Nad Českem poprvé vyfotili vzácný blesk elf. Měřil téměř 400 kilometrů

V prvním dubnovém týdnu byly nad Českou republikou k vidění polární záře, na obloze se však objevil ještě mnohem vzácnější jev: nadoblačný blesk nazývaný elf.

Vysoko na nebi se 2. dubna objevil záblesk, kterého si téměř nikdo nevšiml. Šlo o nadoblačný blesk, který trval pouhou jednu milisekundu. Vyfotil ho Martin Popek, pozorovatel Ústavu fyziky atmosféry  – vůbec poprvé nad Českou republikou. 

Elf nad Českem (zdroj: ČT24)

Tyto nadoblačné blesky jsou extrémně krátkou dobu trvající elektrické výboje, které vznikají vysoko nad místy, kde normálně blesky vídáme. Objevují se nad bouřkovými mraky, existuje  množství jejich druhů a vědci o nich ví jen velice málo.

Blesky v horních vrstvách atmosféry

Zmíněnému typu blesku se říká elf, z anglické zkratky ELVE. Projevuje se jako slabá zploštělá záře, která vzniká asi 100 kilometrů nad povrchem Země, tedy až v ionosféře. Tento záblesk je nesmírně velký, ten z 2. dubna měřil mezi 300 až 400 kilometry. Vzhledem k jeho vzdálenosti se však jeví jako nenápadná skvrna. A protože trvá jen tisícinu sekundy, není téměř možné si ho všimnout.

Právě tyto vlastnosti dělají z nadoblačných blesků jednu z vědeckých záhad. Jejich existenci sice věda (konkrétně fyzik Charles Wilson) předpověděla již roku 1925, první snímky vznikly až roku 1989 – a tehdy byl snímek pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.

Řada těchto jevů se jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě elfů tedy známe také další ionosférické blesky jako: skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové, modré výtrysky nebo modré startéry.

O vzniku a vlastnostech těchto jevů se ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.