Je tu virtuální atlas Pražského hradu. Ukazuje i místa, která návštěvník vidět nemůže

Pohled do historie i současnosti Pražského hradu si nyní můžete užít i z domova. Archeologický atlas Pražského hradu je virtuální průvodce historií nejvýznamnější české památky, přístup k němu je zdarma a pro každého. Podívat se můžete nejen na výsledky dosavadních výzkumů, ale i na 3D modely běžně nepřístupných věcí.

Pražský hrad je jeden z největších hradních komplexů na světě. Zmapovat jeho historii starou více než 1000 let tak, aby byla pochopitelná i pro veřejnost, je nesmírně náročná práce – a právě proto vznikl Archeologický atlas.

Zatím nejlépe zmapovaným objektem je chrám sv. Víta. Tento pohled si může vychutnat každý návštěvník Pražského hradu. Atlas ale nabízí o něco podrobnější prohlídku. Můžete si v něm třeba vychutnat detailní pohled na vysoko umístěné busty, které normálně návštěvník neuvidí – včetně té zobrazující Karla IV.

Nahrávám video

Díky tomu, že je vše zdokumentováno s vysokou přesností, může si laik i odborník prohlédnout precizní a do nejmenších detailů zmapovanou kamenickou práci našich předků.

Například pod hlavním oltářem se nachází stará královská hrobka, kde byl dříve „otec vlasti“ pochován. V atlasu je vidět trojrozměrná vizualizace tohoto prostoru, kam člověk nevstoupil skoro 150 let. Výzkumníci se totiž dovnitř podívali pomocí kamerové sondy.

Historickou architekturu dokumentují i další rekonstrukční 3D modely. Projekt bude postupně shrnovat dosavadní výzkum na Pražském hradě.

Archeologické dějiny Hradu

Pražský hrad je pro archeology nesmírně pestrou lokalitou, která podává svědectví o nejrůznějších obdobích našich dějin. Je ovšem tak velká, že ještě není ani zdaleka prozkoumána. Podle vedoucího záchranných výzkumů Jana Frolíka je úplně prozkoumáno zatím jen 15 procent jeho plochy, zhruba 60 procent jen částečně a celá čtvrtina na probádání ještě čeká.

Nahrávám video

Jedním z posledních objevů, které tu proběhly, jsou nové poznatky o životě na Pražském hradě v době Rudolfa II. Archeologové dokončili výzkum keramiky z 16. století, která se v areálu našla. Archeologický průzkum lokality vedený jako vědecký projekt začal v 4. června 1925 – od té doby vědci hradní komplex nepřetržitě zkoumají.

Jan Frolík, vedoucí Oddělení záchranných výzkumů z Archeologického ústavu AV ČR, vysvětluje: „Provádíme záchranné archeologické výzkumy při všech stavebních zásazích, které tady jsou, ale díky obrovské kontinuitě to má charakter badatelského výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...