Rok 2016 byl nejteplejší v dějinách měření. Extrémních klimatických událostí přibývá

Rok 2016 se zapsal do historie tím, že byl v dějinách měření nejteplejší, zaznamenal nejmenší množství mořského ledu a současně zvýšení hladin oceánů – uvádí v úterý vydaná zpráva Světové meteorologické organizace (WMO).

„Tato zpráva potvrzuje, že rok 2016 byl nejteplejším od dob měření – o 1,1 °C teplejší než v dobách před příchodem průmyslu. Rok 2016 byl o 0,06 stupně teplejší než rok 2015, jenž byl do té doby nejteplejším v dějinách,“ uvedl tajemník WMO Petteri Taalas.

„Také globální průměrné teploty povrchu oceánu byly nejvyšší v dějinách; stoupaly hladiny moří a úroveň ledu v Arktidě byla většinu roku pod průměrnou hodnotou,“ dodal. 

8 minut
Zpráva WMO o klimatu v roce 2016
Zdroj: ČT24

„S tím, jak úroveň CO2 v atmosféře neustále překonává nové rekordy, se stává vliv lidských aktivit na klimatický systém stále evidentnějším,“ doplnil. Existenci tohoto spojení podle WMO prokazují stále přesnější počítačové modely i více dat nasbíraných po celé planetě. Podle Taalase je souvislost mezi změnami klimatu a působením lidí jasně znatelná v případech extrémních událostí, jako jsou například vlny veder.

Klimaticky extrémní rok

Každý rok z šestnácti let 21. století byl nejméně o 0,4 stupně Celsia teplejší, než je dlouhodobý průměr z let 1961 až 1990. Globální průměrné teploty stoupají asi 0,1 až 0,2 stupně Celsia za desetiletí, konstatují autoři zprávy.

CELOU STUDII NAJDETE ZDE

Oteplování podpořil také klimatický jev El Niño, který byl v letech 2015 až 2016 výjimečně silný. V letech, kdy tento jev působí silně (například roky 1973, 1983 nebo 1998) jsou průměrné teploty asi o 0,1 stupně vyšší; to velmi přesně odpovídá současnému stavu. Tento fenomén sice nemůže za všechny změny klimatu, ale ovlivnil například vzestup hladin oceánů.

Současně se oceány oteplovaly, což mělo významný dopad na ničení korálových útesů. To zase ovlivnilo řadu mořských ekosystémů.

Úroveň CO2 v atmosféře překročila symbolicky důležitou hranici 400 částic na milion již roku 2015. Rok 2016 prokázal, že se to jen tak nezmění.

Zpráva zdůrazňuje, že rok 2016 byl plný extrémních klimatických událostí. Jen ve Spojených státech padlo 11 743 teplotních rekordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 48 mminutami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 3 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
06:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 5 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
11:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 6 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 7 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 21 hhodinami
Načítání...