Před 45 lety zasáhla Írán nejhorší sněhová bouře v dějinách. Pod osmi metry sněhu zemřely tisíce lidí

Nejhorší sněhová vánice v dějinách zabila v roce 1972 v Íránu čtyři tisíce lidí a zničila 200 vesnic. Podobné problémy nyní zasáhly Afghánistán.

Tento týden je to přesně 45 let, co zasáhla Írán nejsmrtelnější sněhová vánice v dějinách. Zemřely během ní čtyři tisíce lidí. Blizzard z roku 1972, jak se této bouři říká, nebyl obyčejnou bouří – z mapy vymazal přes 200 celých vesnic. 

5 minut
Nejhorší sněhová vánice v dějinách
Zdroj: ČT24

Sněhová bouře přišla po sérii obyčejných bouřek na konci ledna. Pohybovala se v oblasti mezi západním Íránem a Ázerbájdžánem a největší síly dosáhla právě 3. až 8. února 1972. Během té doby přinesla do celé oblasti nevídané množství sněhu: za několik dní napadly přes 3 metry, na jihu země místy napadlo dokonce až 7,9 metru sněhu.

Nejhůře dopadla tato sněhová kalamita na město Ardakan a okolní vesnice – některé zanikly úplně. Například ve vesnících Kakkan, Kumar a Sheklab nezůstal naživu vůbec nikdo.

Sníh přišel po delším suchu, jeho přesnou příčinu meteorologové nezjistili. Vánice ale byla tak silná, že přetrhala telefonní linky a pohřbívala příměstské vlaky i automobily. Obří množství sněhu zcela zablokovalo dopravu. Do zasypaných vesnic se nemohla dostat včas pomoc a lidé umírali po stovkách.

Záchranáři nemohli zachraňovat

Před sněhem se nedalo nikam ukrýt, pokrýval oblast velkou jako dvě České republiky po dobu delší než týden. Ti, kdo přežili samotný příval sněhu, museli vydržet teploty kolem 25 stupňů Celsia pod nulou – bez vody, jídla, tepla i zdravotnických materiálů.

Až do devátého února nepřestávalo sněžit, nemohly tedy ani vzlétnout vrtulníky záchranářů. Když se do nejhůře postižených oblastí nakonec dostali, mohli pomoci už jen s epidemií chřipky, která přišla těsně po bouři.

Další sněhová vánice začala znovu už 11. února a donutila záchranáře opustit hledání přeživších. Armádní vrtulníky zde jen nechaly zásoby potravin rozptýlené v závějích - v naději, že někteří lidé přežili pod sněhem.

Oblast byla tehdy naštěstí poměrně řídce zalidněná, takže mrtvých nebylo tolik, kolik by si jich vyžádala bouře v hustěji osídlené oblasti.

Historicky jde o nejhorší sněhovou bouři, která kdy byla v dějinách popsána. Druhá nejsmrtelnější vánice zasáhla Afghánistán v roce 2008, přinesla teploty kolem 30 stupňů Celsia pod nulou a o život připravila 926 lidí.

Vytrvalé sněžení a laviny mají v Afghánistánu už přes sto obětí

Po 45 letech ve stejném období přichází podobné problémy znovu. Několikadenní husté sněžení a laviny si v Afghánistánu vyžádaly už více než sto obětí, desítky dalších lidí byly zraněny. Informovalo o tom afghánské ministerstvo pro přírodní katastrofy. Kvůli sněhu a mrazu přerušili provoz na mezinárodním letišti v Kábulu, uvedl zpravodajský server BBC.

Laviny pohřbily na severu země celé dvě vesnice. V provincii Núristán zemřelo v jedné obci po pádu laviny 53 lidí. Mnoho obcí je odříznutých od světa, silnice jsou zasypané sněhem, takže záchranáři se k nim nemohou dostat.

Řada lidí umrzla v autech uvězněných na silnicích. Na hlavní dálnici v zemi z Kábulu do Kandaháru vyprostili policisté a vojáci asi 250 uvízlých vozů. Mezinárodní letiště v Kábulu bylo uzavřeno kvůli sněhu a námraze na ranveji. Místní úřady varují před dalšími lavinami, neboť v zemi stále hustě sněží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...