Je tu virtuální atlas Pražského hradu. Ukazuje i místa, která návštěvník vidět nemůže

Pohled do historie i současnosti Pražského hradu si nyní můžete užít i z domova. Archeologický atlas Pražského hradu je virtuální průvodce historií nejvýznamnější české památky, přístup k němu je zdarma a pro každého. Podívat se můžete nejen na výsledky dosavadních výzkumů, ale i na 3D modely běžně nepřístupných věcí.

Pražský hrad je jeden z největších hradních komplexů na světě. Zmapovat jeho historii starou více než 1000 let tak, aby byla pochopitelná i pro veřejnost, je nesmírně náročná práce – a právě proto vznikl Archeologický atlas.

Zatím nejlépe zmapovaným objektem je chrám sv. Víta. Tento pohled si může vychutnat každý návštěvník Pražského hradu. Atlas ale nabízí o něco podrobnější prohlídku. Můžete si v něm třeba vychutnat detailní pohled na vysoko umístěné busty, které normálně návštěvník neuvidí – včetně té zobrazující Karla IV.

Nahrávám video
Virtuální model Pražského hradu
Zdroj: ČT24

Díky tomu, že je vše zdokumentováno s vysokou přesností, může si laik i odborník prohlédnout precizní a do nejmenších detailů zmapovanou kamenickou práci našich předků.

Například pod hlavním oltářem se nachází stará královská hrobka, kde byl dříve „otec vlasti“ pochován. V atlasu je vidět trojrozměrná vizualizace tohoto prostoru, kam člověk nevstoupil skoro 150 let. Výzkumníci se totiž dovnitř podívali pomocí kamerové sondy.

Historickou architekturu dokumentují i další rekonstrukční 3D modely. Projekt bude postupně shrnovat dosavadní výzkum na Pražském hradě.

Archeologické dějiny Hradu

Pražský hrad je pro archeology nesmírně pestrou lokalitou, která podává svědectví o nejrůznějších obdobích našich dějin. Je ovšem tak velká, že ještě není ani zdaleka prozkoumána. Podle vedoucího záchranných výzkumů Jana Frolíka je úplně prozkoumáno zatím jen 15 procent jeho plochy, zhruba 60 procent jen částečně a celá čtvrtina na probádání ještě čeká.

Nahrávám video
Reportáž: Pražský hrad znovu zažil korunovaci Karla IV.
Zdroj: ČT24

Jedním z posledních objevů, které tu proběhly, jsou nové poznatky o životě na Pražském hradě v době Rudolfa II. Archeologové dokončili výzkum keramiky z 16. století, která se v areálu našla. Archeologický průzkum lokality vedený jako vědecký projekt začal v 4. června 1925 – od té doby vědci hradní komplex nepřetržitě zkoumají.

Jan Frolík, vedoucí Oddělení záchranných výzkumů z Archeologického ústavu AV ČR, vysvětluje: „Provádíme záchranné archeologické výzkumy při všech stavebních zásazích, které tady jsou, ale díky obrovské kontinuitě to má charakter badatelského výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...