V únoru 2017 oznámil americký podnikatel a vizionář Elon Musk, že by chtěl do konce následujícího roku poslat dva platící cestující na oběžnou dráhu Měsíce. Nevyšlo mu to sice, ale byla to ukázka toho, jak důležitý je Měsíc v lidské fantazii a imaginaci.
Na Měsíc dostala člověka fantazie. Spisovatelé „předběhli“ NASA s odpočtem, raketami i Floridou
Cesty na Měsíc, které podnikla NASA a chce je v budoucnu napodobit Elon Musk, jsou sice možné díky technickému pokroku lidstva, k Měsíci ovšem člověka přitahuje nejen gravitace, ale také fantazie. Tímto tělesem byl fascinován už pravěký člověk – nejstarší památky zobrazují právě Měsíc.
Zřejmě nejstarším dokladem toho, že naši prapředkové Měsíc pozorovali a všímali si jeho změn, je asi 30 tisíc let starý nález z francouzského Dordogne, jenž pravděpodobně zobrazuje fáze Měsíce. První mapa Měsíce vznikla asi před 5 tisíci lety.
První lidé na Měsíci
Poprvé poslala lidská představivost člověka na Měsíc v antice. Ve druhém století našeho letopočtu napsal řecký autor Lúkiános ze Samosaty knihu Pravdivé příběhy, zřejmě nejstarší sci-fi román v dějinách.
Na Měsíc se autor ve vyprávění dostane vlastně omylem – jeho lodi se zmocní tak silný větrný vír, že ho odvane až na Lunu. V jiném příběhu poslal Lúkiános hrdinu na Měsíc na uměle vyrobených křídlech z peří orlů a supů.
Na Měsíci se v jeho fantazii vyskytuje spousta podivných tvorů – od tříhlavých supů, blechy velké jako sloni, až po napůl ženy – napůl hrozny. Muži z Měsíce zase potí mléko takové kvality, že se z něj dá vyrábět velmi kvalitní sýr.
Pozoruhodný je i způsob, jak se Měsíčňané rozmnožují: muž si odsekne pohlavní orgán, zasadí ho do země – a z něj pak vyroste další bytost.
Měsíc – nejlepší místo na život
Během středověku se pohled lidí od Měsíce poněkud odvrátil, stočil se spíše k nebi. S příchodem renesance se ale Luna stala opět velmi přitažlivou. Když hledali spisovatelé místo, kam by mohli zasadit nějakou zcela odlišnou kulturu, na níž by se daly ukázat nedostatky té pozemské, volili právě Měsíc.
Baroko pak v tomto trendu pokračovalo. Jen během 17. století se vydali spisovatelé na Měsíc v nejméně 200 knihách, zdaleka nejznámější se stala práce Cyrana de Bergerac. Tento muž je sice známý hlavně jako literární postava z dramatu Edmonda Rostanda, opravdu ale existoval a psal.
Na Měsíc se jeho hrdina pokoušel dostat mnoha způsoby – z hlediska dobývání vesmíru byl nejzajímavější pokus doletět tam na umělých křídlech poháněných dvěma šesticemi rachejtlí.
Vlastní příběh o cestě na Měsíc napsali třeba autor Robinsona Daniel Defoe, J. R. R. Tolkien nebo astronom Johannes Kepler. Výjimečně významný je v cestování na Měsíc Jules Verne – ten sice v románu Ze Země na Měsíc poslal k Luně hrdiny v náboji vystřeleném z obřího děla, ale dokázal správně předpovědět nejen to, že astronauti tam poprvé nepřistanou, ale dokonce i to, že vyletí z Floridy a přistanou v Tichém oceánu. Stejně jako slavná mise Apollo.
Češi na Měsíci!
Zřejmě prvním českým autorem, který se v duchu vydal na Měsíc, byl Svatopluk Čech. Vyslal tam svého hrdinu v povídce Pravý výlet pana Broučka do Měsíce velmi českým způsobem: pan Brouček se opije natolik, až si ho Měsíc přitáhne… Také typický maloměšťák Brouček potká na Měsíci obyvatele, kteří jsou parodií na dobové intelektuály neschopné žít ničím byť jen trošku praktickým.
Prvním moderním českým sci-fi románem, který dostane na Lunu českou posádku, je dobrodružná trilogie J. M. Trosky Zápas s Nebem. Trojice českých vědců se na Měsíc (a další tělesa sluneční soustavy) dostane s pomocí kapitána Nemo – celý příběh je viditelně inspirován románem H.G. Wellse První lidé na Měsíci.
Film změnil, jak se díváme na Měsíc
Už první filmaři pochopili, jak zásadním místem Měsíc je; první lunární podívaná vznikla roku 1902, kdy francouzský režisér Georges Méliés natočil němý snímek Výlet na Měsíc. Film inspirovaný Vernem, Cyranem i Wellsem měl mimořádný úspěch – podle mnoha kritiků patří mezi stovku nejvíce ikonických filmů celého dvacátého století:
Slavný německý režisér Fritz Lang poslal v Ženě na Měsíci roku 1929 na Měsíc lidskou posádku poprvé správně vědecky – tedy raketou. Úplně poprvé se zde také objevil mechanismus, který si později osvojila i kosmická agentura NASA: odpočet. Když raketa Friede (Mír) startuje, odpočítává se její start od desítky do nuly.
Lang, stejně jako ve slavnějším snímku Metropolis, dokázal i v tomto filmu předpovědět spoustu dalších věcí: raketa například při startu odhodí první stupeň a pokračuje dál v letu jen s druhým, nebo jsou astronauti přichyceni k podlaze podobně jako dnes, aby na ně neměla vliv gravitace.
Všechny tyto kulturní vlivy měly zásadní dopad na fantazii prvních mužů a žen, kteří se opravdu vážně zamýšleli nad cestou k Měsíci – a také se jimi inspirovali.
