Střely Tomahawk zničí cíl na 2500 kilometrů. Co umí léty prověřená americká zbraň?

Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.

  • Střely Tomahawk se jmenují podle indiánské zbraně ve tvaru malé sekerky.

Střely Tomahawk mají několik verzí a mohou být vypuštěny z ponorek, z hladinových válečných lodí, z odpalovacích ramp a z letadel. Podle toho se liší jejich dolet – od 450 do 2500 kilometrů; nejkratší mají střely odpalované z ponorek. Jejich bojová hlavice je těžká zhruba 450 kilogramů a může být vybavena jak konvenční, tak jadernou náloží. Tomahawky s jadernými hlavicemi W80 však už byly z americké výzbroje vyřazeny mezi roky 2010 a 2013.

Střela je naváděna na cíl několika systémy – základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu používá Tomahawk k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.

Rakety jsou dlouhé asi 6 metrů, mají průměr 53 centimetrů a rychlost zhruba 890 km za hodinu.

Střely s plochou drahou letu mají podobu malých raketových bezpilotních letounů s krátkými křídly. Letí ve výšce pouhých 15 až 100 metrů nad zemským povrchem a jsou proto jen těžko identifikovatelné jak radarem, tak systémy vybavenými infračervenými paprsky. Během válek v Perském zálivu se ale ukázalo, že se dají poměrně snadno zničit palbou ze země.

Tomahawky se vyznačují velkou přesností, udává se, že mají 80procentní přesnost zásahu. Dokáží zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z dějin Tomahawku

Střely Tomahawk vyvinula a vyrábí firma General Dynamic společně s firmou McDonell Douglas. První z těchto raket byly na vojenských lodích instalovány začátkem roku 1982. Do ledna 1991 jich bylo zkonstruováno dva tisíce a vojenské námořnictvo USA tehdy stejné množství znovu objednalo. V roce 2015 měly USA ve výzbroji asi 3500 střel Tomahawk. 

Náklady na první tomahawky činily asi jeden milion dolarů, v současnosti se pohybují kvůli vylepšeným vlastnostem kolem 1,6 milionu dolarů – celý útok na základnu Šajrát stál tedy 94 milionů dolarů.

Nahrávám video
Střely Tomahawk
Zdroj: ČT24


Ve válce v Perském zálivu byly tomahawky používány zejména proti strategickým cílům – továrnám na výrobu jaderných, biologických a chemických zbraní, velitelským stanovištím, spojovacím zařízením a budovám používaným státními činiteli.

Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. V současnosti je mají ve výzbroji kromě USA také Velké Británie a Španělsko.

Proč právě Tomahawk?

Tyto střely mají několik výhod. Jejich ničivá síla sice není taková jako u raket odpalovaných z letadel, zdaleka to však vyvažuje fakt, že při jejich používání nejsou ohrožené životy amerických vojáků.

Dlouhý dolet totiž znamená, že se dají odpalovat ze svazů lodí operujících v bezpečné vzdálenosti, kde neexistuje možnost nepřátelské odvety. V případě použití varianty s nejdelší dráhou letu může být cíl od místa odpálení vzdálený až 2500 kilometrů, to znamená, že střela k němu letí asi tři hodiny.

Díky tomu, jak dlouho a v jakém množství se tyto střely používají, jsou velmi dobře ověřené v praxi. Americká armáda zná velmi dobře jejich slabiny i silné stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 20 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 21 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...