Před 45 lety zasáhla Írán nejhorší sněhová bouře v dějinách. Pod osmi metry sněhu zemřely tisíce lidí

Nejhorší sněhová vánice v dějinách zabila v roce 1972 v Íránu čtyři tisíce lidí a zničila 200 vesnic. Podobné problémy nyní zasáhly Afghánistán.

Tento týden je to přesně 45 let, co zasáhla Írán nejsmrtelnější sněhová vánice v dějinách. Zemřely během ní čtyři tisíce lidí. Blizzard z roku 1972, jak se této bouři říká, nebyl obyčejnou bouří – z mapy vymazal přes 200 celých vesnic. 

Nahrávám video
Nejhorší sněhová vánice v dějinách
Zdroj: ČT24

Sněhová bouře přišla po sérii obyčejných bouřek na konci ledna. Pohybovala se v oblasti mezi západním Íránem a Ázerbájdžánem a největší síly dosáhla právě 3. až 8. února 1972. Během té doby přinesla do celé oblasti nevídané množství sněhu: za několik dní napadly přes 3 metry, na jihu země místy napadlo dokonce až 7,9 metru sněhu.

Nejhůře dopadla tato sněhová kalamita na město Ardakan a okolní vesnice – některé zanikly úplně. Například ve vesnících Kakkan, Kumar a Sheklab nezůstal naživu vůbec nikdo.

Sníh přišel po delším suchu, jeho přesnou příčinu meteorologové nezjistili. Vánice ale byla tak silná, že přetrhala telefonní linky a pohřbívala příměstské vlaky i automobily. Obří množství sněhu zcela zablokovalo dopravu. Do zasypaných vesnic se nemohla dostat včas pomoc a lidé umírali po stovkách.

Záchranáři nemohli zachraňovat

Před sněhem se nedalo nikam ukrýt, pokrýval oblast velkou jako dvě České republiky po dobu delší než týden. Ti, kdo přežili samotný příval sněhu, museli vydržet teploty kolem 25 stupňů Celsia pod nulou – bez vody, jídla, tepla i zdravotnických materiálů.

Až do devátého února nepřestávalo sněžit, nemohly tedy ani vzlétnout vrtulníky záchranářů. Když se do nejhůře postižených oblastí nakonec dostali, mohli pomoci už jen s epidemií chřipky, která přišla těsně po bouři.

Další sněhová vánice začala znovu už 11. února a donutila záchranáře opustit hledání přeživších. Armádní vrtulníky zde jen nechaly zásoby potravin rozptýlené v závějích - v naději, že někteří lidé přežili pod sněhem.

Oblast byla tehdy naštěstí poměrně řídce zalidněná, takže mrtvých nebylo tolik, kolik by si jich vyžádala bouře v hustěji osídlené oblasti.

Historicky jde o nejhorší sněhovou bouři, která kdy byla v dějinách popsána. Druhá nejsmrtelnější vánice zasáhla Afghánistán v roce 2008, přinesla teploty kolem 30 stupňů Celsia pod nulou a o život připravila 926 lidí.

Vytrvalé sněžení a laviny mají v Afghánistánu už přes sto obětí

Po 45 letech ve stejném období přichází podobné problémy znovu. Několikadenní husté sněžení a laviny si v Afghánistánu vyžádaly už více než sto obětí, desítky dalších lidí byly zraněny. Informovalo o tom afghánské ministerstvo pro přírodní katastrofy. Kvůli sněhu a mrazu přerušili provoz na mezinárodním letišti v Kábulu, uvedl zpravodajský server BBC.

Laviny pohřbily na severu země celé dvě vesnice. V provincii Núristán zemřelo v jedné obci po pádu laviny 53 lidí. Mnoho obcí je odříznutých od světa, silnice jsou zasypané sněhem, takže záchranáři se k nim nemohou dostat.

Řada lidí umrzla v autech uvězněných na silnicích. Na hlavní dálnici v zemi z Kábulu do Kandaháru vyprostili policisté a vojáci asi 250 uvízlých vozů. Mezinárodní letiště v Kábulu bylo uzavřeno kvůli sněhu a námraze na ranveji. Místní úřady varují před dalšími lavinami, neboť v zemi stále hustě sněží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 23 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...