Austrálie zachraňuje numbaty. Žíhaní vačnatci dostali novou šanci

Počet numbatů v celé australské přírodě vloni poklesl pod 1000 kusů. Dříve rozšířené zvíře je dnes na pokraji vymření – naděje na jeho záchranu však stále existuje.

  • Mravencojed žíhaný se živí termity – nemá dost sil na to, aby jim rozhrabával sídla, a tak je loví aktivně pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Má 52 zubů – jako jediný ze suchozemských savců.

Numbat neboli mravencojed žíhaný je na první pohled velmi nápadný vačnatec, který žije především v západní Austrálii. Jde o specializovaného pojídače termitů, který je ale zcela bezbranný proti predátorům, kteří se do Austrálie dostali ze zámoří. Úbytek numbatů je rychlý a až doposud se zdálo, že neexistuje naděje tomu nějak zabránit.

V polovině loňského roku se uskutečnil jeden z posledních pokusů, jak numbaty zachránit. Několik exemplářů ze dvou zoologických zahrad bylo vypuštěno do volné přírody v oblasti rezervace Mount Gibson Wildlife Sanctuary. Poprvé se takto do přírody vypouštěly samice s mláďaty v kapsách – podle ochránců šlo o riskantní krok. Toto riziko však kompenzovalo to, jak zásadní prospěch by úspěch přinesl.

Úspěch přišel, vyhráno není

„Náš vědecký tým zjistil, že čtyři z pěti samic jsou rok po vypuštění živé a zdravé a všechny nosí v kapsách nová mláďata. Jsou to skvělé a úžasné novinky,“ uvedla ředitelka rezervace Melissa Farrellyová.

Znamená to, že mise skončila úspěchem: podařilo se obohatit místní malou populaci numbatů, kteří již ztrácejí genetickou diverzitu, o „čerstvé geny“ ze dvou odlišných míst. Díky tomu je možné, aby zde vznikla robustní populace – a to jak číselně, tak i geneticky. Právě ztráta genetické rozmanitosti je totiž nejčastější příčinou toho, proč ohrožená zvířata vymírají. Protože nejsou schopná obohacovat své geny, přenášejí se vady a mutace mezi zbývajícími jedinci a celá populace se tak během několika málo generací stává zranitelnou.

Vědci zatím u samic, které sledují pomocí radiolokátorů na obojcích, pozorovali 13 mláďat. Oblast Mount Gibson Wildlife Sanctuary je chráněná ploty, aby do ní nemohli proniknout psi, kočky a další predátoři, kteří narušují křehkou a zranitelnou rovnováhu australského ekosystému. Podle Farrellyové by se mohla tato populace, pokud mláďata přežijí, stát udržitelnou a stabilní. Ochranáři doufají, že by zde již brzy mohlo žít asi 200 mravencojedů – tedy pětina celé populace těchto tvorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 17 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 20 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 21 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 22 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...