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...