Střely Tomahawk zničí cíl na 2500 kilometrů. Co umí léty prověřená americká zbraň?

Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.

  • Střely Tomahawk se jmenují podle indiánské zbraně ve tvaru malé sekerky.

Střely Tomahawk mají několik verzí a mohou být vypuštěny z ponorek, z hladinových válečných lodí, z odpalovacích ramp a z letadel. Podle toho se liší jejich dolet – od 450 do 2500 kilometrů; nejkratší mají střely odpalované z ponorek. Jejich bojová hlavice je těžká zhruba 450 kilogramů a může být vybavena jak konvenční, tak jadernou náloží. Tomahawky s jadernými hlavicemi W80 však už byly z americké výzbroje vyřazeny mezi roky 2010 a 2013.

Střela je naváděna na cíl několika systémy – základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu používá Tomahawk k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.

Rakety jsou dlouhé asi 6 metrů, mají průměr 53 centimetrů a rychlost zhruba 890 km za hodinu.

Střely s plochou drahou letu mají podobu malých raketových bezpilotních letounů s krátkými křídly. Letí ve výšce pouhých 15 až 100 metrů nad zemským povrchem a jsou proto jen těžko identifikovatelné jak radarem, tak systémy vybavenými infračervenými paprsky. Během válek v Perském zálivu se ale ukázalo, že se dají poměrně snadno zničit palbou ze země.

Tomahawky se vyznačují velkou přesností, udává se, že mají 80procentní přesnost zásahu. Dokáží zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z dějin Tomahawku

Střely Tomahawk vyvinula a vyrábí firma General Dynamic společně s firmou McDonell Douglas. První z těchto raket byly na vojenských lodích instalovány začátkem roku 1982. Do ledna 1991 jich bylo zkonstruováno dva tisíce a vojenské námořnictvo USA tehdy stejné množství znovu objednalo. V roce 2015 měly USA ve výzbroji asi 3500 střel Tomahawk. 

Náklady na první tomahawky činily asi jeden milion dolarů, v současnosti se pohybují kvůli vylepšeným vlastnostem kolem 1,6 milionu dolarů – celý útok na základnu Šajrát stál tedy 94 milionů dolarů.

Nahrávám video
Střely Tomahawk
Zdroj: ČT24


Ve válce v Perském zálivu byly tomahawky používány zejména proti strategickým cílům – továrnám na výrobu jaderných, biologických a chemických zbraní, velitelským stanovištím, spojovacím zařízením a budovám používaným státními činiteli.

Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. V současnosti je mají ve výzbroji kromě USA také Velké Británie a Španělsko.

Proč právě Tomahawk?

Tyto střely mají několik výhod. Jejich ničivá síla sice není taková jako u raket odpalovaných z letadel, zdaleka to však vyvažuje fakt, že při jejich používání nejsou ohrožené životy amerických vojáků.

Dlouhý dolet totiž znamená, že se dají odpalovat ze svazů lodí operujících v bezpečné vzdálenosti, kde neexistuje možnost nepřátelské odvety. V případě použití varianty s nejdelší dráhou letu může být cíl od místa odpálení vzdálený až 2500 kilometrů, to znamená, že střela k němu letí asi tři hodiny.

Díky tomu, jak dlouho a v jakém množství se tyto střely používají, jsou velmi dobře ověřené v praxi. Americká armáda zná velmi dobře jejich slabiny i silné stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 6 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...