Před 45 lety zasáhla Írán nejhorší sněhová bouře v dějinách. Pod osmi metry sněhu zemřely tisíce lidí

Nejhorší sněhová vánice v dějinách zabila v roce 1972 v Íránu čtyři tisíce lidí a zničila 200 vesnic. Podobné problémy nyní zasáhly Afghánistán.

Tento týden je to přesně 45 let, co zasáhla Írán nejsmrtelnější sněhová vánice v dějinách. Zemřely během ní čtyři tisíce lidí. Blizzard z roku 1972, jak se této bouři říká, nebyl obyčejnou bouří – z mapy vymazal přes 200 celých vesnic. 

Nahrávám video
Nejhorší sněhová vánice v dějinách
Zdroj: ČT24

Sněhová bouře přišla po sérii obyčejných bouřek na konci ledna. Pohybovala se v oblasti mezi západním Íránem a Ázerbájdžánem a největší síly dosáhla právě 3. až 8. února 1972. Během té doby přinesla do celé oblasti nevídané množství sněhu: za několik dní napadly přes 3 metry, na jihu země místy napadlo dokonce až 7,9 metru sněhu.

Nejhůře dopadla tato sněhová kalamita na město Ardakan a okolní vesnice – některé zanikly úplně. Například ve vesnících Kakkan, Kumar a Sheklab nezůstal naživu vůbec nikdo.

Sníh přišel po delším suchu, jeho přesnou příčinu meteorologové nezjistili. Vánice ale byla tak silná, že přetrhala telefonní linky a pohřbívala příměstské vlaky i automobily. Obří množství sněhu zcela zablokovalo dopravu. Do zasypaných vesnic se nemohla dostat včas pomoc a lidé umírali po stovkách.

Záchranáři nemohli zachraňovat

Před sněhem se nedalo nikam ukrýt, pokrýval oblast velkou jako dvě České republiky po dobu delší než týden. Ti, kdo přežili samotný příval sněhu, museli vydržet teploty kolem 25 stupňů Celsia pod nulou – bez vody, jídla, tepla i zdravotnických materiálů.

Až do devátého února nepřestávalo sněžit, nemohly tedy ani vzlétnout vrtulníky záchranářů. Když se do nejhůře postižených oblastí nakonec dostali, mohli pomoci už jen s epidemií chřipky, která přišla těsně po bouři.

Další sněhová vánice začala znovu už 11. února a donutila záchranáře opustit hledání přeživších. Armádní vrtulníky zde jen nechaly zásoby potravin rozptýlené v závějích - v naději, že někteří lidé přežili pod sněhem.

Oblast byla tehdy naštěstí poměrně řídce zalidněná, takže mrtvých nebylo tolik, kolik by si jich vyžádala bouře v hustěji osídlené oblasti.

Historicky jde o nejhorší sněhovou bouři, která kdy byla v dějinách popsána. Druhá nejsmrtelnější vánice zasáhla Afghánistán v roce 2008, přinesla teploty kolem 30 stupňů Celsia pod nulou a o život připravila 926 lidí.

Vytrvalé sněžení a laviny mají v Afghánistánu už přes sto obětí

Po 45 letech ve stejném období přichází podobné problémy znovu. Několikadenní husté sněžení a laviny si v Afghánistánu vyžádaly už více než sto obětí, desítky dalších lidí byly zraněny. Informovalo o tom afghánské ministerstvo pro přírodní katastrofy. Kvůli sněhu a mrazu přerušili provoz na mezinárodním letišti v Kábulu, uvedl zpravodajský server BBC.

Laviny pohřbily na severu země celé dvě vesnice. V provincii Núristán zemřelo v jedné obci po pádu laviny 53 lidí. Mnoho obcí je odříznutých od světa, silnice jsou zasypané sněhem, takže záchranáři se k nim nemohou dostat.

Řada lidí umrzla v autech uvězněných na silnicích. Na hlavní dálnici v zemi z Kábulu do Kandaháru vyprostili policisté a vojáci asi 250 uvízlých vozů. Mezinárodní letiště v Kábulu bylo uzavřeno kvůli sněhu a námraze na ranveji. Místní úřady varují před dalšími lavinami, neboť v zemi stále hustě sněží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...