Proč staří Egypťané pohřbívali děti v hrncích? Nebylo to kvůli chudobě, ale nesmrtelnosti

Nový výzkum mezinárodního týmu archeologů vrhl nové světlo na známý, ale málo prozkoumaný fenomén pohřbů v urnách, vázách a hrncích.

Celá řada starověkých kultur, včetně Egypťanů, pohřbívala své mrtvé do keramických uren nebo hrnců. Dlouho dobu byly tyto pohřby spojované s tím, že se týkají vlastně jen pohřbívání dětí. Hrnce totiž byly většinou normální nádobí, jež se využívaly v domácnostech – hypotéza tedy předpokládala, že se použily u chudších lidí u méně důležitých členů rodiny, tedy hlavně u dětí.

Nový výzkum, jeho hlavními autory byli egyptolog Yann Tristant a bioarcheoložka Ronika Powerová, oba z Macquarie University v Sydney, shromáždil údaje o těchto pohřbech ze 46 míst podél řeky Nil z doby 3300–1650 let před naším letopočtem. Výsledky této práce vyšly v prosincovém čísle časopisu Antiquity.

Dospělci i děti v nádobách

  • Pohřby v nádobách jsou známé prakticky po celém světě. Slavná byla tzv. kultura popelnicových polí, lidský popel v ní byl pohřbíván do uren-popelnic.

Asi na polovině míst, která archeologové studovali, se našly také ostatky dospělých osob. Pohřbených dětí bylo výrazně méně, než se očekávalo – ze 746 dětí, kojenců a dětí zemřelých ještě před narozením se jich v nějaké formě dřevěné rakve našlo 338. A to přesto, jak vzácným a tedy i drahým materiálem bylo ve starém Egyptě. Zbytek se nacházel v hrncích, koších a dalších podobných nádobách.

Některé hrncové pohřby byly dokonce spojené se značným bohatstvím – jako příklad autoři práce uvádějí hrobku bohatého správce. Tam v hliněné nádobě archeologové našli ostatky dítěte s plátky zlata. Slonovina, pštrosí peří a úlomky pštrosích vajec, keramika a další vzácné předměty byly objevené také u mnoha dalších hrobů, kde byly hrncové pohřby.

Archeologové si to vysvětlují tak, že pohřby v nádobách měly vysoce symbolickou povahu. Duté hrnce a urny mohly připomínat dělohu, spojení s mrtvými dětmi je zde jednoznačné. Kruhové nádoby také upomínají na vejce, které představovalo v mnoha kulturách symbol znovuzrození do nového života. Tím by se také vysvětlovala přítomnost mnoha předmětů spojených s ptáky – viz ono pštrosí peří nebo úlomky vajec.